Než skončil Drtikol s akty, zkoumal život stínů

Kultura Kultura
5. 9. 2013 16:57
Skrytá tvář Františka Drtikola ukazuje jeho akty v novém světle
František Drtikol: Bez názvu, 1932
František Drtikol: Bez názvu, 1932 | Foto: UPM

Praha - Méně známá nebo dosud nepředstavená díla českého fotografa Františka Drtikola vystavuje Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Pohled do černobílého archivu nabízí expozice u příležitosti 130. výročí autorova narození. Zveřejněné snímky ve své době nebyly určené pro veřejnost a pocházejí z první poloviny 30. let 20. století, kdy Drtikol svou fotografickou tvorbu sám ukončil.

Celosvětově známý fotograf proslul zejména svými unikátními ženskými akty ve stylu art deco. S nimi získal na výstavě v Paříži významné ocenění už v roce 1925, o jeho tvorbu je ale zájem dodnes.

František Drtikol: Linie, 1933
František Drtikol: Linie, 1933 | Foto: UPM

„Radikálností svých myšlenek i realizací František Drtikol předběhl svou dobu," zdůrazňuje kurátor výstavy Jan Mlčoch. „Když fotografickou práci završoval, v českém umění se teprve začaly rozvíjet imaginativní tendence, zájem o lidskou sexualitu, sen a jiné oblasti nevědomí."

Když se Drtikol v roce 1942 rozhodl věnovat sbírku svých děl Uměleckoprůmyslovému muzeu, požádal, aby si pro práce přijeli malým nákladním vozem. Počet fotografií, koláží, maleb, drobných plastik, dekorativních předmětů a dalších děl totiž převýšil pět tisíc. Z prací nyní Mlčoch vybral šedesátku snímků, pracovních studií a variací, které byly dosud na veřejnosti opomíjeny. Díla vzniklá ve 30. letech minulého století se od známější tvorby 20. let významně liší.

Po roce 1929 Drtikol stále pracoval zejména s ženskými akty, zjednodušil ale pilíře své dosavadní tvorby. Princip oklestil na dva nejdůležitější prvky - tělo a motiv světla.

Následujících šest let rozvíjel komponované fotografie tvořené neživými namalovanými modely a později vyřezával vlastní sochy. Ženy nebo jen torza jejich těl nechal rozehrávat svou jedinečnou stínohru. Sám si také poznamenal: „Stín má úplně samostatný život, zvláště při plnění plochy; dává život, zdůrazňuje, je právě tak důležitý jako věc sama."

Současná expozice nazvaná Z fotografického archivu se dotýká také autorovy tvorby dekorativních předmětů, kterou si spolu s pořádáním fotografických kurzů Drtikol vydělával v době hospodářské krize.

František Drtikol: Bez názvu, 1930-34
František Drtikol: Bez názvu, 1930-34 | Foto: UPM

Ta ho dohnala v roce 1935 až k prodeji vlastního ateliéru. Vzápětí fotografii opustil úplně, důvodem ale byly jiné než ekonomické důvody.

Drtikol se intenzivně zajímal o východní nauky, na jejichž studium po ukončení fotografické činnosti soustředil veškerý svůj zájem. Tyto nauky, zejména buddhismus, reflektuje i aktuální výstava, kterou doprovází série přednášek dotýkajících se právě významné role Františka Drtikola v historii českého buddhismu.

Autorovo vnitřní napětí při hledání vlastní duchovní cesty se promítá v celé jeho tvorbě. „Uvědomme si, že se Drtikol narodil v Příbrami, které mu vtisklo základní schéma - Svatá Hora jako duchovní zření nahoru a zároveň hornická tradice města, " připomíná kurátor Jan Mlčoch.

Výstava potrvá do 24. listopadu a je věnována autorovi první Drtikolovy monografie, Josefu Richardu Markovi.

František Drtikol: Z fotografického archivu. 5. září - 24. listopadu 2013. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Turecko ohrožuje evropské hranice, zvažte jeho členství v celní unii, žádá EU řecký premiér

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval členské země Evropské unie, aby zvážily pokračování celní unie s Tureckem. Uvádí to agentura Reuters. Mitsotakis pronesl výzvu po pátečním setkání v Nikósii s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem a s egyptským prezdidentem Abdalem Fatahem Sisím. Zástupci tří zemí se shodli na tvrdé kritice počínání Turecka ve Středomoří.

"Není možné, aby tato země (…) měla výjimku z cel, těžila z přístupu na společný trh a současně ohrožovala východní hranici Evropské unie," uvedl na adresu Turecka Mitsotakis. Celní unie s Tureckem vstoupila v platnost 31. prosince 1995 a díky ní není zahraniční obchod mezi Tureckem a zeměmi EU zatížen cly. Podle Eurostatu bylo v roce 2019 Turecko pátým největším obchodním partnerem EU. Vývoz do Turecka činil 68,2 miliard eur (zhruba 1,76 bilionu korun) a dovoz z Turecka 69,8 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun). V případě ČR činil export do Turecka 44,2 miliardy korun a import 38,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy