Studenti uměleckých škol měli za úkol pozvat diváky do svých umělecky přetvořených pokojů, jakkoli výtvarně či virtuálně pojatých.
"Rozhodli jsme se nevyhlašovat žádné téma, tentokrát se jím stala situace, ve které jsme se ocitli," říká programová ředitelka Kamila Huptychová. Studentské práce jsou k vidění na webu.
Slovo pokoj snad nikdy nevzbuzovalo tolik emocí. Malý prostor s osobními věcmi, ve kterém byl každý student nucen trávit poslední týdny nezměrně více času, než by chtěl, se stal symbolem covidového roku. Pokoj jako vězení, pole nově objevené intimity, mikroprostor ke zkoumání nebo místo frustrace z nemožnosti se potkávat s druhými.
"Byla jsem nadšená, jak kreativně k tomu studenti přistupovali. Věnovali se pocitům odcizení, izolace, ale ztvárnění bylo velmi pestré. Někdo svou práci pojal velmi výtvarně, jiný dává důraz na nápad, třetí se snažil o nadsázku. Je tam hodně projektů, které jsou chytré a mají hloubku," přibližuje Huptychová.
Program na tři hodiny
Do přehlídky Pokoje se přihlásili studenti z 19 škol, kromě výtvarně zaměřených institucí například také z divadelní akademie, budoucí tanečníci, architekti, designéři nebo filmaři.
Zaslali 112 videí či fotografických sérií. Z nich pořadatelé vyčlenili 24 nejvýraznějších do "kurátorského výběru", všechna ostatní díla ale též zveřejnili.
Žádné z videí, která převažují nad fotosériemi, netrvá déle než minutu a půl. Celá prohlídka může zabrat necelé tři hodiny. Divák si ale nejspíš udělá vlastní výběr, i když se může nechat zlákat a nahlédnout do všech "pokojů".
Překvapivě jsou studentské práce ve velké většině vážné. Reflektují pocity osamění a prázdnoty nebo nabízejí úniky do fantaskních světů stvořených například ze starých šperků a suvenýrů z cest, jež jindy leží na poličkách bez povšimnutí, nebo "listováním" bohatě nacpaným dívčím šatníkem.
Nebo tancem bosých nohou, které se kouzelně vznášejí pár centimetrů nad podložkou. Iluze je prozrazena ve chvíli, kdy se do záběru připlete trčící objímka se žárovkou. Aha, film je vzhůru nohama a nohy "tančí" po stropě.
Studenti často proměňují své pokoje filmovými projekcemi. Na stěny a stropy promítají moře, stromy nebo fotografie svých pravých pokojů, pokud jsou nuceni trávit karanténu na koleji. Spolužáci často spolupracují a vytvářejí komplexnější díla, například video, jež několika kamerami zachycuje fiktivní divoký mejdan v jednom panelákovém okně v době zákazu sdružování. Ve skutečnosti ale nikdo pravidla neporušuje, mladík je v pokoji sám s několika dobře nasvícenými figurínami, kterými manipuluje do rytmu disco hudby.
Zábor silnice
Jiný kolektiv natočil snímek Home Office, kde dívka ve zrychlených sekvencích zabere kus silnice na jedné vedlejší ulici a zařídí si tam pokoj. Na lehátku si chvíli čte, u stolu pracuje, nechá si přivézt pizzu. Večer se přikryje dekou a jde spát.
Některé práce obzvlášť zaujmou, například dílo nazvané Teplo domova: No Home Edition, což je kompilace fotografií z termokamery a zvukové nahrávky rozhovoru se dvěma bezdomovci. Také snímky zachycují muže bez domova, přesněji jejich těla choulící se v chladu na různých místech v pražských ulicích. Termokamera neukazuje žádné podrobnosti kromě teplotního rozdílu mezi okolím postav a jejich těly.
"Rozhovor jsme natočili s muži, se kterými spolupracujeme už delší dobu. Občas jim něco doneseme do lesíku tady u Břevnova, kde žijí ve stanech," říká student druhého ročníku architektury na pražské ČVUT Martin Odehnal, který spolupracoval se spolužákem Jakubem Markem. "Asi hodinu jsme si s nimi povídali a tohle je výstřih," říká o krátkém záznamu, ve kterém bezdomovci spílají světu, trochu filozofují a chvíli zpívají.
Zaměření na muže bez domova se studentům zdálo trefné. Zatímco obyčejní lidé žehrali na nutnost zůstávat doma, bezdomovcům nezbývalo než "hledat teplo domova v liduprázdných ulicích pohaslého města", myslí si autoři. "Těchhle dvou se covid přímo nedotkl, zůstávali ve svém lesíku, četli nějaké noviny a byli rádi, že jsou daleko od lidí," poznamenává umělec, který se prý s bezdomovci potkává rád.
"Je to přínosné, mně to dává radost a jim pomoc. Opravdu to není nic těžkého, udělat něco pro lidi bez domova," povzbuzuje k akci i diváky Martin Odehnal.
Přehlídka Pokoje, kterou pořádá obecně prospěšná společnost Containall, potrvá do 20. prosince. Tento pátek odborná porota ocenila pět děl, o šestém rozhodnou diváci, kteří mohou hlasovat na webových stránkách.
Mezi tvůrce oceněných prací bude rozdělena finanční odměna 60 tisíc korun a jejich díla mají být vystavena i fyzicky v pražském kampusu Hybernská.
Výstava
Pokoje
www.prehlidkapokoje.cz, výstava potrvá do 20. prosince.
