Nejznámější český vzdělanec. Na Hradě začala velká výstava o Komenském

Nejznámější český vzdělanec. Na Hradě začala velká výstava o Komenském
Snímek z výstavy Comenius na Pražském hradě.
Výstavu zahájil ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Snímek z výstavy Comenius na Pražském hradě.
Snímek z výstavy Comenius na Pražském hradě.
Foto: ČTK
ČTK ČTK
3. 5. 2021 16:00
Jako jedna z prvních po měsících, kdy byly galerie a muzea zavřené kvůli pandemii, otevřela toto pondělí v Jízdárně Pražského hradu výstava o Janu Amosi Komenském. Na návštěvníky čeká 500 exponátů zapůjčených 80 institucemi z několika zemí.

Přehlídka nazvaná Comenius 1592-1670 - Doba mezi rozumem a šílenstvím bude přístupná denně do 31. května, v pondělí ji zahájil ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.

Vznikla u příležitosti loňského 350. výročí úmrtí Komenského. Český projekt národních oslav začal předloni, zahrnul 14 akcí od vědeckých konferencí po výtvarnou soutěž pro děti. Původní harmonogram však narušila pandemie.

"Dokonce ani touto výstavou jsme si nebyli jisti. Jsem rád, že ji konečně otevíráme a že se situace kolem epidemie zlepšila natolik, že si budeme moci dovolit na ni fyzicky pozvat návštěvníky," říká Zaorálek. Po rozhodnutí vlády od tohoto pondělí otevřela v omezeném režimu muzea, galerie a památky v Praze a dalších šesti krajích.

"Pro Jana Amose Komenského byly centrální myšlenky harmonie a aktivního života. Harmonie je těžko dosažitelná i v současném světě. Komenského zápas o řád světa mi dnes připadá stejně obtížný, jako byl v jeho době," míní Zaorálek. Připomíná, že Komenského rodinu postihly morové rány, takže byl konfrontován s podobnou tragédií, jaká svět postihla vloni.

Vedle toho, že se považoval za kněze a teologa, se Jan Amos Komenský angažoval také politicky. V závěru života se pokoušel nastolit mír mezi Anglií a Holandskem, sepsal spis Posel míru.

"Jeho snaha zabránit válkám a násilí, která byla charakteristická zvlášť pro závěr jeho života, mi připadá, že je dneska stejně vážným problémem, jako byla tehdy," doplňuje ministr. Podle něj by toto úsilí z Komenského dnes mohlo činit člověka méně naivního a idealistického, než jak se mohl zdát v průběhu let.

"Komenský je představen v optice historické tradice a současně jsou ukázány proměny, jimiž procházel jeho myšlenkový odkaz a vnímání jeho osobnosti v průběhu uplynulých století. Výstava členěná do šesti oddílů propojuje tradiční témata s novými badatelskými perspektivami," dodává spoluautorka výstavy Lenka Stolárová.

"Bezesporu je jednou z největších osobností, které se kdy hlásily k českému původu," míní další autor přehlídky, kunsthistorik Vít Vlnas. "Činil tak hrdě a bezvýhradně, přestože větší část svého života byl nucen strávit v cizině. Také díky tomu se již za života stal zřejmě mezinárodně nejznámějším českým vzdělancem vůbec."

Podle Vlnase dodnes Komenský oslovuje Evropu třeba svou vizí nadnárodních institucí, které by řešily konflikty mezi státy mírovou cestou. "Ve středu úvah Jana Amose vždy stojí aktivní a vzdělaný lidský jedinec, přetvářející svět k lepšímu v souladu s boží vůlí," uzavírá kunsthistorik.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy