Největší výstava o Severní Koreji v historii Česka ukáže realitu života v totalitě

Výstava poprvé v České republice propojuje do jednoho celku autentickou fotografii z KLDR, osobní svědectví severokorejských uprchlíků zprostředkovaná skrze jejich portréty i životní příběhy a interaktivní edukativní instalace. Rozsahem i konceptem jde o dosud nejkomplexnější výstavní projekt o KLDR v České republice.

Obraz běžného života i severokorejských uprchlíků

Expozice přináší silné vizuální i lidské svědectví. Klíčovou součástí jsou fotografie britsko-polského dokumentárního fotografa Michala Huniewicze, který zachytil život v Severní Koreji z bezprostřední blízkosti. Jeho snímky odhalují každodennost i absurditu totalitního režimu.

Další výraznou část tvoří portréty severokorejských uprchlíků od francouzského dokumentárního fotografa Tima Franca z jeho oceňované série Unperson. Návštěvníci se zde setkají nejen s jejich tvářemi, ale především s konkrétními životními příběhy - autentickými svědectvími o útěku, ztrátě i naději.

Dětská interaktivní zóna

Výstava však cílí i na mladší publikum. Součástí projektu je dětská interaktivní zóna, ve které vznikla speciální instalace vycházející z ilustrací z pohádky Tota lítá, jejíž autorkou je Nina Špitálníková a kterou ilustrovala Dana Lédl. Prostřednictvím interaktivních prvků a hravých situací zde děti přístupnou formou poznávají základní principy fungování totalitního režimu a zažívají, jaké to je rozhodovat se ve světě omezených svobod. Tento edukativní koncept nemá v českém prostředí obdoby.

Architektonické řešení výstavy navrhla oceňovaná architektka Barbara Bencová, jejíž návrh pracuje s prostorem tak, aby návštěvníka postupně vtahoval do uzavřeného světa KLDR a umocňoval celkový zážitek.

Související

Špitálníková: Pervitin je v KLDR levnější než kafe. Na pizzu vám dají roky prošlý sýr

„V totalitě Severní Koreje není nic takového, jak se na první pohled zdá. Dostupné materiály často vykreslují zemi jako ideálně fungující stát – široké bulváry, usmívající se rodiny, pracující lidé. Tato pečlivě aranžovaná, fotogenická estetika ale zakrývá realitu každodenního života. Nejzásadnějším zdrojem informací jsou proto svědectví uprchlíků a osobní zkušenost,“ říká Barbara Bencová a doplňuje: „Výstava je symbolicky rozdělena do dvou částí - ze světla přecházíme do tmy. Z obrazu života, který je prezentován, do reality života, který je skutečně žitý.“

Projekt Život za zdmi: Severní Korea nabízí jedinečnou příležitost nahlédnout za hranice pečlivě budovaného obrazu jedné z nejuzavřenějších společností světa a konfrontovat jej s realitou každodenního života jejích obyvatel.