Berlín - Nejkrásnější Francouzi jsou z New Yorku. To je název výstavy, která o příštím víkendu končí v německé metropoli. A jsou tak krásní, že Berlínu vydělávají miliony, dodejme.
Přesná bilance rozsáhlé zápůjčky stopadesáti převážně impresionistických děl ze sbírek newyorského Metropolitního muzea (má druhou největší kolekci impresionistů hned po pařížském d´Orsay) sice ještě není známa, počet návštěvníků už ale atakoval hranici 600 tisíc.
Met v Berlíně
- do 7. října
- otevřeno Út-Ne 10:00-24:00
- vstupenka 10/5 eur (o víkendu 12/6 eur)
- katalog 29 eur
Organizátor, Státní muzea v Berlíně, si přitom spočítal, že hranice rentability je někde kolem 400 tisíc lidí. A k tomu je nutné připočítat ještě další příjmy z obchodu se suvenýry, katalogy a reprodukcemi. Vše nasvědčuje tomu, že Francouzi budou stejným komerčním trhákem jako creme de la creme ze sbírek Muzea moderního umění v New Yorku (MoMA), kterou Berlín hostil v roce 2004.
Kromě 1,2 milionu návštěvníků a více než šesti milionů eur na účtě Státních muzejí, z nichž vznikla nadace pro nákup děl soudobého umění, se tehdy projevil tzv. efekt MoMA. Špičková výstava s velkou reklamou na sebe nabalila zájem o jiná muzea a stálé sbírky moderního umění.
Nejinak je tomu i v případě aktuální zápůjčky z Metropolitního. Stálá sbírka berlínské Národní galerie, která je součástí Kulturního fóra stojícího jen pár kroků od Francouzů umístěných v Nové národní galerii od Mies van der Roha, hlásí o sto tisíc víc návštěvníků, než je v meziročním srovnání běžné.
Za obrovským komerčním úspěchem a dlouhými frontami (řešenými s typicky německou propracovaností: každá vstupenka má svoje čekací číslo a na vstup do galerie se tak čeká podobně jako na zaplacení složenky na poště) ale zdaleka není jen mediální masáž, která výstavu provází.
I když u mnoha autorů (Delacroix, Cézanne, Matisse) nenabízí Met úplně nejexkluzivnější obrazy, které by byly notoricky známé z reprodukcí v učebnicích dějin umění, jde o mimořádně dobrou kolekci, jejímž základem jsou soukromé sbírky amerických podnikatelů později darované Metropolitnímu muzeu.
A byla to právě Amerika, která kdysi nedoceněné impresionisty skupovala a vozila za oceán. Francouzi v Berlíně jsou tak svým způsobem propojením "osy módy" New York-Paříž-Berlín. "Evropa se k nám vrací zpět," glosoval na vernisáži spolkový prezident Horst Köhler.
Kouzlo Francouzů v Berlíně je skutečně nejen v dílech samotných - při dnešních cenách letenek ostatně není nedostupné zaletět se na francouzskou sbírku podívat přímo do New Yorku. Ale také v tom, že se v této sestavě asi už v Evropě nikdy neobjeví.
"Ještě nikdy předtím Metropolitní mueum nezapůjčilo tolik děl. A dokonce bych si riskl tvrdit, že se tato výjimečná situace již nebude opakovat," píše v katalogu výstavy ředitel Met Philippe de Montebello.
A co jiného je hnacím motorem zájmu o umění než tušení exkluzivity?
