Navzdory totalitě jsem měl záchvaty štěstí z tvorby, vzpomíná na izolaci Skála

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
23. 2. 2021 11:40
Dvě organizace, Kunsthalle Praha a Post Bellum, už několik let natáčejí rozhovory s umělci, kteří tvořili v totalitním Československu. Ve sbírce Paměti národa se sešlo na šest desítek příběhů. Nyní z nich vznikl dokumentární cyklus nazvaný Umění v izolaci.

Vystupují v něm například František Skála, Stanislav Kolíbal, Inge Kosková, Jiří Kovanda, Kurt Gebauer nebo Tomáš Císařovský. Seriál šestiminutových portrétů sleduje, jak umělci překonávali omezení nesvobodné doby. V jejich pocitech a vzpomínkách filmaři nacházejí paralely k aktuální situaci okleštěné protiepidemickými opatřeními.

"Geopolitický kontext je jiný, ta situace se v mnoha ohledech nedá porovnat, to je jasné, ale naše paměť se aktivuje, když jsou některé parametry, jako je omezení pohybu, podobné. Některé odpovědi na současné otázky lze hledat a najít právě v minulosti," říká Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha a iniciátorka projektu Umění v izolaci.

Podle ní teď umělci, podobně jako za totality, také často nemají možnost tvořit v plné míře. Nemohou vystavovat, někteří se nedostanou do ateliéru nebo k materiálu. Jiní byli zvyklí pracovat v komplexnějším měřítku a cestovat po světě.

Srovnání dneška s totalitou, které z rozhovorů - některých natočených ještě před epidemií - vyplynulo zcela nezáměrně, má své limity. Uvědomuje si to i režisér dokumentů Viktor Portel. "Myslím, že je důležité analogii nepřeceňovat. Když se dělá jednoduše, tak je hloupá, ale když do toho jde člověk hlouběji, nějaké odpovědi najde."

První z cyklu videí, které Kunsthalle Praha i Post Bellum uveřejnily na svých stránkách, patří sochaři a performerovi Františku Skálovi. V 80. letech minulého století měl výčitky, že studuje na režimní UMPRUM a často s přáteli diskutoval o emigraci. Zároveň měl ambici stát se ilustrátorem, i když to znamenalo, že na volnou tvorbu skoro nebude mít čas.

Potom ale zakusil pocit obrovské svobody, který mu přinesla volná umělecká práce, vymýšlení a výroba hravých soch či nesmyslných instalací z neobvyklých přírodních materiálů nebo nálezů z vetešnictví, jež jsou pro Skálu dodnes typické. "Měl jsem u toho úplné záchvaty štěstí," vzpomíná autor, který najednou nabyl pocitu, že žádná železná opona neexistuje. Pochopil, že tvořivost vychází z něj a že to je něco, co mu nikdo vzít nemůže.

První z cyklu videí patří sochaři a performerovi Františku Skálovi. | Video: Paměť národa

O generaci starší malíř a sochař Stanislav Kolíbal byl při politických prověrkách na UMPRUM málem vyhozen, protože ač pocházel z chudých poměrů, odmítl se stát komunistou. "Řekli mi, že jsem zrádcem dělnické třídy," vzpomíná mezinárodně uznávaný výtvarník, který za normalizace nesměl vystavovat.

Shodou náhod se však jeho práce dostaly do Itálie, kde navázal kontakty a našel dlouhodobé podporovatele. "Překážky nemusejí být takovou hrozbou, jakou se můžou zdát," říká pětadevadesátiletý Kolíbal.

Inge Kosková, 80. léta.
Inge Kosková, 80. léta. | Foto: archiv Paměť národa

"Realismus nebyl špatnej, ale člověk potřeboval toho vidět víc," říká třetí z portrétovaných, kreslířka Inge Kosková. Její práce nejsou příliš známé, Kosková působila především jako pedagožka výtvarného umění a své experimentální kresby na pomezí figury a abstrakce tvořila jen pro sebe. Vzpomíná na nesvobodu a policejní špehování, kterým si byla s přáteli z okruhu neoficiálních umělců jistá při každé nevinné akci.

Tísnivé atmosféře prý čelili soudržností. Úzkostné pocity pak Kosková promítala do svých kreseb. Zobrazovala lidi namačkané do kouta nebo běžící postavy. "Později byla lidská figura málo pro mou vnitřní svobodu, už jsem jenom řadila čáry pro své krajiny," usmívá se umělkyně ve třetím z chystaných filmů cyklu Umění v izolaci.

Portréty budou postupně zveřejňovány na sociálních sítích Kunsthalle Praha a Post Bellum, každý měsíc jeden až dva snímky, celkem je jich plánováno 15. "Při výběru umělců je pro nás důležitá různorodost: různé umělecké přístupy, různá média," vysvětluje iniciátorka dokumentů Christelle Havranek.

"Od začátku nás zajímaly dvě věci: jak umělci prošli obdobím nesvobody a jak se potýkali se svou tvůrčí ambicí, která jde často prostředí navzdory," dodává režisér Portel.

I když z velkého množství natočeného materiálu, který je snadno přístupný v databázi Paměti národa, by bylo možné vybrat ještě další umělce, autoři cyklu o rozšíření neuvažují. Naopak doufají, že tematika umění v izolaci už dlouho aktuální nezůstane.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 44 minutami

Muž, který v pondělí v Brně ohrožoval lidi v budově kanceláří, měl plně funkční zbraň

Zbraň muže, který v pondělí v Brně ohrožoval lidi v kancelářské budově, byla plně funkční. Policie při prohlídce budovy našla i zničenou místnost a v ní možné části výbušného systému. Muže zatím nebylo možné vyslechnout. Na policejním webu o tom ve čtvrtek informoval mluvčí David Chaloupka. Policie zveřejnila video ze zásahu, kdy muže zajistila. Při události se nikdo z evakuovaných lidí nezranil.

"Případ si převzali kriminalisté, kteří jej kvalifikovali jako nebezpečné vyhrožování a obecné ohrožení. Zadrženého muže zatím vzhledem k jeho zdravotnímu stavu nebylo možné vyslechnout, zůstává hospitalizovaný v uzavřeném zdravotnickém zařízení," uvedl Chaloupka.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Za výrobu a distribuci drog na Šumpersku uložil soud muži 12 let vězení

Za rozsáhlou výrobu a distribuci drog na Šumpersku potrestal ve čtvrtek olomoucký krajský soud Karla Směšného 12 lety vězení. Jde o nejvyšší trest z původní osmičlenné organizované skupiny, kterou kriminalisté odkryli předloni v červnu. Poslednímu ze souzených mužů, Radoslavu Žákovi, uložil soud dva roky vězení. Případ zbylých šesti mužů soud pravomocně uzavřel loni v červnu, když uzavřel jejich dohodu o vině a trestu. Skupina obstarávala přes kontakty v Polsku léčiva a chemikálie k výrobě pervitinu, zadokumentované množství podle policie stačilo na výrobu více než sto kilogramů této drogy.

Směšný obstarával od roku 2020 do poloviny roku 2021 jako člen organizované zločinecké skupiny působící ve více státech velké množství sloučenin, z nichž se dají chemickým postupem drogy fyrobit. V několika případech v dílně v Šumperku pervitin také vyrobil a v Sudkově na Šumpersku ji prodával. Odsouzen je i za to, že v obci Chromeč převzal pro výrobu drog 15 kilogramů jódu a také červený fosfor; podle odborníků by se například z množství jódu podařilo vyrobit až 15 kilogramů pervitinu. Soud mu uložil i peněžitý trest 455 tisíc korun. Směšnému hrozilo deset až 18 let vězení. "Za obdobnou trestnou činnost stojí před soudem již potřetí," uvedl soudce Martin Lýsek.

Žákovi se naopak účast na organizované zločinecké skupině neprokázala, podle soudu nebyl proveden subjektivní důkaz o vědomé účasti na její trestné činnosti. I z toho důvodu byl trest podstatně nižší, potrestán byl za distribuci drog a nález chemikálií při domovní prohlídce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy