Národní muzeum prodlužuje výstavu Sluneční králové do konce září

ČTK ČTK
31. 5. 2021 12:08
Až do konce září bude v pražském Národním muzeu možné vidět vyhledávanou egyptologickou výstavu Sluneční králové, která měla skončit 6. června. V pondělí to oznámila mluvčí instituce.
Pořadatelé uvádějí, že ještě nikdy nebylo z Egypta zapůjčeno do zahraničí takové množství předmětů.
Pořadatelé uvádějí, že ještě nikdy nebylo z Egypta zapůjčeno do zahraničí takové množství předmětů. | Foto: ČTK

Přehlídku lze spatřit jen se vstupenkou z on-line rezervačního systému na konkrétní den a čas. On-line prodej lístků na další měsíc, tedy do 6. července, začal v pondělí. Další termíny bude muzeum přidávat podle protiepidemických opatření.

Soubor jedinečných nálezů, které dlouho neopustily a hned tak zřejmě znovu neopustí území Egypta, patří k hlavním výstavním událostem Národního muzea i sezony. Projekt vznikal několik let. Loni jej zbrzdila jarní vlna pandemie koronaviru. Muzeum poté otevřelo 31. srpna, za první měsíc výstavu vidělo zhruba 17 tisíc lidí.

Trvat měla jen do 7. února letošního roku, vloni na podzim ji ale znovu uzavřela protiepidemická opatření. Krátce otevřela v prosinci, opět ji provázel velký zájem a prodloužení otevírací doby. Po dlouhé době Sluneční králové přivítali návštěvníky až letos 4. května, tedy už po prvním prodloužení termínu.

"Jedná se o mimořádný úspěch, protože se nám jednání se všemi partnery vydařilo již podruhé za sebou. Na tuto výstavu nám přišlo mnoho pozitivních ohlasů od návštěvníků, ale také nespočet žádostí o její prodloužení, takže věřím, že toto je skvělá zpráva pro všechny milovníky egyptské kultury," říká ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Pořadatelé uvádějí, že ještě nikdy nebylo z Egypta zapůjčeno do zahraničí takové množství artefaktů. Návštěvníci mohou vidět exponáty z mnoha světových muzeí: Egyptského muzea v Káhiře, z Velkého egyptského muzea v Gíze, z muzeí v Berlíně, Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu nad Mohanem.

Součástí výstavy jsou rovněž předměty, které Národní muzeum získalo coby československý podíl na nálezech učiněných expedicí Univerzity Karlovy v Abúsíru. Přehlídka vedle unikátních nálezů využívá audiovizuálních technologií.

Prodloužení termínu je pro obě strany podstatné také z ekonomického hlediska. Egyptská strana po Národním muzeu nežádala zápůjční poplatky, obě země se ale dělí o vstupné. Výstava přitom měla finanční náklady, i když byla zavřená. Stále tam byl přítomen jeden egyptský kurátor. Každý den předměty kontroloval, kromě toho muzeum platí náklady dalším střídajícím se kurátorům, stejně jako musí hradit pojistku.

Výstavu před dvěma lety podpořila česká vláda přibližně 50 miliony korun, ministerstvo kultury jako zřizovatel Národního muzea tehdy počítalo s tím, že 30 milionů korun se vrátí na tržbách.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře, měl urazit prezidenta a policii

Běloruský soud poslal na rok a půl do vězení novináře Sjarheje Hardzijeviče, kterého shledal vinným z urážky prezidenta země a pomluvy dvou policistů. S odvoláním na Běloruskou asociaci novinářů o tom informovala agentura AP, podle níž je verdikt součástí represí, které běloruské úřady rozpoutaly proti nezávislým médiím a obhájcům lidských práv. Hardzijevič vinu nepřiznal, obhajoba se hodlá proti rozsudku odvolat.

"Nemám s těmito zločiny nic společného, nepokládám se za vinného," prohlásil u soudu ještě před vynesením rozsudku padesátiletý novinář, který nyní musí rovněž zaplatit odškodné policistům ve výši 2000 běloruských rublů každému z nich (přibližně 17 000 korun) a státu poplatek 174 rublů (1500 korun).

Hardzijevič skončil před soudem kvůli obviněním v souvislosti se zprávami v chatovací skupině v aplikaci Viber, kterou někdo loni smazal. Jeho obhájci požadovali, aby bylo obvinění staženo kvůli nedostatku důkazů a kvůli nemožnosti prokázat trestný čin, píše AP. Co konkrétně v údajně urážlivé zprávě zaznělo, nicméně agentura ani asociace nespecifikovaly.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

USA předaly Rusku seznam diplomatů, kteří musí opustit zemi

Spojené státy předaly ruskému velvyslanectví seznam 24 diplomatů, kteří musí do 3. září opustit zemi. V rozhovoru pro magazín National Interest to řekl ruský ambasador ve Washingtonu Anatolij Antonov. Z jeho vyjádření není jasné, zda požadavek Spojených států vyvolal nějaký konkrétní spor, napsala agentura Reuters. Podle agentury TASS diplomaté odjíždějí kvůli končícím vízům. Mluvčí americké diplomacie označil velvyslancovy výroky za nepřesné.

"Téměř všichni odjedou bez toho, aniž by byli nahrazeni, protože Washington náhle zpřísnil postup vydávání víz," uvedl Antonov a zároveň prohlásil, že ruské diplomatické mise ve Spojených státech jsou "bezprecedentně omezovány" a restrikce se podle něj stupňují.

"Američtí kolegové jsou v tomto ohledu vytrvalí a kreativní. Vyhošťování diplomatů se tu a tam děje pod za vlasy přitaženými záminkami. Loni v prosinci ministerstvo zahraničí jednostranně stanovilo tříletý limit pro dobu nasazení ruského personálu ve Spojených státech, které - pokud je nám známo - neuplatňuje vůči žádné jiné zemi," nechal se slyšet ruský velvyslanec.

Zdroj: ČTK
Další zprávy