reklama
 
 

Národní galerie vystaví Kokoschku, ale sní také o Munchovi

23. 9. 2014 14:09
Výstavu Oskar Kokoschka a Československo umožňuje uspořádat vstup generálního partnera, kterým je Komerční banka. Stát galerii zatím nepřidá ani korunu.

Praha - Oskar Kokoschka a expozice o ruské umělecké avantgardě. To jsou hlavní výstavní taháky Národní galerie pro příští rok.

"Příští rok v létě bych v Praze rád uvedl výstavu děl Henriho Rousseaua, která se předtím bude konat v benátském Palazzo Ducale. Na rok 2017 se chystáme mezinárodní výstavu Františka Kupky a plánume také expozici děl Edvarda Muncha včetně jedné z variant slavného Výkřiku," říká generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

"Rádi bychom také v Praze měli výstavu Bosonozí proroci převzatou z frankfurtské Schirn Kunsthalle, jejíž autorkou je americká kunsthistorička Pamela Kortová a která je o tvorbě umělců, jež v sobě objevili schopnost zjevovat zítřky." Výstava zahrnuje díla Egona Schieleho, Františka Kupky, Friedensreicha Hundertwassera či Josepha Beyuse.

Podle šéfa Národní galerie by právě takový typ výstav se sofistikovaným konceptem, avšak zahrnující pro veřejnost atraktivní díla mohl přilákat galerii nové návštěvníky. S blížím se výročím narození Karla IV. v roce 2016 by se v Praze měla reprízovat výstava, která vzniká na německé straně, jíž je však Fajt kurátorem. Představí umění na císařském dvoře 14. století v kontextu tehdejší společnosti, ale i přírodních změn, jež Evropu tehdy ovlivňovaly.

Kokoschku platí Komerční banka, ministerstvo nepřidá

Výstavu Oskar Kokoschka a Československo, která začne v únoru, umožňuje uspořádat vstup generálního partnera. Fajt v úterý podepsal smlouvu o partnerství s Komerční bankou, která zatím platí rok, podle obou stran se ale bude prodlužovat.

"Částka se ve slušné společnosti neříká, ale pomůže nám udělat velmi kvalitní projekt se zahraniční účastí středního formátu," řekl Fajt. Experti odhadují, že jde o několik milionů korun.

V listopadu má v Národní galerii začít výstava o benediktinském řádu a jeho kultuře. Je hlavním výstupem pětiletého projektu, který studuje kulturu a umění benediktinů a na nějž stát dává téměř 32 miliony korun. Organizátoři počítali s 250 exponáty včetně zápůjček ze sedmi zemí. Výstavu ale ohrožuje postoj ministerstva financí, které odmítá za tyto zápůjčky poskytnout státní záruky.

"Přijde mi to jako nedorozumění, jako úřední šotek. Pokud by tomu tak nebylo, znamená to z kapes galerie i dalších institucí zbytečné vytahování peněz v řádech milionů," říká Fajt.

Institut státní záruky znamená podstatné snížení nákladů veřejných institucí na významné výstavní projekty. V žádné zemi, které státní záruky využívají, dosud totiž nedošlo k plnění pojistné události v plné výši státní záruky. NG využila v letech 2010 až 2013 státní záruky při přípravách čtyř výstav a ušetřila tak 16 milionů korun, které by jinak stát zaplatil za komerční pojištění.

Vstup soukromých peněz do rozpočtu galerie si Fajt vytkl jako jeden z hlavních cílů při svém nástupu do funkce. Státní dotace pokrývá víceméně jen provoz budov a mzdy a ani v příštím roce se zřejmě nezvýší.

"Zatím to vypadá, že zůstane ve výši přibližně 220 milionů korun, tedy na úrovni, v jaké byla v devadesátých letech," uvedl.

Přesto Fajt uvažuje o zavedení volného vstupu do stálých expozic, na kterém by galerie tratila asi deset milionů korun. Od počátku roku 2015 by měli mít tento volný vstup lidé do 18 či 26 let.

autoři: ČTK, Kultura | 23. 9. 2014 14:09

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama