Národní galerie vystaví Jiřího Koláře či slavný koberec Karla Čapka. Oslaví také osmičkový rok

Hana Slívová Hana Slívová
5. 12. 2017 19:33
Národní galerie v Praze představila plán roku 2018. Zahájí ho výstavy dvou umělkyň, německé malířky monumentálních obrazů Kathariny Grosseové a zesnulé rakouské malířky, ilustrátorky a filmařky Marii Lassnigové. Návštěvníci uvidí také slavný koberec, který měl v merku Karel Čapek, dříve nevystavené deníky Jiřího Koláře, poklady ze špičkové sbírky současného umění Thyssen-Bornemisza Art Contemporary či retrospektivu Františka Kupky. Počítá se i s bližší spoluprací s čínským umělcem Aj Wej-wejem, reorganizací sbírek galerie a také proměnou méně populárního Schwarzenberského paláce.

Loni si do Národní galerie našlo cestu poprvé v historii více než 700 tisíc lidí. Tento rekord by podle slov ředitele Jiřího Fajta měl letos i díky hojně navštěvovaným výstavám Františka Skály ve Valdštejnské jízdárně (60 tisíc lidí) a Gerharda Richtera v paláci Kinských (50 tisíc lidí) padnout. 

Velké plány, které by v budoucnosti měly vyústit v milionovou návštěvnost, má Fajt se svým týmem i na rok 2018. Pozornost lidí by měla přilákat další spolupráce s čínským umělcem a aktivistou Aj Wej-wejem, jenž nyní ve Veletržním paláci vystavuje svou monumentální instalaci Zákon cesty a 14. prosince přijede osobně představit dokument o uprchlících Human Flow, který v létě promítal i festival v Benátkách. Na konci roku 2018 by měla v Malé dvoraně Veletržního paláce viset jeho instalace z bicyklů. 

I příští rok plánuje galerie oživit prostor Anežského kláštera projektem Anežka Live, první venkovní akce pro děti i dospělé spustí v květnu. K vidění tu bude také instalace v Londýně tvořícího předního sochaře Antonyho Gormleyho a práce bamberského kreslíře Richarda Wientzeka, jenž reaguje na tvorbu renesančního malíře Albrechta Dürera.

Změny ve sbírkách staršího umění 

Na jaře galerie uzavře sbírku asijského umění v paláci Kinských, která tak uvolní prostor "dvoupatrovým" krátkodobým výstavám. Návštěvníkům se také nově otevřou dříve nepřístupné části paláce.

Sbírka umění Asie a Afriky pak bude přístupná v depozitáři Veletržního paláce. V horizontu několika let ji galerie trvale vystaví v nové expozici na Hradčanském náměstí, kousky z asijské sbírky plánuje ředitel Fajt začleňovat do krátkodobých výstav. Jedná zároveň o tom, aby se spolukurátorem vylepšené čínské části sbírky stal právě Aj Wej-wej.

Změny čekají i nepříliš navštěvovaný Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí, kde dnes sídlí sbírka barokního umění.

Ředitel Fajt plánuje prostor provzdušnit, z nádvoří paláce a jeho okolí odstranit některé sochy a díky novému provozovateli místní restaurace nabídnout kvalitnější služby. Od roku 2019 tu bude expozice starých mistrů, která propojí stávající sbírku s kolekcí zahraničního umění od antiky až do konce 18. století. Ta nyní sídlí ve Šternberském paláci. 

S tím souvisí i projekt digitalizace, který "pojede" na softwaru, jejž používá několik světových sbírek. Galerie bude mít v budoucnu v digitální podobě ve velkém rozlišení všechny exponáty. "V závěru letošního roku začneme se souborem našich nejvýznamnějších děl," říká Jiří Fajt. 

V letošním roce galerie díky mimořádnému příspěvku 18 milionů korun od Poslanecké sněmovny mohla začít s nákupem děl žijících autorů, jejichž práce je zásadní pro období po roce 1989. Ta podle ředitele Fajta ve sbírce Národní galerie dlouhodobě chybí.

O peníze navíc - zhruba padesát milionů korun - chce ředitel žádat i letos, státní příspěvek Národní galerii by se tak zvedl z 250 milionů korun na 300 milionů za rok. Část z tohoto rozpočtu by šla i na zmíněnou digitalizaci. 

V roce 2018 se také v mezinárodním výběrovém řízení rozhodne, které architektonické studio se pustí do přestavby klíčové budovy, Veletržního paláce.

Stavba by podle plánů měla začít v roce 2021, s návratem do přestavěných prostor, kde bude kromě administrativního zázemí galerie, kina, divadla, restaurace či odborné knihovny také kompletní sbírka umění 19., 20. a 21. století, se počítá okolo roku 2025. 

Foto: Národní galerie

Katharina Grosseová (15. 2. 2018 - 7. 1. 2019)

Německá umělkyně a streetartistka Katharina Grosseová (1961) maluje (zejména pomocí průmyslových pistolí na barvu) monumentální obrazy. Pro Národní galerii připravila velkorozměrnou závěsnou malířskou instalaci, která reaguje přímo na industriální prostor Veletržního paláce. Podle umělkyně je obraz nespoutaným projevem svobody a výbuchem malířské velkorysosti. Malba je pro ni duševní i tělesná posedlost. Instalace Grosseové nahradí ve Velké dvoraně práci Aj Wej-weje. 

 

Právě se děje

Další zprávy