Transparency: Dopis o hospodaření Národní galerie měl Staněk prošetřit, ne zveřejnit

Daniel Konrád Daniel Konrád
20. 5. 2019 19:10
V pondělí dopoledne média zveřejnila zprávu, která vrhá pochybnosti na hospodaření Národní galerie pod vedením dnes již bývalého ředitele Jiřího Fajta. Informace vycházejí z dopisu nevládní organizace Transparency International, jež se zabývá korupcí a fungováním veřejné správy.
Ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk dnes předal premiérovi Andreji Babišovi (ANO) svou rezignaci.
Ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk dnes předal premiérovi Andreji Babišovi (ANO) svou rezignaci. | Foto: ČTK

Transparency v dopisu upozorňuje na několik možných porušení zákona. To nejvýraznější se týká ředitele ekonomicko-provozní sekce Národní galerie Vladimíra Malláta, který prý mohl být ve střetu zájmů, když instituce uzavírala smlouvy s firmou Individual s.r.o., ve které je společníkem, a druhou společností Projektové řízení s.r.o., kde je jednatelem jeho bratr Radek Mallát.

David Ondráčka, ředitel Transparency International.
David Ondráčka, ředitel Transparency International. | Foto: Matej Slávik

Aktuálně.cz se sešlo s Vladimírem Mallátem, ten však řekl, že v Národní galerii pracuje teprve od poloviny listopadu loňského roku. To potvrzuje i mluvčí instituce, podle níž byl Mallát jmenován 16. listopadu.

"Všechny práce mých firem pro Národní galerii byly ukončené předtím, než jsem v ní začal pracovat. Od té doby už mé firmy žádnou práci pro galerii nedělaly, ani neuzavíraly žádné smlouvy. Nemohlo tedy docházet ke střetu zájmů," reaguje Mallát.

Podle výsledků veřejnosprávní kontroly v Národní galerii, které na svém webu v úterý zveřejnilo ministerstvo kultury, Mallát prostřednictvím své společnosti Efektiva.cz s.r.o. ještě 13 dnů po svém nástupu vystavil Národní galerii fakturu ve výši 48 tisíc korun. "U všech smluv jsou v protokolu jasně uvedena data uzavření před 15. listopadem 2018, kdy jsem do Národní galerie Praha nastoupil. To, že probíhala dofakturace prací provedených do 15. listopadu 2018 ještě po 16. listopadu, o žádném střetu zájmů nesvědčí," reaguje na výsledky kontroly Mallát.

Toho prý překvapilo, že se s ním Transparency International před zasláním svého dopisu nespojila a místo toho svá podezření postoupila ministerstvu kultury, které je hned zveřejnilo.

To, že se Malláta nepokusil kontaktovat, potvrzuje také právník Petr Leyer, který pro Transparency International věc šetřil. "Podněty jsme ověřovali z veřejně dostupných zdrojů, registru smluv. Záměrně jsme z toho nedělali tiskovou zprávu, jedná se o interní podnět k prošetření ministerstvem, který nebyl určen k publikování. Jsem nemile překvapený, že ho ministerstvo kultury dnes zveřejnilo," doplňuje David Ondráčka, ředitel Transparency International.

Podle něj jde o nestandardní postup ze strany ministerstva kultury, ještě stále vedeného Antonínem Staňkem za ČSSD. Ten dnes premiéru Andreji Babišovi za ANO předal svou rezignaci. Staněk byl kritizován právě za způsob, jímž odvolal ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a také ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Ministr oběma ředitelům vytknul údajné pochyby v hospodaření a v případě Fajta ještě autorskou smlouvu za kurátorskou činnost, díky níž si bývalý ředitel přivydělal k platu 1,12 milionu korun.

Podle Davida Ondráčky postupovala Transparency International tak, jak je v podobných případech běžné. "Ze dvou zdrojů jsme obdrželi podklady, které jsme nějak vyhodnotili jako relevantní. Z médií jsme se dozvěděli, že ministerstvo kultury v Národní galerii zahájilo veřejnosprávní kontrolu, a tak jsme sepsali věci, které nám přišly jako potenciálně závažné, a zaslali jsme je dopisem ministerstvu, zda tyto podněty nechtějí do veřejnosprávní kontroly přidat a ověřit. Není naší rolí je kontrolovat v instituci na místě, k tomu má mandát a musí to udělat samo ministerstvo kultury. My jsme čekali, že tu kontrolu provedou sami a poté nám odpoví, ne že náš dopis rovnou zveřejní," dodává David Ondráčka.

Dočasně pověřený ředitel Národní galerie Ivan Morávek doplňuje, že už se seznámil s výsledky veřejnosprávní kontroly ministerstva kultury a že "některé závěry se shodují s výtkami a podněty, které zaslala Transparency International". Morávek prý nyní s právníky řeší "řadu externích smluv a dodavatelů, stejně jako jednotlivá výběrová řízení na služby".

Fajt: Byla to náprava neblahého dědictví

První část dopisu Transparency International se týká firem Vladimíra Malláta. Ten se realitní činností zabývá od poloviny 90. let minulého století. S Národní galerií začaly jeho firmy spolupracovat roku 2016, podle informací z registru smluv dohromady inkasovaly zhruba 2,3 milionu korun.

Za tyto peníze Mallátovy společnosti poskytovaly Národní galerii realitní služby týkající se gastronomických zařízení v Paláci Kinských, klášteře sv. Anežky České nebo Salmovském paláci. Ty se za éry Jiřího Fajta vyměnily. Podle něj jsou dnes kvalitativně i finančně výhodnější a Národní galerie z nich navýšila výnosy.

Odvolaný ředitel Národní galerie Jiří Fajt.
Odvolaný ředitel Národní galerie Jiří Fajt. | Foto: ČTK

"S Vladimírem Mallátem jsme pracovali na nápravě neblahého dědictví mých předchůdců," tvrdí Jiří Fajt, jenž již při svém nástupu do funkce v roce 2014 veřejně hovořil o nutnosti obměnit restaurační provozy, které Národní galerie komerčně pronajímá.

"Jistě si každý vzpomene na pivní špeluňku v přízemí Paláce Kinských, která sloužila jako místo nezřízených pitek anglické omladiny, nebo Salmovský palác, kde restaurace byla klasickou pastí na turisty. V klášteře sv. Anežky České zase sídlila cateringová firma, která zde vyráběla jídlo i pro své akce mimo areál kláštera," líčí Fajt, jehož předchůdci prý s provozovateli těchto podniků uzavřeli pro Národní galerii nevýhodné smlouvy. Proto je Fajt začal postupně měnit a znovu soutěžit. Zorganizovaly to právě firmy Vladimíra Malláta.

Ten je přesvědčen, že jeho společnosti ve všech případech postupovaly maximálně transparentně. "Za každou hodinu práce, kterou jsme pro Národní galerii odvedli, jsem schopen se postavit. Když jsem pak do Národní galerie vloni v listopadu nastoupil, mé firmy ani firma mého bratra už s ní žádné smlouvy samozřejmě neuzavíraly," upřesňuje Vladimír Mallát.

Odmítá i další možnou výtku zmíněnou v dopisu Transparency International, tedy že jeho firmy některé smlouvy s Národní galerií záměrně uzavíraly na částky do 50 tisíc korun. To podle Transparency může svědčit o snaze obcházet zákony o registru smluv i zadávání veřejných zakázek. Podle Malláta to tak nebylo. Jednalo se prý o požadavek Národní galerie na přehlednější účtování jednotlivých projektů či úkolů a reakci na dřívější rámcovou smlouvu, která se pro slučování věcí patřících pod více sekcí a odborů Národní galerie neosvědčila.

"Bylo mi ctí s Národní galerií spolupracovat. Je mi líto, že se to teď v médiích obrací proti mně," dodává Vladimír Mallát, který se po odvolání Jiřího Fajta rozhodl instituci opustit a své funkce se 13. května vzdal.

Smlouvy pro advokátní kancelář

Transparency International ve svém dopisu rovněž doporučila prověřit hospodárnost smluv, které Národní galerie uzavřela s advokátní kanceláří Koutník & Partner, přestože jinak má vlastní právní oddělení. "Služby externích právníků byly nezbytné, protože Národní galerie na pracovním trhu není schopna konkurovat privátní sféře," reaguje Jiří Fajt, podle nějž služeb externích právníků využívá i ministerstvo kultury. Externího právníka si prý najalo na sepsání posudku, kterým zdůvodnilo Fajtovo odvolání.

Služeb advokátní kanceláře Koutník & Partner, která si u Národní galerie podle Transparency vydělala přes 3,7 milionu korun, prý instituce využila pro zvlášť složité úkoly. "Byla to třeba smlouva na pojištění uměleckých děl v majetku Národní galerie a veřejná soutěž na pojištění děl, které si galerie zapůjčila na výstavní projekty," popisuje Fajt, podle něhož si advokátní kancelář naúčtovala standardní sazbu a postup byl v pořádku.

Ministr kultury Antonín Staněk.
Ministr kultury Antonín Staněk. | Foto: ČTK

"Národní galerie má jednoho a půl právníka. Toto obsazení, jakkoliv je dnes nezpochybnitelně kvalitní, neumožňuje ani kapacitně, ani profesně uspokojit explodující potřeby instituce," dodává Fajt.

Právník Bohumil Koutník z Koutník & Partner se s ohledem na advokátní mlčenlivost omluvil, že případ nemůže komentovat. Dodal ale, že jeho kancelář obecně poskytuje veřejným zadavatelům služby vždy v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Implementace digitálních technologií

Třetí výtka zmíněná v dopisu Transparency International se týká smlouvy mezi Národní galerií a německou společností TBO - Digital Explorers.

Uzavřena byla teprve vloni v listopadu, přestože firma Národní galerii vyfakturovala práci již za září nebo říjen, upozorňuje Transparency.

Podle Jiřího Fajta je německá společnost jedním z vyhledávaných a zkušených specialistů na implementaci digitálních technologií v muzejním prostředí a právě tuto koncepci připravovala pro Národní galerii. "Na podobném úkolu firma TBO pracuje také pro Státní umělecké sbírky Drážďany, od jejichž ředitelky jsem získal doporučení," dodává Jiří Fajt.

Aktualizováno (22. 5.): Článek jsme doplnili o výsledek veřejnosprávní kontroly v Národní galerii a další reakci Vladimíra Malláta.

 

Právě se děje

Další zprávy