Poslední šance vidět baroko. Národní galerie na čas zavře Schwarzenberský palác

Schwarzenberský palác na Pražském hradě lze navštívit do 6. ledna.
Součástí nynější expozice barokního umění ve Schwarzenberském paláci je zřejmě nejznámější obraz Petra Brandla nazvaný Simeon s Ježíškem. Vznikl okolo roku 1730.
Antonín Kern: Panna Marie se čtyřmi světci, okolo 1735 až 1738
Karel Škréta: Podobizna Humprechta Jana hraběte Černína z Chudenic, 1660
Jan Rudolf Bys: Vestálka Claudie Quinta, 1692
Foto: Národní galerie
ČTK Kultura ČTK, Kultura
2. 1. 2019 19:19
Už jen do konce nedělních otevíracích hodin lze navštívit dosavadní stálou expozici barokního umění, kterou Národní galerie hostí ve Schwarzenberském paláci na Hradčanském náměstí v Praze.

Poté budou prostory na několik měsíců uzavřeny. V září zde Národní galerie otevře novou expozici starých mistrů. Poprvé v dějinách přední české sbírkové instituce tak budou díla zdejších i světových starých autorů vystavena vedle sebe.

"Vedle maleb Petra Brandla a Karla Škréty se dostanou práce Albrechta Dürera, El Greca, Rembrandta či Lucase Cranacha. Do Schwarzenberského paláce se přesune část sbírky, která je v současnosti vystavena v protilehlém Šternberském paláci," vysvětluje mluvčí Národní galerie Tereza Ježková.

Při revitalizaci bude rovněž obnoven původní vstup z Hradčanského náměstí přes nádvoří Schwarzenberského paláce.

Anachronické dělení sbírek

O plánu spojit ve sbírkách česká a světová díla hovořil Jiří Fajt už před šesti lety, ještě předtím, než nastoupil do funkce generálního ředitele. "V tom, jak Národní galerie dosud představovala své sbírkové fondy, cítím značnou antikvárnost. Stále tu přežívá anachronické dělení sbírek na české a evropské umění, což věci vytrhuje z kontextu," řekl tehdy v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

"České umění bylo vždy součástí evropského výtvarného dědictví, mnohdy dokonce 'udávalo tón'. Umělecká díla bychom měli hodnotit v kulturně-historickém kontextu místa a doby jejich vzniku. V opačném případě postupujeme nehistoricky," dodal Fajt.

Schwarzenberský palác v současnosti vystavuje významnou část Sbírky starého umění Národní galerie. Na třech podlažích je umístěno 160 soch a 280 maleb z doby pozdní renesance a baroka od předních sochařů a malířů, mimo jiné Matyáše Bernarda Brauna, Karla Škréty, Petra Brandla, Antonína Kerna nebo Jana Kupeckého.

Expozici momentálně uvádí významný soubor manýrismu, který vznikl pro dvůr císaře Rudolfa II. V něm jsou zastoupena klíčová díla autorů z císařova okruhu - Bartholomea Sprangera, Hanse von Aachen nebo Roelanta Saveryho.

"V expozici mohou návštěvníci už jen do 6. ledna vidět jedno z vrcholných děl Petra Brandla, Simeona s Ježíškem. Při jeho tvorbě umělec kromě energických tahů štětcem užil i prstů, kterými hnětl barvy. Bravurně zachycená je radost a dojetí starého služebníka Jeruzalémského chrámu nad malým Ježíškem, v němž poznal budoucího Mesiáše," popisuje ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler.

Petr Brandl: Simeon s Ježíškem, okolo 1730
Petr Brandl: Simeon s Ježíškem, okolo 1730 | Foto: Národní galerie

Schwarzenberský palác, dominanta Hradčanského náměstí, je jednou z nejvýznamnějších renesančních staveb v Praze. Paradoxně v něm je však po rekonstrukci od roku 2009 dosud umístěno především barokní umění, zatímco v protějším Šternberském paláci, patřícím mezi nejvýznamnější architektonická díla vrcholného baroka v Čechách, se nachází umění evropských starých mistrů a renesance.

Dle nové koncepce ředitele Národní galerie Jiřího Fajta budou staří mistři od září obývat Schwarzenberský palác. A nová koncepce i oživení čeká též Šternberský palác.

Poslední příležitost vidět Charta Story

Trojici objektů Národní galerie na Hradčanském náměstí doplňuje ještě sousedící Salmovský palác, kde je nyní čerstvě vystavena ze zahraničí zapůjčená sbírka moderního a současného umění.

Salmovský palác na Hradčanském náměstí.
Salmovský palác na Hradčanském náměstí. | Foto: Národní galerie

Příští středu 9. ledna se v Salmovském paláci také uskuteční dernisáž výstavy o Chartě 77, kterou pro Národní galerii připravil tým vedený básníkem a filozofem Eugenem Brikciusem a jeho ženou Zuzanou.

Ti vloni napsali otevřený dopis řediteli Národní galerie Jiřímu Fajtovi, jemuž kromě špatné spolupráce vytýkají slabou propagaci. Fajt na jejich námitky reagoval jiným otevřeným dopisem. Následující necelý týden je tak poslední, kdy si vlastní obrázek o výstavě Charta Story může udělat veřejnost.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy