Zhruba 150 jeho plastik, maleb i kreseb přicestuje z pařížské nadace Fondation Giacometti do pražského Veletržního paláce. O nejbližších plánech Národní galerie dnes informoval její generální ředitel Jiří Fajt.
Palác Kinských, stojící na Staroměstském náměstí, a tudíž oslovující také kolemjdoucí turisty, v červnu představí slavné francouzské moderní malíře od Édouarda Maneta, Clauda Moneta, Augusta Renoira přes Edgara Degase a Paula Cézanna po Alfreda Sisleyho.
Ve Valdštejnské jízdárně se na podzim uskuteční výstava Poklad mahárádži: Indické umění z Džódhpuru. Ukáže umělecké poklady z královské sbírky v severoindickém Radžastánu.
Havel na Hrad
A stejně jako letos Národní galerie přispěla k oslavám 100. výročí vzniku Československa, příští rok připomene 30 let od sametové revoluce. Pád komunistického režimu od 13. listopadu zachytí fotografická výstava nazvaná Havel na Hrad!, opět chystaná pro Veletržní palác. "Cílem je mimo jiné kriticky zhodnotit obrazový materiál, který vznikl v průběhu roku 1989, a najít ty nejlepší fotografické záběry, které události z této doby připomínají," vysvětluje ředitel Fajt úkol, který stojí před kurátorem Tomášem Pospěchem.
Do vzdálenější historie se Národní galerie vrátí v květnu prostřednictvím výstavy Sasko-Čechy, která se má věnovat dvěma tisíciletím vztahů sousedních regionů. Výstavní rok na konci listopadu uzavře vánočně laděný projekt Krásné madony v Anežském klášteře.
Z dalších krátkodobých výstav v roce 2019 slibuje Národní galerie představení děl Josefa Šímy, jež se do pražské Valdštejnské jízdárny přesunou z Moravské galerie v Brně. Dále dojde na připomínku sochaře Stanislava Suchardy, zesnulého roku 1916, současnou fotografku Jitku Hanzlovou, kreslířskou tvorbu významného grafika ze 17. století Václava Hollara, současného malíře Josefa Bolfa nebo veterána Milana Grygara. Ten připraví zvukovou instalaci přímo pro velkou dvoranu Veletržního paláce.
Samostatnou přehlídku Národní galerie věnuje české dokumentární fotografii. Z tvorby sedmi členů spolku ASA 400, mezi něž patří Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín nebo Tomki Němec, vybere snímky na výstavu historik fotografie Josef Moucha.
Změny ve sbírkách
Změn doznají dvě sbírkové expozice - starých mistrů ve Schwarzenberském paláci a umění 19. století ve Veletržním paláci. Obě budou zpřístupněny v polovině roku 2019.
"Koncepce expozice starých mistrů se neřídí tradičním dělením na české a zahraniční mistry, dovolíme si ty dva elementy propojit. Do sousedství se tak dostanou například malby Petra Brandla, Lucase Cranacha staršího, Albrechta Dürera, El Greca, Karla Škréty nebo Petra Paula Rubense," vysvětluje ředitel galerie Jiří Fajt.
Sbírková expozice 19. století pak ponese podtitul Umění nejdelšího století a naváže na nedávno zpřístupněný úsek 1918-1938: První republika. Vedle významných osobností českého umění, jakými jsou Josef Mánes nebo Antonín Slavíček, projekt zahrne další část takzvané francouzské sbírky s díly Paula Gauguina, Pabla Picassa nebo Vincenta van Gogha.
Nová podoba této expozice vzniká pod kurátorským vedením Otty M. Urbana, který byl na podzim letošního roku jmenován ředitelem Sbírky umění 19. století a klasické moderny.
A dnes generální ředitel Jiří Fajt oznámil jméno nového šéfa Sbírky moderního a současného umění, jež sídlí ve Veletržním paláci. Od února jím bude Michal Novotný, který na sebe upozornil coby ředitel a kurátor pražského centra pro současné umění Futura.
Oborový časopis Artsy předloni zařadil Novotného mezi dvacítku nejvlivnějších mladých kurátorů z Evropy. "Používá výstavní formát k tomu, aby vytvořil působivou scénu, a svoji energii zaměřuje na to, aby od dvou umělců zároveň objednal díla pro paralelní sólové přehlídky," zhodnotil tehdy časopis Novotného úsilí ve Futuře.
