reklama
 
 

Národní galerie hlásí téměř rekordní návštěvnost, zisk ale kvůli rekonstrukcím klesl

Aktualizováno 28. 6. 2019 19:25
Hospodaření Národní galerie Praha loni skončilo v zisku přes 188 tisíc korun po osmimilionovém zisku o rok dřív. Návštěvnost se přiblížila rekordu z roku 2016, výnosy ze vstupného však klesly, mimo jiné kvůli rekonstrukcím některých výstavních prostor. Vyplývá to z výroční zprávy. Nutné dofinancování hospodaření Národní galerie více než 15 miliony korun letos v dubnu uvedl ministr kultury za ČSSD Antonín Staněk mezi důvody, proč odvolal ředitele galerie Jiřího Fajta. Zmínil také úbytek návštěvníků v Národní galerii, čísla z výročních zpráv to ale nepotvrzují.

"Díky dodatečnému transferu z Ministerstva kultury České republiky se podařilo výsledek udržet v předložených hodnotách," stojí ve výroční zprávě, kterou už vypracovalo nové vedení v čele s Fajtovým nástupcem Ivanem Morávkem.

Příspěvek ministerstva na hlavní činnosti galerie byl loni srovnatelný s rokem 2017. Příspěvky včetně účelových loni tvořily 76 procent výnosů galerie z jejích hlavních činností, o rok dřív to bylo 74 procent.

Návštěvnost Národní galerie loni vzrostla o víc než 20 tisíc na téměř 712 tisíc lidí. Loňský počet byl jen o necelých 700 návštěvníků nižší než v roce 2016, kdy návštěvnost instituce poprvé překonala sedmisettisícovou hranici.

Největší zájem loni vyvolala přehlídka celoživotního díla malíře Františka Kupky ve Valdštejnské jízdárně, kterou včetně přesahu do letoška zhlédlo víc než 90 tisíc lidí.

Výnosy ze vstupného se ale loni snížily na 40 milionů z téměř 50 milionů v roce 2017. "Tento pokles byl způsoben jednak rozdílnou skladbou samostatných výstav oproti roku 2017, jednak nižší obsazeností jednotlivých výstavních prostor z důvodu rekonstrukce," uvádí výroční zpráva. Výnosy z pronájmů loni narostly téměř o 30 procent na 16,9 milionu korun.

Do sbírky grafik a kreseb Národní galerie podle výroční zprávy loni koupila díla Jitky Válové nebo Studii k radostem Františka Kupky. Loňským přírůstkem sbírky starého umění je malba Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele, která pochází od Cranachova žáka Mistra IW z doby okolo roku 1525.

Národní galerie dílo koupila ze soukromé sbírky podle dřívějších informací za 340 tisíc eur, což je v přepočtu 8,6 milionu korun. Darem galerie získala díla Adolfa Zábranského, Františka Bidla nebo Jana Hladíka.

Vedením Národní galerie byl po odvolání Jiřího Fajta pověřen Ivan Morávek, který na tiskové konferenci počátkem tohoto měsíce uvedl, že v rozpočtu instituce pro letošní rok údajně chybí 30 milionů korun, na doplňující dotazy novinářů však částku blíže neupřesnil. Galerie podle Morávka bude muset snižovat náklady.

Jiří Fajt však odmítá, že by v Národní galerii hospodařil špatně, a odkazuje na výsledky auditu, které potvrzují, že v letech 2017 i 2018 měla Národní galerie kladný celkový hospodářský výsledek.

"Každý rozpočet má nákladovou a příjmovou stránku. Nové vedení Národní galerie zrušilo některé již naplánované výstavy, nutně tak musí počítat s nižší návštěvností a nižšími výnosy ze vstupného," reagoval Fajt na Morávkova slova o chybějících 30 milionech korun v rozpočtu galerie na letošní rok.

autoři: ČTK, Kultura | 28. 6. 2019 18:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama