Politik, který je ve funkci teprve měsíc, vyslyšel kritiky žádající, aby stát do chodu Národní galerie nadále nezasahoval bez vědomí odborníků. To udělal Zaorálkův předchůdce a stranický kolega Antonín Staněk, když letos v dubnu zničehonic odvolal ředitele Jiřího Fajta a na jeho místo poslal ekonoma Ivana Morávka.
Zaorálek jej včera zprostil funkce a novou ředitelkou jmenoval ekonomku Anne-Marie Nedomu. Zároveň ministr představil desetičlennou Garanční radu Národní galerie, kterou povede architekt Josef Pleskot. Za úkol má připravit výběrové řízení, z něhož vzejde příští ředitel nejvýznamnější české sbírkové instituce. Ta vloni hospodařila se zhruba 442 miliony korun, z toho 352 milionů poskytl stát.
Zatímco zřízení rady odborníci oslovení Aktuálně.cz kvitují, s jejím složením všichni spokojeni nejsou. "Připadá mi velmi konzervativní," míní Karina Kottová, ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého, která pořádá stejnojmennou uměleckou cenu.
Kottová v létě patřila ke 23 osobnostem, které v otevřeném dopisu žádaly transformaci Národní galerie. Jsou jimi například bývalý ředitel iniciativy pro současné umění Tranzit Vít Havránek nebo Tomáš Pospiszyl s Milenou Bartlovou, vedoucí kateder teorie a dějin umění na pražských vysokých školách AVU a UMPRUM.
V dopise navrhují rozdělit Národní galerii na více útvarů, z nichž jeden by se zabýval starým uměním, druhý moderní a současnou tvorbu a třetí mimoevropskými sbírkami. "Nebo možná by stačilo poskytnout sbírkám větší autonomii, jako je to v londýnské galerii Tate, která má také více složek a moderním uměním se zabývá jen Tate Modern," vysvětluje Karina Kottová.
Podle ní má Národní galerie zastaralou strukturu, která generálního ředitele svádí k autoritativnímu jednání. "I když tam přijde někdo umírněný, stávající hierarchie ho nakonec donutí, aby většinu rozhodnutí dělal sám, zatímco pod ním se ředitelé sbírek bez pevně vymezeného rozpočtu a prostoru budou hádat o to, kam sahá jejich sféra vlivu," obává se Kottová.
Ta je zklamaná, že ze signatářů jejich dopisu se do Zaorálkovy garanční rady dostal jen Michal Škoda, ředitel českobudějovické galerie. "Bojím se, že v tomto složení bude rada pokračovat v tom, jak se o Národní galerii smýšlelo doteď, a že se tak za pár let můžeme klidně dostat do stejné situace jako dnes," říká Kottová. Upozorňuje také, že rada je nevyvážená, vedle devíti mužů zasedne jediná žena.
Zástupci dějin umění chybí
Kottová zastupuje jeden ze směrů, skupin či názorových proudů, které se k Národní galerii v uplynulých měsících vyjádřily. Další prohlášení sepsal jménem Rady galerií Jiří Jůza, který se nyní stal členem Zaorálkovy garanční rady. Ale ještě jiný dopis v červnu vytvořilo 19 kunsthistoriků, členů profesních sdružení a volených reprezentantů, jimiž jsou například Ladislav Kesner z Masarykovy univerzity, bývalý pověřený ředitel Národní galerie Vít Vlnas nebo předseda Uměleckohistorické společnosti Radim Vondráček.
"Z naší Uměleckohistorické společnosti, Ústavu dějin umění a obecně zástupců klasičtěji vnímaných dějin umění není v radě jediný člověk. Jsme tím docela překvapeni," konstatuje teď Vondráček.
Například jeho kolega Vít Vlnas v minulosti zdůrazňoval, že Národní galerie by neměla být posuzována jen podle mezinárodně atraktivních výstav, ale že se má v rámci veřejné služby zabývat sbírkovou činností, akvizicemi děl, vzděláváním a vědeckým bádáním.
Některým členům této skupiny přijde, že za éry Jiřího Fajta galerie přebírala příliš mnoho výstav ze zahraničí a málo přicházela s původními projekty, kdy se kurátor několik let věnuje vědecké činnosti, následně sepíše monografii a připraví původní výstavu. Tak to před lety udělala třeba kurátorka Anna Pravdová, když ve Valdštejnské jízdárně představila zapomenutého umělce z 20. století Jana Křížka.
"Dobrým příkladem byla také předloňská výstava o Ferdinandu II. Tyrolském. Tam byl od začátku výzkum se vším všudy, včetně zahraniční spolupráce. Pro Národní galerii je důležité, aby přicházela s vlastními projekty. Koneckonců je lze později nabízet do zahraničí," ilustruje Radim Vondráček.
Signatáři obou dopisů se setkali minulou středu za zavřenými dveřmi na zasedání parlamentního podvýboru pro kulturu. Jeho předseda Martin Baxa z ODS svolal okolo třicítky odborníků z branže právě kvůli diskusi o Národní galerii. "Vznikly z toho zajímavé závěry a byli jsme ujištěni, že ministr kultury, který se z účasti omluvil, s nimi bude seznámen. Takže mě mrzí, že nikoho z kulatého stolu do garanční rady nepřizval," shrnuje Radim Vondráček.
"Ten kulatý stůl se povedl, zachytil celou pluralitu názorů, hodně různých pozic, od těch radikálnějších po konzervativnější," souhlasí Karina Kottová. "Dokázali jsme se spolu normálně bavit a na lecčem se dohodnout. Je jasné, že celá scéna nemůže být jednolitá a nakonec musí nějaký názor převážit. Důležité ale je, aby žádný nebyl vyloučen z diskuse. Předpokládala jsem, že garanční rada bude podobně pestrá jako účastníci toho kulatého stolu, ne že je ministr úplně všechny opomine," dodává Kottová.
Jak to vidí ministr
I tak ministr kultury sestavil garanční radu z renomovaných osobností. Jsou jimi například architekt Josef Pleskot nebo zakladatel pražského Centra současného umění DOX Leoš Válka. Oba byli na jaře mluvčími petice proti předešlému ministrovi Antonínu Staňkovi, kterou podepsalo přes 10 tisíc lidí a jež významně přispěla ke Staňkově politickému pádu.
"Budu se snažit být dobrým stavitelem toho, aby si Národní galerie v pozici české kulturní politiky stála daleko pevněji, než stojí doposavad," slibuje Josef Pleskot, který se stane předsedou rady.
Roli hlasu zevnitř instituce bude mít Marius Winzeler, historik umění a zároveň ředitel Sbírky starého umění Národní galerie.
Další dvojici tvoří Naděžda Goryczková, od roku 2008 ředitelka Národního památkového ústavu, a Karel Ksandr, jenž devátým rokem vede Národní technické muzeum. Ministrovi mohou poskytnout zkušenost dlouholetých ředitelů, kteří se vyznají ve specifickém systému příspěvkových organizací, jakou je i Národní galerie.
Rada rovněž není pragocentrická: Zaorálek, který od nástupu do funkce hovoří o zrovnoprávnění kultury v regionech, do ní pozval zástupce Olomouce, Ostravy, Českých Budějovic i Kutné Hory.
Včera Lubomír Zaorálek vysvětlil, že garanční rada bude čistě poradní. "Rozhodování je opravdu spíš na ministerstvu a na mně, ale já bych si ta rozhodnutí netroufl udělat, pokud bych neměl po boku lidi, kterým důvěřuji," vysvětluje ministr, který si ponechá možnost odvolávat a jmenovat ředitele Národní galerie. Existence rady však předpokládá, že s ní takový úmysl předem probere.
Podobně již šestým rokem funguje Garanční rada Národního divadla. Ani ta ministrovi nezabraňuje kdykoliv odvolat ředitele. "Kdyby ale letos v létě při krizi v Opeře Národního divadla neexistovala garanční rada, Jan Burian by byl odvolán. V tomto případě garanční rada opravdu zafungovala jako brzda," myslí si divadelní kritička Marie Reslová, která dlouhodobě komentuje kulturní politiku.
Garanční rada Národní galerie by podle Zaorálka měla "zodpovědět, co je smyslem Národní galerie, čím by se měla zabývat do budoucna", jak řekl. "Aby ten, kdo se do výběrového řízení přihlásí, přesně věděl, co se po něm chce."
Podle Zaorálka samo ministerstvo nemá jasnou představu, nezná odpovědi "na otázky, které jsou dnes rafinovanější, nuancovanější. Galerie ve světě prochází bouřlivým vývojem a česká Národní galerie by si v něm měla najít své místo," míní.
Poté, co garanční rada připraví výběrové řízení na nového ředitele, by měla nastavit kritéria jeho průběžného hodnocení. "Abychom i po výběru nového ředitele mohli sledovat, do jaké míry plní zadání," doplňuje Zaorálek.
Konkrétní termín, kdy by mohl být znám nový šéf, si Zaorálek včera netroufl odhadnout. Pouze řekl, že radě poskytne dost času na přípravu konkurzu. "Pokud bude potřebovat půl roku, já jí ho dám," říká třiašedesátiletý Zaorálek, kterému stejně jako současné vládě skončí funkční období v roce 2021 a politicky by se mu do příštích voleb hodilo, kdyby měl tou dobou úspěšně vybraného a jmenovaného nového ředitele Národní galerie.
Kdo je nová ředitelka
Do té doby galerii povede Anne-Marie Nedoma, která do funkce nastoupila dnes. Za úkol má provést "analýzu situace po technické, organizanční a finanční stránce, abychom Národní galerii připravili pro příchod nového ředitele", říká Zaorálek.
Ekonomka Nedoma dříve řídila Karmelitánské nakladatelství a pracovala ve firmách Reader’s Digest či Nestlé. Také radila ministerstvu zahraničí ohledně GDPR, to však až poté, co z něj odešel bývalý ministr zahraničí Zaorálek.
"Tak jako mé poslání bude krátkodobé, zůstane i trochu skryté, protože bude především orientováno na přípravu fungující instituce z hlediska správního, administrativního, finančního. To není nic mediálně zajímavého," řekla včera Nedoma.
Zároveň na dotaz Aktuálně.cz potvrdila, že je manželkou kurátora Petra Nedomy, který od roku 1994 řídí pražskou Galerii Rudolfinum.
Jde o nestandardní situaci. Nadřízeným Petra Nedomy v Galerii Rudolfinum je ředitel České filharmonie a toho zase vybírá ministerstvo kultury. Jinými slovy tak manželé nyní řídí dvě významné výtvarné instituce spravované státem a ředitel Galerie Rudolfinum může získat neformální vliv na chod Národní galerie.
Ministr Zaorálek na otázku Aktuálně.cz připouští, že situace není běžná, v tomto případě to ale považuje za přednost. "Potřeboval jsem člověka, který je schopen posoudit organizační, technické i finanční věci v Národní galerii a na to má paní Nedoma dobrou kvalifikaci. Z toho, že 35 let shodou okolností žije s jedním dost známým a úspěšným galerijním ředitelem, jsem usuzoval, že se bude docela dobře orientovat v prostředí," míní Zaorálek a ujišťuje, že nová ředitelka neovlivní umělecké směřování galerie.
To, proč odvolal dosavadního ředitele Ivana Morávka, ekonoma dosazeného svým předchůdcem na ministerstvu kultury Antonínem Staňkem, vysvětluje Zaorálek jako věc důvěry. "Přeji si, aby tu existoval určitý tok informací mezi Národní galerií, ministerstvem kultury a garanční radou, abychom o sobě navzájem věděli. Neměl jsem dojem, že to v té staré konstelaci fungovalo," dodává.
Garanční rada Národní galerie
Josef Pleskot - předseda rady
Jiří Machalický - kunsthistorik
Jiří Jůza - předseda Rady galerií České republiky
Richard F. Drury - vedoucí uměleckého oddělení Galerie středočeského kraje v Kutné Hoře
Michal Škoda - hlavní kurátor Galerie současného umění a architektury Domu umění České Budějovice
Karel Ksandr - generální ředitel Národního technického muzea
Leoš Válka - zakladatel Centra současného umění DOX
Marius Winzeler - ředitel Sbírky starého umění Národní galerie
Pavel Zatloukal - emeritní ředitel Muzea umění v Olomouci
Naděžda Goryczková - ředitelka Národního památkového ústavu
Michal Mejdrech - tajemník rady, pracovník ministerstva kultury
