Příspěvek na provoz galerie by se podle Jiřího Fajta měl navýšit o 50 milionů korun, na nákup současného umění by ředitel chtěl mít dalších 40 milionů korun ročně. "Přesto jsem rád, poslední čtyři roky se státní dotace nezvýšila téměř vůbec," uznává Fajt.
Zatímco státní dotace podle výroční zprávy z roku 2017 začala mírně stoupat až v posledních třech letech, náklady se zvýšily z 300 milionů korun v roce 2009 na téměř 450 milionů korun v roce 2017. Více než čtvrtinu tvoří osobní náklady.
Národní galerii ale poslední tři roky rostou příjmy ze vstupného a dary v roce 2017 činily 20 milionů korun.
Letos Národní galerie kromě dočasných výstav chystá další změny ve stálých expozicích. Před několika dny byl uzavřen Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí, který představoval především barokní umění v Čechách.
Národní galerie v budově připraví novou expozici starých mistrů, kteří se momentálně nacházejí v protějším Šternberském paláci. Návštěvníci tak tvorbu italských, španělských, francouzských a nizozemských mistrů 16. až 18. století včetně Rembrandta či Albrechta Dürera uvidí v novém kontextu od září v renesančním Schwarzenberském paláci.
Ten prošel nákladnou pětiletou rekonstrukcí za Fajtova předchůdce Milana Knížáka, úpravy stály přibližně 275 milionů korun a palác byl otevřel roku 2008. Fajt teď říká, že nyní zahajované změny se mají týkat především interiérů pro nové expozice. "Letos přijdou na 15 až 20 milionů korun a hradíme je z našeho rozpočtu," upřesňuje.
V příštím roce by Národní galerie chtěla požádat svého zřizovatele, jímž je ministerstvo kultury, o investiční dotaci přibližně ve stejné výši. Kromě expozic, které by dle Fajta měly méně rozdělovat umění na české a zahraniční, má ve Schwarzenberském paláci z bývalého málo využívaného archivu vzniknout kavárna. Nové využití bude mít též terasa, jejíž podobu připraví architektka Eva Jiřičná.
Národní galerie letos dále otevře novou expozici umění 19. století ve Veletržním paláci. Krátkodobé výstavní projekty galerie pak představí významné osobnosti českého umění Josefa Šímu, Stanislava Suchardu, Václava Hollara, Jitku Hanzlovou, Milana Grygara, Stanislava Kolíbala či Josefa Bolfa, ze zahraničních dojde na velkou přehlídku děl Alberta Giacomettiho nebo francouzských impresionistů.
Další výstavní projekty uvedou umění z indického Džódhpuru, takzvané krásné madony nebo umělecký vztah mezi českými zeměmi a německým Saskem.
Podle výroční zprávy Národní galerie za rok 2017 činil příspěvek na provoz od zřizovatele, tedy ministerstva kultury, 304 miliony korun. Na vstupném Národní galerie téhož roku utržila 50 milionů korun.
Příjmy ze vstupného začaly spolu s návštěvností růst od roku 2014, kdy Fajt v polovině roku nastoupil do čela instituce.
V roce 2014 činily příjmy ze vstupného necelých 20 milionů, o rok později téměř 30 milionů, v roce 2016 pak 40 milionů korun.
