Napoleonův milostný dopis vynesl přes 11 milionů

ČTK, gra
4. 7. 2007 7:06
Vydraženy byly i dopisy Hemingwaye a Goyi

Praha - Akcí roku se pro mnohé sběratele stala úterní dražba zhruba 570 nevšedních artefaktů ze sbírky zesnulého rakouského bankéře a českého rodáka Albina Schrama v londýnské aukční síni Christie´s.

Senzaci podle agentur vzbudila především dražba Napoleonova milostného dopisu Josefíně, jenž byl prodán za rekordních 276 tisíc liber (11,8 milionu korun), dopisu amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye, vydraženého za 78 tisíc liber (3,3 milionu korun) či dražba ilustrovaného dopisu španělského malíře Franciska Goyi, který změnil majitele za 60 tisíc (2,6 milionu korun).

Tyto a další dražené artefakty byly náhodou objeveny v prádelně luxusní vily bohatého rakouského bankéře Albina Schrama ve švýcarském Lausanne po jeho smrti v roce 2005. Zámožný finančník Schram, který se narodil v roce 1926 v Praze, prý rukopisy potajmu schraňoval po tři desítky let.

Napoleonův dopis, který byl  vydražen za vyšší cenu než jakýkoliv dosud prodaný předmět spojovaný s Napoleonem, prý věnoval Schramovi jeho příbuzný v roce 1973. Jde o jeden ze tří dochovaných dopisů, které nejslavnější francouzský vojevůdce napsal své budoucí ženě Josefíně. "Posílám Ti tři polibky. Jeden na srdce, druhý na pusu a třetí na oči," píše v něm Napoleon.

Vedle Napoleonova, Hemingwayova či Goyova dopisu dychtiví sběratelé zaplatili tisíce liber za dopis španělského spisovatele Garcíi Lorky či argentinského spisovatele Jorgého Louise Borgese. Mezi nabízenými položkami byly též písemnosti z pera pražského židovského spisovatele Franze Kafky, klasika ruské literatury Alexandra Sergejeviče Puškina, anglického fyzika Isaaca Newtona či bývalého britského premiéra Winstona Churchilla.

Schram se prý za svého života sám zúčastňoval velkých aukcí v Londýně, Paříži a Německu. Před svou smrtí v březnu roku 2005 prý sběratel mimo jiné poznamenal, že by chtěl ještě získat dopis spisovatele Jana Nerudy, husitského vojevůdce Jana Žižky, amerického prezidenta Richarda Nixona či amerického básníka Walta Whitmana. To už se mu nepovedlo.

Schram byl během 2. světové války odvelen do německé armády, z ajat a uvězněn v sovětském Kaliningradu. Odtud se mu podařilo v polovině roku 1945 uprchnout a vrátit se do Rakouska.

 

Právě se děje

Další zprávy