Během pěti let, na která má Národní galerie s nadací Thyssen-Bornemisza Art Contemporary (TBA 21) podepsané memorandum o spolupráci, postupně představí tematické výstavy z rozsáhlé sbírky. Tu Francesca von Habsburg začala budovat v roce 2002 a čítá přes 700 děl - obrazů, fotografií, soch i multimediálních instalací.
Výstavy se budou každý rok kompletně obměňovat, na výběru prací pro tu, která začne v říjnu, se budou podílet i třipadesátiletá italská sochařka Monica Bonviciniová a gelatin, což je rakouská skupina čtyř umělců-humoristů pracujících s veřejným prostorem.
Jména všech vystavujících umělců ředitel galerie Jiří Fajt prozatím prozradit nechce, počítá se ale například s velšským sochařem a filmařem Cerithem Wyn Evansem, konceptuálním umělcem z Dánska Olafurem Eliassonem, jihoafrickou autorkou videoartu Candice Breitz nebo s bratislavským rodákem Jánem Mančuškou. I jeho dílo má TBA 21 ve sbírce.
"V Praze se pořád něco děje, jsou tu soukromé i státní galerie, univerzita, jezdí sem zahraniční studenti. I proto jsme si Prahu vybrali," řekla ve videovzkazu Francesca von Habsburg. Cílem spolupráce podle ní není jen vystavit díla, ale podpořit dění na pražské umělecké scéně a inspirovat další filantropy, aby se propojili s kamennými institucemi.
Od spolupráce si Jiří Fajt slibuje i posílení akviziční politiky Národní galerie. "Umělecká díla budeme objednávat společně, platit je budeme půl na půl, ale hotové dílo pak přejde do naší sbírky," konstatuje Fajt.
Zapojování se do vzniku výtvarného díla od jeho počátku je podle kurátora sbírky TBA 21 Borise Ondreičky podstatou práce nadace. Počítá také s tím, že její archiv se postupně rozroste o další práce tuzemských či východoevropských umělců.
Nadace Thyssen Bornemisza 21
- Sídlí ve Vídni, v roce 2002 ji založila mecenáška Francesca von Habsburg, rozená von Thyssen-Bornemisza. Její rodina se podpoře umění věnuje po několik generací. Klasická sbírka, čítající přes 1600 obrazů, je k vidění v El Museo Nacional Thyssen-Bornemisza v Madridu.
- TBA 21 Podporuje zejména autory, kteří se zabývají společensko-politickými otázkami a životním prostředím a snaží se o interdisciplinární spolupráci.
- Sbírka čítá více než 700 děl napříč médii včetně architektury či soundesignu. Zastoupení v ní jsou například sochařka Monica Bonvicini, autorka zvukových instalací Janet Cardiff, konceptuální výtvarník Olafur Eliasson či Amar Kanwar, jenž pracuje s médiem filmu.
- V roce 2011 vznikla TBA21 Academy se sídlem v Londýně. Vysílá umělce a vědce na společné expedice, aby podpořila hlubší porozumění problematice oceánů a umožnila nové způsoby jejich výzkumu a ochrany.
Důležitou součástí projektu ČAS pak budou i nejrůznější kurzy a workshopy pro děti, důchodce i návštěvníky, kteří se o umění zajímají hlouběji. Jejich nabídka se obmění zhruba jednou za pět měsíců.
Salmovský palác projde před otevřením první výstavy rekonstrukcí. Změny dozná hlavně vstupní hala, v níž bude nově například prostor pro projekce, i nádvoří. To chce Jiří Fajt lépe propojit s nádvořím sousedního Schwarzenberského paláce.
Návštěvníkům se otevře přidružená zahrada, kde vznikne po vzoru zahrady Anežského kláštera sochařský park. O sochy se postará taktéž sbírka TBA 21. Jiří Fajt zmiňuje i vznik nové restaurace, jež se svým konceptem zaměří na mladé návštěvníky. Otevřená má být do noci, aby do oblasti Hradčanského náměstí přitáhla život i po setmění.
Počítá se i s rekonstrukcí Schwarzenberského paláce, kde bude příští rok otevřena společná expozice tuzemského i světového umění starých mistrů. O nové návštěvnické zázemí se postará architektka Eva Jiřičná.
"Na návštěvníkům prozatím dobře utajené jižní terase vznikne podle jejího návrhu celoskleněná stavba, bude tam i kavárna," vypočítává Fajt.
Areál okolo Salmovského paláce by podle něj měl být veřejnosti přístupný už v červnu. Celé léto se v něm pak budou konat, podobně jako v zahradách Anežského kláštera, menší koncerty, performance, promítání či divadelní představení.
