Kostýmní výtvarnice, filmařka a všestranně nadaná umělkyně Krumbachová, jež žila v letech 1923 až 1996, kočky obdivovala, často je kreslila a těšila se z jejich společnosti.
Výstava začala v listopadu. V prosinci přibylo deset opuštěných koček. Ve dne se procházejí v síních, mají tam škrabadla a konstrukci na šplhání z přírodních materiálů. Kdykoliv se také mohou ukrýt v zázemí, kde mají klid, vodu, potravu a záchody. V noci jsou kočky v zázemí, popisuje Anna Kvášová z Domu umění.
Některé kočky jsou přátelské, vyhledávají společnost návštěvníků a ochotně se nechají pohladit, další působí spíše plaše. Pravidelně je přijíždí kontrolovat provozovatelka kočičího útulku Tlapky Mochov, odkud do Domu umění přišly. Podle provozovatelky se kočky mají dobře a postupně začínají objevovat výstavní svět.
Adopční doklady plně očkovaných a veterinárně sledovaných koček jsou pro případné zájemce připravené.
Umístění koček do výstavní síně vyvolalo i negativní reakce. Podle kurátorek Edith Jeřábkové a Kateřiny Svatoňové však kočky nejsou výstavním exponátem. V Domě umění se ocitly především proto, aby našly cestu do nových rodin.
"Kočky ve výstavě Ester Krumbachová nejsou objekty a neslouží k dotvoření nějaké atmosféry, ani nejsou zneužity pro zábavný aspekt návštěvníků a návštěvnic. Jejich přítomnost ve výstavě je v první řadě umisťovací," napsaly kurátorky.
Kočky se jmenují Aran, Bajaja, Fazolka, Hvězdička, Johánek, Mauglinka, Míša, Pastelka, Petinka, Prasínek, Šneček a Uki.
Monografická výstava Ester Krumbachové potrvá do 6. března. Představuje autorčinu pozůstalost. Nejde o historický průřez tvorbou, spíše o rozsáhlou "síť" původního materiálu, mnoha textů, obrazů a artefaktů, jimiž se Krumbachová po celý život zabývala a obklopovala. Na kresbách jsou k vidění často právě kočky, z vystavených rukopisů je patrné, že pro Krumbachovou byly víc než jen domácím mazlíčkem.
