Muzeum umění Olomouc otevřelo čtyři výstavy, všechny bez vernisáží

Na snímku z výstavy Umění tapiserie je dílo Mikuláše Medka Den a noc.
Na snímku z výstavy Umění tapiserie je dílo Jana T. Strýčka Hlava z roku 1976.
Na snímku z výstavy Umění tapiserie je dílo Jana T. Strýčka Žijeme spolu z roku 1986.
Na snímku z výstavy Umění tapiserie je vlevo tapiserie Jiřího Sopka U stolu, vpravo dílo Zbyška Siona Žlutý rastr z roku 1998.
Na snímku z výstavy Umění tapiserie je exponát Vladimíra Kokolii Z boku z roku 2001.
Foto: ČTK
ČTK ČTK
29. 5. 2020 15:45
Muzeum umění Olomouc tento čtvrtek po nucené přestávce naráz otevřelo čtyři nové výstavy. Představují tapiserie, fotografické knihy, díla inspirovaná přírodou či umělecké poklady litoměřické diecéze.

Kvůli opatřením proti šíření koronaviru klasické vernisáže nahradilo virtuální otevření výstav prostřednictvím sociálních sítí a webu. Přehlídky jsou však návštěvníkům běžně přístupné.

První výstava v Muzeu moderního umění se jmenuje Fotoblok - Střední Evropa a představuje více než 100 fotografických knih z České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Slovenska a Maďarska. Do Olomouce doputovaly z Krakova.

"Po celé 20. století doprovázely fotografické knihy, fotoalba a prospekty bouřlivé dějiny tohoto regionu. Ačkoli se díla objevují na mnoha výstavách, dosud problematiku nikdo nepojal komplexně v kontextu střední Evropy," vysvětluje kurátorka sbírky fotografie Štěpánka Bieleszová.

Vybrané knihy ilustrují, jak fotografie zrcadlila utváření identit mladých středoevropských států a ovlivňovala jejich image, ideologii, snahy o modernizaci či představy o budoucnosti. Celou výstavu Fotoblok - Střední Evropa si lze prohlédnout on-line.

Další výstava nazvaná Šero i jas - Stvořená příroda představuje díla se společným motivem: přírodou. "Ve výběru obrazů, grafik, kreseb i soch asi 30 českých, německých, rakouských a polských autorů probíhá skryté dění, které se v malých oddílech dotkne témat poznání, ráje, lesa, tajemství, zrodu, růstu, šera i jasu," vypočítává kurátorka Anežka Šimková.

Návštěvníci se mohou těšit na grafické listy Arnošta Hrabala a Josefa Váchala, malby Antonína Slavíčka či sochy Ladislava Zívra a Josefa Klimeše. Zastoupeny jsou také práce neškolených umělců.

Představení výstavy Šero i jas s její spoluautorkou Šárkou Belšíkovou. | Video: Muzeum umění Olomouc

Moderní tapiserie

Třetí nová výstava otevřená v Muzeu moderního umění se jmenuje Umění tapiserie. Návštěvníci mohou spatřit přes 40 tapiserií vytvořených podle návrhů předních českých umělců mezi lety 1990 a 2019 v Moravské gobelínové manufaktuře ve Valašském Meziříčí.

Podle spoluautorky projektu Simony Jemelkové jsou k vidění díla Karla Malicha, Mikuláše Medka či Stanislava Kolíbala. "Jednáme také o zapůjčení tapiserie Michala Cihláře, která dnes zdobí Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky," doplňuje Jemelková.

Tapiserie po staletí patřila k vrcholným výtvarným formám, svého času byla oceňovanější než malby. Cílem výstavy je představit moderní tapiserie a ukázat vztah mezi nimi a předlohou, podle níž vznikaly.

Na snímku z výstavy Umění tapiserie je vpravo dílo Jana T. Strýčka Stavitel z roku 2013.
Na snímku z výstavy Umění tapiserie je vpravo dílo Jana T. Strýčka Stavitel z roku 2013. | Foto: ČTK

"Dělat předobrazy k tapiseriím je velmi specifická záležitost, protože ne každé výtvarné dílo má tu ambici nebo možnost být převedeno do textilní podoby. Tapiserie má totiž určité technické možnosti, které jsou pevně dány a z nichž musí výtvarník vycházet," zdůrazňuje spoluautorka výstavy Jemelková.

Litoměřice v Olomouci

V Arcidiecézním muzeu byla ještě otevřena přehlídka zaměřená na Galerii a muzeum litoměřické diecéze, založené roku 1885 za Rakouska-Uherska. Do Olomouce propůjčila umělecká díla od 12. do 19. století.

Ve výběru exponátů nechybí například hlava apoštola ze Žitenic z 12. století, barokní obrazy Petra Brandla či sochy Matyáše Bernarda Brauna. V závěru roku se role vymění a olomoucké muzeum se naopak představí v Litoměřicích.

Na snímku z výstavy Jako host v Arcidiecézním muzeu je olejomalba na plátně Panna Maria adorující Krista od Františka Tkadlíka z roku 1823.
Na snímku z výstavy Jako host v Arcidiecézním muzeu je olejomalba na plátně Panna Maria adorující Krista od Františka Tkadlíka z roku 1823. | Foto: ČTK

Společný projekt Muzea umění Olomouc a Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích má za cíl ukázat dvě výjimečné české instituce založené v nové společenské situaci po listopadu 1989. "Společným smyslem existence Galerie a muzea litoměřické diecéze a Arcidiecézního muzea Olomouc je uchovávat, odborně zpracovávat, zpřístupňovat a především zprostředkovávat veřejnosti poklady umění a duchovní křesťanské kultury, dochované nejen v církevních sbírkách, ale také v nově navráceném majetku jednotlivých farností obou diecézí," vysvětlují pořadatelé.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

SPD chce získat v krajích aspoň 50 zastupitelů, v senátních volbách jednoho postupujícího

Hnutí SPD chce získat v podzimních krajských volbách aspoň pět desítek zastupitelů a chce uspět ve všech 13 regionech. Po jednání celostátního grémia v Praze to řekli předseda a místopředseda SPD Tomio Okamura a Radim Fiala. Ambicí hnutí je podílet se na vedení nejméně dvou krajů. Na kampaň hodlá SPD vydat kolem 20 milionů korun.

Po minulých volbách se SPD dostalo do koalice v jednom kraji, a to Ústeckém. "Úspěchem bude jakékoli zvýšení tohoto počtu," uvedl Okamura po shromáždění, kterým hnutí zahájilo předvolební kampaň. Před čtyřmi lety se SPD ucházelo o hlasy voličů ve většině krajů v koalici se Stranou práv občanů-Zemanovci.  Letos bude SPD kandidovat ve všech regionech samostatně

V případě senátních voleb bude SPD usilovat podle Okamury o to, aby některý z kandidátů hnutí postoupil do druhého volebního kola. "Udělali bychom vše pro to, abychom uspěli," uvedl. V Senátu SPD zastoupení dosud nemá.

Další zprávy