reklama
 
 

Kolíbalovy reliéfy a Šetlíkova sbírka pomáhají muzeu v Benešově získat novou tvář

28. 9. 2018 12:35
MUD je nová značka Muzea umění a designu ve středočeském Benešově. Z regionální instituce po bleskové rekonstrukci vyrůstá ambiciózní místo pro současné umění.

Podlaha v chodbě secesního domu na Malém náměstí v Benešově ještě nese stopy rychlého úklidu po malování. To jediné prozrazuje, že poslední dělník stavební firmy odešel teprve před pár hodinami.

Vše ostatní je vypucované a po rekonstrukci připravené ke slavnostnímu otevření. Skleněná stěna, přes kterou se přirozené světlo nově dostává také do expozice, je naleštěná, zdi voní čerstvou výmalbou a obrazy, sochy a instalace, rozmístěné od sklepení po první patro, čekají na vernisážové publikum.

Muzeum umění a designu Benešov pod moderní značkou MUD minulý týden vstoupilo do nového života. "Moc si přejeme, aby se naše muzeum stalo důvodem k návštěvě také lidí odjinud. Aby se turisté, kteří míří okolo Benešova na zámek Konopiště, zastavili také v našem městě," poukazuje na populární, jen pár kilometrů vzdálenou památku pověřená ředitelka muzea Lenka Škvorová.

Ambici být víc než regionální institucí ukazuje pětice výstav, kterým rozhodně nechybí velkoměstský elán. Svou autorskou přehlídku tu má umělec mezinárodního renomé Stanislav Kolíbal. Ze sálu s jeho abstraktními reliéfy či plastickými kresbami z posledních let lze plynule pokračovat k přehlídce děl českých umělců 20. století, jež pocházejí ze sbírky historika umění Jiřího Šetlíka. A odtud vede otevřený průchod do posledního sálu s díly malíře a grafika Zdeňka Kirchnera.

Zahajovací výstavy svými díly ve sklepení doplňuje mladá konceptuální umělkyně Sandra Majerová s hostem, malířem a pedagogem Martinem Velíškem. Reprezentativní síň Ladislava Šímy, místnost v patře s parketami, ozdobnými štuky a klavírem, které se rekonstrukce muzea dotkla jen minimálně, zase osídlily barevné obrazy benešovského krajináře Jana Dvořáka.

Jeho výstavou dává muzeum najevo, že v nové éře hodlá zůstat i místem setkávání místní kulturní veřejnosti. Vždyť také Sandra Majerová pochází z Benešova a s uměním dokonce začínala právě v budově muzea - v jeho podkroví už léta sídlí výtvarný obor benešovské základní umělecké školy. "Denně tudy procházejí děti i rodiče, chceme je nalákat, aby se zastavovali. Nechceme být galerie jen pro turisty," dodává ředitelka muzea Škvorová.

Po rekonstrukci k tomu má mnohem blíž. Ještě před rokem a půl bylo muzeum poněkud uzavřenou a nepřehlednou budovou. Pokladna stála na konci chodby a výstavy byly rozstrkané do několika málo světlých, malých místností.

Překonaná krize

◼ Před rokem a půl bylo benešovské muzeum z větší části uzavřeno. Audit ministerstva kultury zjistil, že část sbírek je špatně uložena a některé exponáty poškozeny. Také nákup děl pro sbírku designu byl kritizován. Ředitel Tomáš Fassati, který muzeum vedl dvacet let, vloni v únoru odstoupil.

◼ "Muzeum nesplňovalo požadavky na provozování, po ministerské kontrole zůstala v provozu z celého muzea jen Šímova síň," říká Lenka Škvorová, odborná pracovnice muzea, kterou posléze město, jež instituci zřizuje, pověřilo vedením. Zároveň ustanovilo sbírkotvornou komisi, kterou vede Jana Šorfová, ředitelka Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. Dnes je Šorfová uměleckým garantem benešovské instituce.

◼ Rekonstrukce muzea v Benešově se připravovala od začátku loňského roku. Uskutečnila se v krátkém čase, během dvou měsíců, a stála 6 milionů korun. Muzeum bylo roku 1990 zřízeno městem, je jeho příspěvkovou organizací s rozpočtem 7 milionů korun ročně.

Po rekonstrukci, jejíž podobu navrhla architektka Marcela Steinbachová a její ateliér SKUpina, budova dostala nový řád: nalevo od vchodu je pokladna, čítárna a kavárna se vstupem na dvorek s expozicí soch a s možností posezení. Vpravo propojením několika menších místností vznikl členitý prostor, vzdušný a zásluhou prosklené stěny přirozeně osvětlený. Pohodlně se sem vejdou tři výstavy.

Současně s vnitřním uspořádáním muzeum proměnilo vizuální styl. Hlavní značkou instituce se stala zkratka MUD, většinou uváděná s indexovou hvězdičkou - piktogramem vysvětlivky.

"Benešov má ve znaku hvězdu, proto bylo zadání dostat ji i do loga. Grafik Jakub Gruber ji nakonec přiřadil ke každé z prostor muzea," vysvětluje mluvčí instituce Klára Vetterová hravou formu nového orientačního systému. "Například pro tvůrčí dílnu je hvězda nakreslená dětskou rukou".

Nový vizuál se dotkne i tiskovin, výstavy odteď doplňují průvodce. Pouze přehlídku ze sbírky Jiřího Šetlíka doprovází objemný katalog. Shrnuje kolekci, která patří k tomu nejcennějšímu, co Muzeum umění a designu v Benešově vlastní: soubor více než šedesáti děl, které od dnes proslulých umělců dostal darem, Šetlík před osmi lety muzeu rovněž daroval.

"Byla to příznivá náhoda," vzpomíná Šetlík. "Dozvěděl jsem se, že tehdejší ředitel Tomáš Fassati v Benešově spravuje sbírku užitého umění. Když jsem muzeum navštívil, zjistil jsem, že umění je tu strašně málo. A když jsem se potom stěhoval do menšího, rozhodl jsem se sbírku do Benešova darovat, a posílit tak umění ve sbírce tohoto ústavu."

Devětaosmdesátiletý Jiří Šetlík měl k darování do Benešova ještě další důvody: město je mu blízké kvůli zdejšímu již nežijícímu rodákovi a blízkému příteli, sochaři Miroslavu Chlupáčovi. Současně chtěl Šetlík svou cennou sbírkou podpořit regionální muzeum, aby umění bylo rozprostřeno i mimo metropole.

V Šetlíkově kolekci jsou obrazy, grafiky a sochy například od jeho sestřenice Adrieny Šimotové, Jiřího Johna, Františka Tichého, manželů Janouškových či Jiřího Koláře. "Kromě toho, co teď vystavujeme, nám pan Šetlík daroval i sbírku několika tisíc novoročenek, které dostával od umělců. I tu vystavíme," slibuje ředitelka Lenka Škvorová, podle níž současná výstava potrvá půl roku.

Sbírkou významného kunsthistorika se bude muzeum zabývat i poté. V plánu je například přehlídka děl, jež v Šetlíkově vlastnictví zůstala.

Na listopad benešovské muzeum chystá projekt Kamily Ženaté s názvem U stolu a také přehlídku sochaře Miloslava Chlupáče. Na příští rok jsou pak v plánu výstavní projekty s Patrikem Háblem, Eposem 257 nebo Pavlem Vančátem, který kurátorsky zpracovává rozsáhlou benešovskou sbírku fotografií.

autor: Magdalena Čechlovská | 28. 9. 2018 12:35

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama