Museum Kampa po požáru částečně otevřelo, výpadek půjde do milionů korun

Předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil.
Na snímku z Musea Kampa je dílo Alfonse Muchy.
Na snímku z Musea Kampa jsou díla Pasty Onera.
Na snímku z Musea Kampa jsou díla Alfonse Muchy.
Alfons Mucha: Monaco Monte-Carlo. F. Champenois, Paříž, Francie, 1897, barevná litografie.
Foto: ČTK
ČTK Kultura ČTK, Kultura
1. 8. 2020 15:07
Pražské Museum Kampa, v němž nedávno hořelo, se tuto sobotu znovu otevřelo veřejnosti. Lidé si mohou prohlédnout společnou výstavu Alfonse Muchy a současníka Pasty Onera nebo stálou expozici děl Františka Kupky a Otto Gutfreunda.

Část budovy je však stále nepřístupná. Výpadek vstupného za dobu uzavření muzea půjde do milionů korun, říká předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových Jiří Pospíšil, jinak europoslanec a pražský zastupitel za TOP 09.

Požár vypukl 15. července v technické místnosti. Kouř poškodil horní patra včetně depozitáře. Opravy potrvají několik měsíců.

Sály, kde je instalovaná výstava Alfonse Muchy a Pasty Onera, sice vypadají stejně jako před požárem, od té doby ale prošly rukama odborníků. Byly vyklizeny, dezinfikovány a vymalovány, popisuje Jiří Pospíšil. Sanována byla i uzavřená část, kde teď probíhá stěhování děl z depozitáře.

Kouř sice žádné umělecké dílo neponičil, asi dvě třetiny prací ve sbírkách nadace však pokryl mazlavý popílek. Restaurování už začalo, zabere zhruba půl roku.

"Začali jsme tím nejjednodušším, očistou kovových a umělohmotných uměleckých děl, kde je možné povrch chemicky ošetřit. Teď přijde na řadu debata o tom, jak ošetřit jednotlivá plátna, a nejtěžší bude zásah do papíru a papírmašových objektů," popisuje Pospíšil s tím, že u papíru je možnost chemických zásahů omezená.

Předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových dříve uvedl, že škoda na zasažených dílech je dva až tři miliony korun, na budově pak přes deset milionů. Museum Kampa se kvůli pandemii koronaviru a úbytku turistů potýká také s výpadkem vstupného, které tvoří důležitý zdroj příjmů.

"Víkend před požárem byla návštěvnost každý den od 300 do 500 lidí. Při takové návštěvnosti je to vstupné 70 tisíc až 100 tisíc denně," poznamenává Pospíšil. Možnou ztrátu odhaduje na 1,5 milionu korun.

Na snímku z Musea Kampa je dílo Alfonse Muchy.
Na snímku z Musea Kampa je dílo Alfonse Muchy. | Foto: ČTK

Kdy by mohlo muzeum získat pomoc v milionech, kterou mu přislíbil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), Pospíšil neví. Část škody pokryje pojistka, muzeum vyhlásilo i sbírku, jež by podle Pospíšila měla pomoci s plánovanou přehlídkou děl sochaře a malíře Vladimíra Janouška.

Výstavu prací secesního malíře Alfonse Muchy a současného umělce Pasty Onera si v sobotu dopoledne prohlíželo několik desítek lidí včetně novinářů. Jmenuje se Elusive Fusion, tedy nepolapitelné spojení, a reflektuje body spojující Muchu, jenž žil v letech 1860 až 1939, s letos čtyřicetiletým Pastou Onerem. Je to například fascinace elegancí, přepychem či témata krásy a touhy po dokonalosti.

Muzeum láká na 25 nejznámějších Muchových plakátů, včetně děl spjatých s francouzskou divadelní hvězdou Sarah Bernhardtovou, a více než desítku děl Pasty Onera. V nich si umělec vzešlý ze streetartového prostředí hraje s odkazy na ikonické produkty, například parfémy či alkohol. Společné mají oba výtvarníci to, že fascinovali svět luxusních značek, krásy, elegance a přepychu.

Na snímku z Musea Kampa jsou díla Pasty Onera.
Na snímku z Musea Kampa jsou díla Pasty Onera. | Foto: ČTK

Zatímco Alfons Mucha se na konci 19. století v centru společenského i kulturního života podílel na formování tohoto světa, Pasta Oner z něho o 120 let později čerpá a pohrává si s odkazy na nejrůznější obrazová schémata s ikonickými produkty. Oba autory podle pořadatelů spojuje i fascinace dámskou tváří, její schopností vyjádřit nadšení, obdiv, pohrdání, úsměšek i touhu. V jejich díle se projevují nadčasová témata jako krása a touha po dokonalosti.

Práce jsou na Kampě propojeny v dílčích kapitolách s názvy jako Smysly, Do práce či Gesta.

K vidění je i Muchovo velkoformátové plátno Doba římská a příchod Slovanů, které vytvořil pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900. Jde o část výzdoby pro pavilon Bosny a Hercegoviny. Plátno o rozměrech 7 krát 3,5 metru rozvíjí mytologické téma střetu antické a slovanské kultury. Podle odborníků předznamenává Muchovu práci na Slovanské epopeji.

Dílo se jinak nachází ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze, odkud bylo v první polovině roku převezeno na Kampu. Vypadá téměř jako divadelní opona, v dolní části má však dva otvory, protože bylo koncipováno do pařížského pavilonu s oknem a dveřmi.

Objekt budoucího Musea Kampa získala Praha od státu v roce 1997, sběratelka Meda Mládková si Sovovy mlýny pronajala od města na 99 let. Sbírka obsahuje přes 220 obrazů a kreseb Františka Kupky, 16 soch Otto Gutfreunda nebo přes 1000 děl českých a slovenských výtvarníků z let 1965 až 1985. Svou sbírku před smrtí v roce 2002 věnoval nadaci Mládkových významný český básník, výtvarník a sběratel umění Jiří Kolář.

 

Právě se děje

před 25 minutami

O změny klimatu se zajímá polovina Čechů, dvě třetiny lidí se jí obávají, zjistil průzkum

O problematiku změn klimatu se v Česku zajímá 53 procent lidí, z toho sedm procent velmi. Podle 86 procent respondentů dochází v posledních 100 letech na Zemi ke změně klimatu. Na 89 procent lidí míní, že ke změně přispívá lidská činnost, 64 procent z nich je o tom zcela přesvědčeno. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Názor, že lidé mohou svým chováním změnu klimatu zpomalit zastává 76 procent respondentů, podle sedmi procent ji tak lze i úplně zastavit. Opačný názor má 12 procent české veřejnosti. Dopadů klimatické změny na Zemi se v určité míře obává 67 procent respondentů, z toho 17 procent velmi. Strach nepociťuje 29 procent.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 37 minutami

Na Pelhřimovsku se srazil nákladní vlak s autem, řidička nehodu nepřežila

Nehoda na železničním přejezdu v obci Sojníč na Pelhřimovsku ve středu na šest hodin zastavila provoz na trati Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí. Při srážce nákladního vlaku s osobním autem zemřela sedmašedesátiletá řidička auta, uvedla mluvčí policie Stanislava Rázlová. Nehodou vznikla materiální škoda asi 220 000 korun. Provoz v úseku Horní Cerekev - Počátky-Žirovnice byl obnoven ve 14:30.

Nehoda se stala krátce před 8:30 na železničním přejezdu chráněném pouze výstražnými kříži, uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Na místě se mimo jiné zjišťovaly rozhledové poměry, které měla řidička mít, podle Drápala byly vyhovující. "Škody byly celkově vyčísleny na 220.000 korun s tím, že 100.000 je na osobním autě," řekl Drápal. Žena v autě cestovala sama.

České dráhy zavedly po nehodě v úseku mezi Horní Cerekví a stanicí Počátky-Žirovnice náhradní autobusovou dopravu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy