Munch bez "norské Mony Lisy". Malíř jako filmař v Tate

Ondřej Horák Ondřej Horák
3. 8. 2012 7:14
Tate Modern představuje Edvarda Muncha v novém světle.
Foto: Reuters

Londýn - Kurátoři výstavy Edvard Munch: Moderní pohled v londýnské Tate Modern se rozhodli k revizi pohledu na nejslavnějšího norského malíře. Namísto člověka, kterého spalují niterné pocity, úzkost a alkohol, představují Muncha jako člověka se zájmem o svět, kterého fascinovala nová média. Výkřik neuvidíte, výstava ale skvěle funguje právě bez něj.

"Norskou Mona Lisu tu nenajdete," prozradil hned na začátku kurátor výstavy Nicholas Cullinan a nezapomněl dodat, že to také bylo jejich záměrem. Nechtěli uspořádat další z "klasických munchovských" výstav.

Foto: telegraph.co.uk

Nehledě na fakt, že dostat tento obraz do Londýna by bylo téměř nemožné. Jeden Výkřik byl v květnu vydražen v New Yorku za rekordních 120 milionů dolarů, zbylé tři verze obrazu vystavují norská muzea a vzhledem ke krádeži jedné z nich v roce 2004 nepřipadá v úvahu, že by obrazy měly vycestovat. Návštěvníci se ale mohou těšit na šedesát obrazů a padesát fotografií, které doprovází film a plastika.

Cílem výstavy ale není představit Muncha jako opomíjeného talentovaného fotografa a filmaře dvacátého století. Expozice se snaží osvětlit, jak jeho obrazy ovlivnila moderní média, jimž malíř podlehl. Dílo je tak možné vidět komplexněji a v souvislostech doby.

Munch bez existenciálních běsů

Několik drobných fotografií v úvodní místnosti, nic nenapovídá o štědrosti epozice, kterou poskytují následující sály. Edvarda Muncha za to ukazují v civilnější, místy až humorné poloze. Namísto umělce, jenž se celý život snaží zhmotnit své vnitřní běsy, vidíme muže, který v téměř tanečním postoji pózuje nahý na zahradě (Nahý autoportrét na zahradě v Åsgårdstrandu, 1903). Ze všeobecně známé temné a vibrující munchovské vizuality vybočuje překvapivě tradiční a pečlivý autoportrét, který Munch namaloval v osmnácti letech (Autoportrét, 1882).

Foto: Tate Modern

Další sál už nabízí velká plátna se slavnými motivy, k nimž se Munch průběžně vracel. V hlubokém Polibku (1987 a 1914) se dvě postavy stávají jednou, intimnost jiného druhu nabízí Vampýr (1983 a 1916-18).

Munch se k úspěšným námětům vracel mnohdy z pragmatických důvodů. Významnou část jeho příjmů tvořilo vstupné z výstav, a když nějaký obraz prodal, namaloval ho znovu, aby byl k dispozici divákům i dalším kupcům. "Ve skutečnosti jsem udělal mnoho kopií svých obrazů, vždy ale prošly vývojem a nikdy nebyly stejné. Každý další obraz jsem vystavěl na tom předchozím," cituje katalog malíře.

Nejrozsáhlejší cyklus výstavy představuje všech šest verzí Plačící ženy, které tato výstava vůbec poprvé  shromáždila na jedno místo. Klaustrofobické olejomalby doplňují fotografie a litografie na stejné téma, ojedinělá je pak plastika, jíž Munch původně zamýšlel na svůj náhrobní kámen. Na repetici motivů postavil své dílo o půl století později Andy Warhol, který jistě ne náhodou technikou sítotisku zpracoval i nejeden z Munchových motivů.

Foto: Reuters

Munchovo dílo může působit, jako by autor žil především ve svém nitru obklopen běsy. Opak je přitom pravdou. Po nervovém zhroucení se v roce 1909 vrátil z Paříže do Osla, a aby zůstal v kontaktu se světem, odebíral mnoho domácích i zahraničních titulů. Události, jež ho zaujaly, vtiskl do svých obrazů, vzrostl také jeho zájem o fotografii a film.

Podle Cullinana navštěvoval veřejná promítání velmi často a výhradně se svým psem Fipsem. Když Fips v sále začal štěkat, malíř usoudil, že snímek není velké kvality a dvojice kino opustila. Fascinovaly ho i další technické novinky, rentgenový snímek své ruky si pečlivě schovával.

Edvard Munch v Tate Modern

28. července – 14. října 2012

Vstupné: 14 liber, vstup na stálé expozice je zdarma

Otevírací doba: neděle až čtvrtek od 10.00 do 18.00 (poslední vstup na výstavu v 17.15) pátek a sobota od 10.00 do 22.00 (poslední vstup na výstavu v 21.15)

Tate Modern, Bankside, London SE1 9TG, UK. Nejbližsí stanice metra je Southwark (Jubilee Line).

Další info: tate.org.uk

Duchové fotografií a filmu

Vizualita moderních vynálezů se promítla do jeho obrazů. Dlouhá expozice fotografického filmu byla pro Muncha inspirací i výzvou. Třetina z vystavených fotografií jsou autoportréty, na mnohých se objevuje jako duch. Nejdřív zmáčkl spoušť a poté se usadil na sofa.

Stejný efekt použil například na olejomalbě Women in the Bath (1917), kde jsou přes sebe ve vrstvách namalována průsvitná těla koupajících se žen. Mnoho autoportrétů je foceno z ruky a podle kurátora výstavy to byl právě Munch, kdo první přišel s technikou, jíž se dnes lidé fotí mobilními telefony, a která se stala vizuální dominantou sociálních sítí.

Stejnou silou Muncha ovlivnil film. Postavy na jeho obrazech (např. Pádící kůň, 1910-12) vystupují z plátna, jako by chtěly diváka převálcovat. Historky o tom, jak se vystrašení diváci schovávali pod stůl před jedoucím vlakem na prvním filmovém promítání bratří Lumiérů, jsou dnes již klasikou.

Sám Munch na jednom filmu spolupracoval, což dokládají skici interiérů a kostýmů v podobě olejomaleb. Tate Modern pořídila také kopii filmu, který Munch natočil, záběry ale připomínají spíš domácí video neznámého původu.

Narativní sérii obrazů na téma souboje (kolem 1932) kurátoři prezentují jako jeden z prvních kreslených storyboardů, formou ale mnohem více odpovídá komiksovému vyprávění.

Foto: Aktuálně.cz

Prožít smrt

Unikátní jsou obrazy, na nichž se Munch potýká se zhoršujícím se zrakem. V roce 1930 trpěl silným krvácením do pravého oka, což mohlo zapříčit i konec jeho malířské kariéry. Možnou osobní katastrofu vzal ale jako výzvu. Levé oko měl již poškozené, takže maloval jen s pomocí pravého fascinován obrazci, které vidí.

Vznikly tak čistě "abstraktní" obrazy zachycující krev, která sice malířovi bránila ve výhledu, zároveň mu ale otevřela nový pohled na malbu. Stejně jako předtím fotografie nebo film. Oční vada se promítla i do zátiší, jejichž kompozici deformují poloprůhledné skvrny.

Výstava končí stejně, jako začíná. Poslední místnost se znovu věnuje autoportrétům a divák tu najde jedno z nejhodnotnějších děl exhibice - Autoportrét: Mezi hodinami a postelí (1940-3).

"Nechci zemřít znenadání a bez toho, abych si to uvědomoval. Chci prožít i tuto poslední zkušenost," komentoval Munch obraz.

Foto: Tate Modern

Věděl, že jeho celoživotní téma - smrt - je kruciálně blízko a zemřel rok po dokončení obrazu. Odevzdaný malíř stojí před obrazy, jež jsou mu vzpomínkami na život a dílo. Po pravé ruce hodiny bez ručiček potichu odpočítávají odchod do bezčasí, po ruce levé postel, na níž spočine.

Výstava Edvard Munch: Moderní pohled má paradoxně víc potenciálu překvapit než prvoplánově šokující žralok v láku a rozpůlená ovce, které najdete o patro níž na výstavě Damiena Hirsta.

Chytře vymyšlená a vystavěná exhibice neláká na Munchova nejznámější díla, zato vybízí k zamyšlení nad stereotypními pohledy na celebrity uměleckého nebe. Kurátoři výstavy se v pozvánce potencionálních návštěvníků ptají, jestli si myslí, že opravdu znají dílo a život Edvarda Muncha. A když říkají, zamyslete se znovu, myslí to vážně.

Video: youtube.com
 

Právě se děje

před 23 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy