Oproti aktuálním tématům, kterým se společný projekt divadel Husa na provázku a HaDivadla věnoval v minulém století, se čtvrté číslo zabývá Brnem. Rozrazil 4/06 s dodatkem "Brno je Brno je Brno je Brno" má dnes premiéru v Divadle Husa na provázku.
Brno je městem, které si s sebou nese radost i frustraci, město velké i malé zároveň, za Prahou a před ostatními českými obcemi, město staré i moderní. Co je Brno a kdo jsou jeho lidé? Ta otázka zní už dlouho a může být chápána jako věčná i velmi aktuální.
Odpověď hledá režisér Vladimír Morávek, jenž za Rozrazilem stojí už několik let. V Brně vystudoval a pracoval v divadle, v roce 1995 odtud utíkal do Hradce Králové, aby se do Husy po deseti letech vrátil jako šéf. Jeho obdiv Brnu je upřímný, ale ironický a pochybovačný, což ukazuje i jeho filmová komedie Nuda v Brně.
Teď Morávek ve spolupráci s režiséry Jiřím Jelínkem, J. A. Pitínským, Zdeňkem Plachým, Břetislavem Rychlíkem a Jakubem Macečkem, kteří sami sebe museli s Brnem také kdysi porovnávat, tvoří redakci nového Rozrazilu. Milan Uhde v něm poví "Jak Božena Němcová četla Babičku v Brně", Jan Tečka vypráví o tom, "Jak si Brno s Prahou měřily význam"; co to znamená být Sedmikráskou nad Brnem, se pokusí osvětlit Karel Steigerwald.
"Zažijete básnický souboj Skácela s Mikuláškem v devatenáctém století, telemostem spojíme Brno s australským Melbourne, kde probíhá operace Kylie Minogue, vyjmenujeme seznam slavné fotbalové Zbrojovky z roku 1977, zvolíme pražského šéfa i šéfem brněnské pobočky, zeptáme se českých spisovatelů, proč nemají rádi Brno, a zasoutěžíme si v nefalšované show brněnské televize," lákají tvůrci na představení uváděném tento měsíc ještě ve dvou reprízách.
První Rozrazil 1/88 - O demokracii měl premiéru 28. října 1988 a kriticky reflektoval společnost sedmdesát let po založení Československa. Projekt, který také uvedl aktovku Václava Havla Zítra to spustíme, byl cenzory zakázán a oživen až za několik měsíců.
Tedy v roce 1989; a byl ve správný čas na správném místě: v pátek 17. listopadu se Rozrazil hrál v pražském klubu Na Chmelnici. V polovině představení na jeviště přišel zbitý student z Národní třídy a z jeviště vyprávěl o masakru v centru města. Rozrazil se tak stal aktuálnějším než si jeho tvůrci mohli předem vymyslet.
Provázek s HaDivadlem den nato vstoupily do stávky a strhly s sebou i další soubory a následně republiku. V revolučních dnech připravily ještě Rozrazil 2/89 - Občanské fórum; jak rychle opadla listopadová euforie a začal nový život, přestal být Rozrazil nutností.
Na jeho značku si v divadle vzpomněli až při desátém výročí 17. listopadu. Rozrazil 3/99 - K současnosti se trefil do doby plné vzpomínek, petice Děkujeme, odejděte, a i když se mu podařilo ukázat hodně z tehdejší mediální pitomosti, výraznější ohlas nevyvolal. Ukázalo se, že divadlo bez totality nemá takovou moc a sílu, kterou by zvedlo diváky ze sedadel. Lidé přesyceni informacemi a celospolečenskou kocovinou politické divadlo nechtěli.
A dnes? O čem hrát scénické noviny-divadlo? O volbách, Starkovi nebo Al-Kaidě? Koho to zajímá... Jestli je Morávkovi něco vzdálenějšího, pak je to mávání praporem na barikádách. Téma Brno se tak zdá dobrým vylháním se z kdysi aktuálního projektu a přirozenou změnou kursu, jakým současný šéf Husu na provázku vede.
