Víc žen, víc zástupců minorit. Newyorské muzeum MoMA prošlo úpravami za 10 miliard

MoMA sídlí na newyorské 53. ulici.
Dílo indické autorky Sheely Gowdyové nazvané Of All People.
V šestém patře s kavárnou se nachází letošní dílo Fossil Psychics for Christa od Kerstin Brätschové.
Pohled na rozšířenou MoMA.
Pohled na rozšířenou MoMA.
Foto: Iwan Baan/MoMA
Kultura AFP, AP, Kultura
24. 10. 2019 13:39
V přepočtu 10 miliard korun stálo rozšíření slavného newyorského Muzea moderního umění, které je od tohoto týdne znovu otevřeno pro veřejnost. Jak píše agentura AFP, díky změnám mohou kurátoři každý rok vystavit stovky děl navíc. Deník New York Times míní, že archetypální newyorská instituce 20. století se proměnila do podoby adekvátní 21. století.

Muzeum známé pod zkratkou MoMA, které ročně navštíví tři miliony lidí, bylo kvůli renovacím poslední čtyři měsíce zavřené. Na současné adrese, manhattanské 53. ulici, sídlí od roku 1939, avšak dílčími úpravami prošlo už v letech 1950, 1962, 1980 a naposledy 2001.

Vždy se tak dělo kvůli rostoucímu zájmu návštěvníků, kdy se MoMA z instituce zprvu vyhledávané především lidmi již znalými výtvarného umění proměnila v jedno z turisticky nejatraktivnějších míst New Yorku.

Po současné rekonstrukci se výstavní prostory zvětšily o třetinu, aby muzeum lépe dostálo filozofie svého prvního ředitele Alfreda Barra. "Představoval si ho jako laboratoř, do které zveme veřejnost, kde se diváci účastní experimentu tím, že se dívají na moderní umění a přemýšlejí o něm," vysvětluje současný šéf MoMA Glenn Lowry.

Podle něj také Barr chápal, že muzeum není nikdy hotové a neustále se musí vyvíjet, stejně jako se vyvíjí současné umění. To newyorská instituce činí dlouhodobě. V posledních dvou dekádách do důchodu odešlo všech šest původních šéfů sbírek, které vystřídali zástupci mladší generace, povětšinou lidé okolo čtyřicítky a padesátky, všímají si New York Times.

Při současných úpravách, které navrhli architekti Ricardo Scofidio a Elizabeth Dillerová, MoMA rozšířila výstavní prostory na současných více než 15 tisíc metrů čtverečních. Jedním z cílů bylo umožnit divákům, aby se na díla mohli podívat z ještě větší blízkosti.

Úpravy také umožňují rozšíření záběru a pořádání více performancí, diskusí či obecně akcí, do nichž se zapojí veřejnost. "Skutečným přínosem této rekonstrukce je, že nám dovoluje znovu promyslet to, jak s uměním v muzeu pracujeme," shrnuje Glenn Lowry.

Stavební práce vyšly na 450 milionů dolarů, což je v přepočtu 10 miliard korun. Stovky milionů instituci darovali podnikatel ve filmovém průmyslu David Geffen, někdejší zakladatel nahrávací společnosti Geffen Records, nebo dědici předloni zesnulého filantropa Davida Rockefellera, jehož matka Abby Aldrichová Rockefellerová byla jednou ze spoluzakladatelek MoMA.

Dílo indické autorky Sheely Gowdyové nazvané Of All People.
Dílo indické autorky Sheely Gowdyové nazvané Of All People. | Foto: Iwan Baan/MoMA

Zatímco dosud mohlo muzeum ročně vystavit okolo 1500 děl, teď má prostor ukázat jich okolo 2400 ročně.

Kurátoři také přecházejí na nový model, kdy začnou díla vystavovat ne podle toho, v jaké době vznikala, nýbrž dle tematické příbuznosti. Jednotlivé okruhy se soustřeďují třeba na práci s barvou, období vytváření takzvaných readymade objektů v Paříži a New Yorku, na surrealismus nebo díla reagující na válku.

V jedné místnosti lze potkat zástupce modernistických škol výtvarného umění 20. let minulého století jako Bauhaus a vedle toho malby Švýcara Paula Kleeho, Rusa El Lisického, židle od německého architekta Miese van der Roheho nebo sovětský film Dzigi Vertova. "To dává smysl, protože všichni tihle lidé se ve stejné době věnovali architektuře, malbě i dalším oborům," poznamenává Martino Stierli, šéfkurátor sekce sbírek architektury a designu MoMA.

Ukázky ze starých filmů, archivní fotografie či architektonické návrhy se staly přirozenou součástí jednotlivých galerií dosud vyhrazených klasickým sochám či malbě. Podle časopisu The Art Newspaper v expozicích přibylo více žen, zástupců minorit a obecně autorů mimo USA a Evropu.

V šestém patře s kavárnou se nachází letošní dílo Fossil Psychics for Christa od Kerstin Brätschové.
V šestém patře s kavárnou se nachází letošní dílo Fossil Psychics for Christa od Kerstin Brätschové. | Foto: Iwan Baan/MoMA

Exponáty také v nových prostorách více využívají přirozeného světla. "Moderní a současné umění je stále vzrušující právě díky všem debatám, které se vedou o tom, jak ho vystavovat," míní ředitel Lowry. "Chceme, aby stejně jako my publikum pochopilo, že tyto otázky jsou zajímavější než hotové odpovědi," dodává.

Zatímco dočasné výstavy a převažující témata se v MoMA budou i nadále proměňovat každých několik měsíců, zásadní malby ze sbírek muzea jako Lekníny od francouzského impresionisty Clauda Moneta nebo Avignonské slečny od Pabla Picassa vždy zůstanou vystaveny, aby je lidé mohli spatřit při každé návštěvě. "Ty, kdo k nám chodí za ikonickými malbami, samozřejmě nezklameme," slibuje Glenn Lowry.

K dalším cenným kusům ve sbírkách MoMA patří díla Jacksona Pollocka nebo Vincenta van Gogha, kromě toho ale muzeum také vlastní spoustu umění z Afriky, Jižní Ameriky nebo Asie, které nově vystavuje právě v kontextu celosvětově nejznámějších kusů. "Někdy i malá juxtapozice může mít velký dopad," vysvětlila agentuře AP Jodi Hauptmannová, kurátorka sbírky kreseb.

Například van Goghův slavný obraz Hvězdná noc z roku 1889 je tak vystaven ve stejné části galerie jako keramika, kterou ve stejné době vytvořil širší veřejnosti neznámý americký keramik George Ohr ze státu Mississippi.

Faith Ringgoldová: Z cyklu Američané, č. 20: Zemři, 1967
Faith Ringgoldová: Z cyklu Američané, č. 20: Zemři, 1967 | Foto: MoMA

Picassovy Avignonské slečny, po desítky let představené vedle dalších projevů kubismu, doplňuje malba z roku 1967 od letos devětaosmdesátileté afroamerické výtvarnice Faith Ringgoldové. Tu inspirovaly právě četné návštěvy muzea, kde detailně studovala Picassovo mistrovské dílo. "Spojit Picassa s afroamerickou umělkyní z 60. let bylo před 15 lety ještě nemyslitelné," konstatuje deník New York Times.

Jak připomněl časopis The Art Newspaper, MoMA má v tomto ohledu již tradici. Když předloni americký prezident Donald Trump omezil přístup do USA některým občanům z převážně muslimských zemí, MoMA ve svých sbírkách vyměnila vybraná západní díla za tvorbu z Íránu, Iráku či Súdánu.

Malby od Pabla Picassa, Henriho Matisse či Francise Picabii dočasně nahradilo díly súdánského malíře Ibrahima el-Salahiho, v Iráku narozené architektky Zahy Hadid a od pěti umělců s íránskými kořeny.

Těmi byli Marcos Grigorian, v Los Angeles působící videoumělkyně Tala Madaniová, fotografka Shirana Shahbaziová, sochař Parviz Tanavoli a kreslíř Charles Hossein Zenderoudi.

U každého díla visel popisek v následujícím změní: "Toto dílo vytvořil umělec ze země, jejíž občané podle prezidentského dekretu ze 27. ledna 2017 nesmí vstoupit na americkou půdu. V našich sbírkách toto dílo představujeme, abychom se přihlásili k myšlenkám otevřenosti a svobody, které jsou stejně důležité pro naše muzeum i pro Spojené státy."

 

Právě se děje

Další zprávy