Praha - U příležitosti Designblok Fashion Week přijel do Prahy jeden z nejtalentovanějších českých módních designérů Jakub Polanka. Po studiích na VŠUP a renomovaném Pařížském institutu módy pracoval ve studiu designového guru Philipa Starcka. V 18 hodin nabídlo superstudio Dox přehlídku OLO - dressing, kterou vytvořil společně s Olo Křížovou.
Dny designu, které v těchto dnech vrcholí, letos slaví desáté výročí. Nezvykle velkého prostoru se letos dostalo právě módě. Holešovické Centrum současného umění Dox se proměnilo v módní superstudio. Kromě expozic jednotlivých návrhářů zde každý den probíhají módní přehlídky.
Jak byste popsal sobotní přehlídku?
Jedná se o zvláštní moderovanou přehlídku, která původně vznikla jako doprovodný program výstavy Bruselský sen (Expo 58). Pro studio OLO - dressing, se kterým spolupracuji na veškerých tvůrčích projektech, jsem navrhl kolekci v dobovém retro stylu.
Společně se spisovatelkou Sylvií Lauerovou jsme vytvořili texty, které po vzoru filmů z 50. let doprovázejí modely: „Zuzanka nám předvádí model Ošklivá slečna (název jednoho z filmů) doplněný kloboučkem laskonkovitého tvaru."
Pro netradiční přehlídku jsme museli najít i netradiční modelky, které mají určitou dávku hereckého talentu a nestydí se. Výsledkem je zábavná spolupráce, která zatím pokaždé bavila i diváky.
Kdo je vůbec Olo?
Oldřiška Křížová, která je mou múzou, spolupracovnicí, chůvou, modelkou i fotografkou. Tato multižena je mou osudovou láskou, proto už dlouho designuji její šatník. Nyní pod značkou OLO - dressing by Polanka vytváříme celou kolekci našich oblíbených modelů určených pro ostatní úžasné ženy.¨
Nedávno jste navštívil pařížský Fashion Week, teď procházíte pražský Designblok Fashion Week. Jaký je rozdíl?
Je úžasné, že v Čechách mohou vzniknout tak velké věci jako Designblok. Za opravdovým Fashion weekem jsou peníze, za Designblokem spíše nadšení lidí. V zahraničí jsou přehlídky přístupné jen obchodníkům, novinářům či osobám blízkým módnímu domu, normální smrtelník se na ně nedostane.
Přehlídky na Designbloku jsou mnohem menší a přístupné všem, což je jejich výhodou i nevýhodou zároveň. Přehlídky jsou stále jen lokální, protože zahraniční obchodníci i novináři na nich chybějí. Kdyby tam ale byli oni, nevešla by se tam veřejnost…
Na pařížské přehlídky navazují showroomy, kde manažeři na modelkách prezentují produkty důležitým obchodníkům. Na přehlídky Designblok Fashion Weeku navazuje příjemné posezení.
Co vás na letošním Designbloku nejvíc zaujalo?
Samozřejmě instalace OLO - dressing v holešovickém superstudiu Dox. Ale protože sebechvála smrdí, tak musím říci, že mne potěšila poetická instalace Maxmiliána V. Johna, kterou najdete v superstudiu Corso. Stran přehlídek jsem byl nadšen Monikou Drápalovou pro její uvolněnost a hru s oděvem i formou. Skvělá byla také přehlídka „naopak" od týmu Chatty - celou ji předváděly tanečnice pozpátku, jako když přetáčíte video.
Jak vznikla vaše spolupráce s designérem Philipem Starckem?
Studoval jsem na Pařížském institutu módy a školní katalog s mými pracemi se dostal ke Starckovi. Z jeho studia mi pak zavolali a nabídli spolupráci. Nejprve jsme společně s dalšími deseti designéry externě spolupracovali na vývoji oděvů a módních doplňků. Dva z nás byli nakonec přijati do Starckova studia na plný úvazek. Já jsem se věnoval především projektu Virgin Galactic, což jsou turistické lety do vesmíru, pro jejichž účastníky jsme ve spolupráci s předním módním domem navrhovali minimalistické oděvy vyráběné za použití nejnovějších technologií.
| Čtěte také: Našlechtěný kohout Kryštof už svolává milovníky designu |
Nedávno jste od Starcka odešel. Co děláte?
Momentálně spolupracuji s trendovým studiem Peclers. To je ateliér, který se na základě rozsáhlých analýz kultury, filosofie, politiky, módy a životního stylu snaží odhadnout, jaké trendy ovládnou příští sezónu. Ve svých katalozích (které jsou zcela nepostradatelné pro módní tvůrce i obchodníky) pak předkládá návody, jak s danými trendy dále pracovat - jak je nosit.
V takovém katalogu najdete, jaké budou aktuální materiály, zpracování, formy, a dokonce jaké dívky - to vše i na několik let dopředu. Mým úkolem je jednotlivé trendy co nejpřesněji ilustrovat. Hledám fotografie, střihy a samozřejmě navrhuji od siluety až po poslední knoflíček. Ve studiu je asi čtyřicet žen a způsob práce je zcela jiný, než jsem byl doposud zvyklý. Dokonale jsem pochopil systém vývoje trendů i jeho předvídatelnost, ale věřím, že sám je slepě nenásleduji a spíš se snažím jít záměrně proti.
