Praha - Vedení Národní galerie se v úterý 1. července ujme historik umění Jiří Fajt. Jedna z největších tuzemských sbírkových institucí tak bude mít více než po roce řádného ředitele se všemi pravomocemi.
Fajta jmenovala před rokem tehdejší ministryně Alena Hanáková. Její nástupci ale Fajtův příchod odkládali, což vedlo k četným spekulacím o tom, zda se skutečně ředitelem stane. Termín 1. července potvrdilo ministerstvo kultury až v pondělí.
Jiří Fajt
Vzdělání: vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (1983) a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1994), později habilitoval v ČR i Německu
Praxe: ve druhé polovině 80. let pracoval jako myč oken, později pracoval v Lapidáriu Národního muzea v Praze (1988 až 1992), v letech 1993 až 2000 byl zaměstnán v Národní galerii, od roku 1995 vedl Sbírku starého umění; od roku 2000 působí zejména v Německu, přednáší na univerzitách v Berlíně a Praze
Specializace: jako kunsthistorik se specializuje na středověké umění, je autorem řady publikací a článků v domácích a zahraničních časopisech, editoval několik sborníků nebo výstavních katalogů.
Na kontě má jako kurátor řadu výstav. K těm nejznámějším patřila expozice Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., kterou hostil v letech 1997 až 1998 Anežský klášter, nebo Karel IV., císař z Boží milosti, již v letech 2005 a 2006 hostil New York a později Pražský hrad. Byl také autorem výstavy Europa Jagellonica, která v roce 2012 začala v Galerii Středočeského kraje a poté se přesunula do Varšavy a Postupimi.
Národní galerii vedl do dubna loňského roku Vladimír Rösel, jehož náhle odvolala tehdejší ministryně Hanáková, která podobnými kroky proslula. V červenci, v době, kdy sama odstoupila a celá tehdejší vláda byla v demisi, jmenovala bez konkurzu ředitelem Fajta. Odvolávala se na dříve uskutečněné konkurzy, v jednom z nichž Fajta mezinárodní komise doporučila ministrovi ke jmenování. Hanákové nástupce Jiří Balvín, ministr úřednické vlády, Fajtův nástup do funkce odložil a vedením NG pověřil ředitele šéfa Sbírky starého umění Víta Vlnase.
Národní galerie měla však v takovém stavu v některých oblastech jen omezené možnosti, nepokračuje třeba vypořádání církevních restitucí, kdy v případě některých movitých památek bylo o vydání rozhodnuto již před půl rokem, dohoda o vydání třeba Vyšebrodského oltáře či dvou Rubensových pláten však stále nebyla podepsána.
Dočasný stav ve vedení Národní galerie také instituci ztěžoval situaci při shánění peněz z jiných než státních zdrojů, jimiž galerie nutně musí státní dotaci, jež se rok od roku snižuje, doplňovat. Na vícezdrojové financování se plánuje mimo jiné zaměřit nový ředitel, v rozhovorech před svým nástupem uváděl, že o některých možnostech, jak vylepšit rozpočet státní příspěvkové organizace, již jedná i se zahraničními partnery.
Jaký bude rozpočet galerie na příští rok, zatím není jasné. Při sestavování státního rozpočtu hrozilo, že kapitola kultury bude krácena o miliardu, tedy asi o deset procent svých letošních výdajů. Příspěvkové organizace byly upozorněny, že by o stejné procento mohly být zkráceny jejich mzdové prostředky.
Ministr kultury Daniel Herman je ubezpečuje, že o výši rozpočtu stále vyjednává. Minulý týden uvedl, že "platy v oblasti kultury se snižovat nebudou".
