Pořadatelé pojali oslavy ve velkém stylu. Pod hlavičkou Meda 100 celý rok uvádějí v Museu Kampa speciální programy. Přes léto se také na zdejším nádvoří hrálo divadelní představení Meda s Tatianou Dykovou v hlavní roli.
Mimořádně dobrá inscenace, vycházející z pět let staré životopisné knihy novináře Ondřeje Kundry, bude mít derniéru v neděli, v průběhu celodenní oslavy přesně v den 100. narozenin Medy Mládkové. Po celý den budou zdarma přístupné stálé expozice v Museu Kampa, stejně jako výstava Meda - Ambasadorka umění a také expozice v dalších objektech spravovaných muzeem: Werichově vile a v Museu skla Portheimka.
"Oslavy a doprovodný program děláme hlavně proto, že chceme ukázat její odkaz, upozornit na to, že český národ nemá jen obdivuhodné sportovce nebo podnikatele typu Tomáše Bati, ale že jsou tu i osobnosti jako Meda Mládková, které ovlivnily českou a také světovou kulturu," říká Jiří Pospíšil, předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových a dále poslanec Evropského parlamentu za TOP 09, pražský zastupitel či někdejší ministr spravedlnosti, kterého si Mládková vybrala za svého nástupce.
"Když jedu do Paříže a jednám jménem Musea Kampa s kunsthistoriky například ze Centre Pompidou, všichni dobře vědí, kdo je Meda Mládková. Má obrovské renomé," dodává Pospíšil, který se do nedělního programu osobně zapojí dvěma komentovanými prohlídkami.
Politik a sběratelka
Bohaté sbírky a expozice muzea zná Pospíšil velmi dobře. Na Kampu začal pravidelně chodit hned po otevření muzea před 15 lety. "Když paní Meda zjistila, že na Kampu přichází mladý poslanec, oslovila mě, protože ji vždycky zajímala politika. Mě zas zajímalo výtvarné umění. Tak začaly naše debaty," vzpomíná Pospíšil.
"Paní Medu" označuje za člověka, který jej vedle rodičů nejvíc ovlivnil. "Nejen vztahem k umění, ale celkově přístupem k životu, například i ke zvířatům. Ona je vegetariánka," poznamenává Pospíšil, který sám odmítá maso.
"Oceňuji, že všechno, co dělala, dělala pro naplnění vznešených ideálů. Nikdy jí nešlo o její osobu, o pohodlí. V době totality podporovala umělce. S manželem měli heslo: přežije-li kultura, přežije národ. To je dnes napsáno na fasádě Musea Kampa. Někdo říká, že je moc tvrdá a dominantní. Ano, ale kdyby taková občas nebyla, nemohla by své vznešené cíle prosazovat a naplňovat," uvažuje Pospíšil.
Oslavy svých narozenin bude Meda Mládková sledovat zpovzdálí, možná z okna bytu, který je součástí Sovových mlýnů, kde muzeum sídlí. "Její zdravotní stav je adekvátní jejímu věku. Před dvěma lety upadla a zlomila si pánevní kost, od té doby nevychází ven. Má permanentní péči ošetřovatelek. Ví, že má narozeniny, a těší se na přátele, kteří jí přijdou popřát," říká Pospíšil.
Podle něj se Mládková nepřestala zajímat o okolní dění. "Všechny věci související s muzeem s ní konzultuji, probíráme to. Má radost, že Museum Kampa za poslední roky ztrojnásobilo návštěvnost, že kupujeme další díla do sbírky. Také ji těší, že divadelní hra o ní byla úspěšná," říká politik.
Připouští ale, že představení vzniklo trochu navzdory Mládkové. "Paní Meda je velmi skromná. Když k jejím pětadevadesátinám vyšla životopisná kniha o ní, strašně se rozčílila, že se jmenuje Můj báječný život. Říkala, že její život nebyl báječný, prý měla tvrdý život emigrantky. I když je to velká dáma svými skutky a myšlenkami, nemá potřebu se nějak výrazně prezentovat," tvrdí její nástupce.
Divadelní představení prý částečně viděla z okna svého bytu a také z nahrávky. "Moc to nekomentovala. Je velmi kritická a asi chtěla být taktní," dodává Jiří Pospíšil.
Toyen a kapr
Stoletá Meda Mládková prý na prožité časy vzpomíná ráda. Často vypráví drobné epizody, které se jí přihodily se slavnými osobnostmi. "Například jak trávila v Paříži Vánoce s malířkou Toyen. Měly připraveného kapra ve vaně, ale ani jedné se nechtělo ho zabít. Tak ho šly pustit do Seiny," říká Pospíšil, který ke stoleté mecenášce nešetří obdivem.
"Je obdivuhodná v tom, že je to dáma velkého světa, která se celý život snažila naplnit vlastenecké ideály. Pohybovala se ve vysokých kruzích jak v Paříži, tak ve Washingtonu, přesto je velmi skromná. V Praze vždycky žila v jednopokojovém bytě, kde měla postel, malou kuchyňskou linku a sprchu. Přátele vzpomínají, že v době, kdy budovala muzeum, jedla jen párky, protože to bylo rychlé a levné. V té době ještě vegetariánka nebyla," poznamenává.
Skromnost se projevovala i při cestování. V letadle si prý Mládková zásadně kupovala místo ve druhé třídě. Ušetřené peníze pak dala na charitu. Většinou na ochranu zvířat.
"Nebyla dáma, která žila ve velkých salonech. Její krásné úchvatné šperky, to je všechno bižuterie. Jsou to šperky vzácné svým designem a zpracováním, nikoli hodnotou materiálu. Ta kombinace dámy a velmi skromné osobnosti, která je tvrdá k sobě i ke svému okolí, aby dosáhla svých vznešených cílů, ta mě fascinuje," dodává jeden z nejbližších lidí Medy Mládkové a její nástupce Jiří Pospíšil.
