reklama
 
 

Martin Mainer převlékl své dávné malby do modrých dresů

19. 1. 2015 9:51
Expozici Blues Woods malíře Martina Mainera lze vidět v pražské Nové galerii.

Praha - Pražská Nová galerie uvádí výstavu Martina Mainera. Všestranný výtvarný umělec na svých velkoformátových dílech tentokrát kombinuje malbu a kompozice z větviček. Přehlídku nazval Blues Woods a odkazuje tím k dominantní modré barvě, použitému materiálu a snad i k náladě při práci.

Název zpravidla slouží divákovi jako vodítko, jak k výstavě přistoupit. Mainera pojmenování napadlo, když sledoval fotbal: „Hrála Chelsea a já si uvědomil, že se jim kvůli barvě dresů říká Blues. A mé momentální obrazy měly také modro v dresu.“ Vznik názvu odpovídá tvorbě autora – pracuje soustředěně, ale zároveň se nechává unášet objevujícími se možnostmi.

Ostatně i práce s hlavní barvou přišla nahodile. Balení modré tiskařské barvy dostal Mainer od kamaráda rušícího tiskařskou dílnu. „Zkusil jsem ji použít na lazuru už dávno namalovaných a dokonce vystavených obrazů, které mě nebavily a cítil jsem, že jsem je uspěchal a vystavil nedodělek,“ popisuje malíř. Díla pak vznikla hrou s nanášením vrstev a tajemstvím utvářeným skrze balanc mezi průhledností a krytím.

„Postupně jsem přidával vrstvy a modřil více a také jsem do plochy přidával stékající barvu. Nakonec jsem nechal obraz na chvíli stát vzhůru nohama a odešel jsem,“ vysvětluje. „Velmi tenkým štětcem jsem pak po otočení zpět začal tahat barvu a hledat prostor, vodní hladinu nebo lodě a byla z toho fajn zábava konce léta.“

Do zpravidla velkoformátových obrazů Martin Mainer ukrývá drobné detaily, často viditelné jen zblízka. Jejich soudržnost pak udržuje dělením prostoru (obraz nazvaný Tři řeky členící plátno do tří pásem nad sebou) nebo jedním dominantním centrálním prvkem (dílo inspirované dubajským mrakodrapem).

Roční práci na malbách doplnil obrazy na téma větví stromů. „V posledních dnech jsem se pokusil o využití samotných větviček ke stavbě kompozice obrazu. Použil jsem větve poražených stromů na zahradě, většinou jabloní, višní a hrušní, a pokoušel jsem se jim dát jakýsi nový animální život,“ popisuje.

Výsledná kompozice je na první pohled jednolitým celkem, stejně jako malby ale sestává z mnoha detailních prvků. „Na obrazech se mísí divní hmyzáci, zvířátka, panáčci připomínající mi postavy šamanů nejstarších skalních maleb, znaky slunce a také znaky písma – arabského, hebrejského, azbuky, latinky…“

Martin Mainer ve svých cyklech střídá různé výtvarné techniky. Působil na Fakultě výtvarných umění VUT Brno, dnes mimo vlastní tvorby vyučuje na Akademii výtvarných umění. V roce 1993 získal cenu Jindřicha Chalupeckého.

Martin Mainer: Blues Woods, do 7. února 2015, Nová galerie, Balbínova 26, Praha 2

autor: juk | 19. 1. 2015 9:51

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama