Recenze - Michal Cihlář (1960) a Veronika Richterová (1964) jsou manželé. Oba absolvovali VŠUP, oba milují rádi zvířata. Mají za sebou kus společného života i pár projektů. Vystavovali spolu v příbramské Galerii Fr. Drtikola, vydali fotografické knihy Cuba v detailech a Kambodža v detailech. Jejich výstava v UPM komponovaná jako dvojjediná tematická retrospektiva je ale mezi těmi společnými zdaleka největší.
Co znamenal Čapek pro český linoryt po první světové válce, znamená Michal Cihlář pro jeho druhou vlnu, která se začala formovat kolem roku 1980 a naplno se projevila v 90. letech. Stal se ztělesněním linorytu.
I Veronika Richterová má svou erbovní techniku. Vystudovala monumentální malbu, ale už několik let staví a skládá své prostorové objekty z umělohmotného odpadu, především PET-lahví; proto se v souvislosti s ní objevil termín PET-art.
Cihlář samozřejmě není jen odchozené lino a Richterová jen flašky, oproti tomu jejich výstava Zvěrstvo nic v přeneseném smyslu bestiálního nepřináší. Jsou na ní opravdu jen a jen zvířata.
Společná expozice je konceptuální, přesně jak je u Cihláře zvykem. Komponování jeho výstav je příznačné: tematické, typické množstvím exponátů a instalací, která odpovídá logice věci a nebojí se ilustrativnosti ani extrémů. Stejné je to i v UPM.
Zvěrné téma je charakteristické především pro Cihláře. Objevilo se už v jeho diplomové práci, bylo časté u jeho volných grafik; navíc spojil na devět let téměř veškerou produkci, osobitý styl i jméno s prací pro pražskou zoo. Je tristní, že se nerozešli právě v dobrém.
Cihlář se dostal do polohy herce, který bude pro lidi až do smrti ten, co hrál Vinnetoua. Zoo má díky němu vtištěn tak originální styl včetně loga, který jí dokonale sedí, že Cihlářovu nástupci nezbývá než kopírovat jeho vizualitu i fonty. Mimochodem o rozsahu práce pro zoo se lze přesvědčit i na výstavě. Je jí věnováno celé polopatro.
Přízemní rodinný zvěřinec je prezentován dílem jako muzeální, dílem jako reálná expozice zvířat. Některé práce jsou v akváriích, viváriích nebo otevřených "přírodních" zákoutích. Z reproduktorů se line cvrlikání ptáků. Didaktické pojetí naplňují popisky s latinskými variantami názvů zvířat i členění expozice podle živočišných druhů. Také katalog na sebe bere tvář abecedně řazeného atlasu.
Odlehčená expozice zahrnuje vše od dětských kreseb po poslední práce. Systematik Cihlář se prezentuje hlavně precizními linoryty a realistickými kolorovanými papírovými plastikami v poměru 1:1 k originálu, ale nechybějí ani jeho koláže a deníky z cest včetně nalezených předmětů. Veronika Richterová nelpí tolik na předloze, dává větší prostor hravosti. Kromě věcí z plastů vytváří i stylizované objekty ze smaltovaného plechu, pracuje i s mozaikou, mýdlem nebo izolátory.
Vtipné je její pojetí trofejí s parohy z ozdobných pantů. Asi nejpůsobivější jsou její netopýří kolonie kaloňů, akvária s humrem a langustou a rybí hejno cípalů ostronosých, vše vyvedeno z plastových lahví. Cihlář určitě zaujme oblíbenými tučňáky nebo dokonalou motýlí expozicí s perleťovci, tištěnými linorytem na staniolu.
Zvěrstvo se svým pojetím vymyká běžnému rámci výstav u nás a něčím se blíží třeba Niklovým interaktivním projektům. Je to cihlářovská-rodinná výstava pro celou rodinu originální, zábavná a přístupná všem. Přestože umění, které nabízí, je především uměním nápodoby a vystižení skutečnosti, její koncept je fascinující. Krom toho je i kombinací hravosti a řemeslnosti v tom nejlepším slova smyslu.
Zvěrstvo. M. Cihlář a V. Richterová. UPM, Praha 1. Výstava se koná do 26. srpna.
