Pařížané znovu obdivují Vítězný oblouk. Nově ho zahalil recyklovatelný obal

Pařížané znovu obdivují Vítězný oblouk. Nově ho zahalil recyklovatelný obal
Zahalený Vítězný oblouk v Paříži.
Zahalený Vítězný oblouk v Paříži.
Zahalený Vítězný oblouk v Paříži.
Zahalený Vítězný oblouk v Paříži.
Foto: ČTK/AP
ČTK Kultura ČTK, Kultura
Aktualizováno 19. 9. 2021 20:28
Tisíce Pařížanů si o víkendu přišly prohlédnout Vítězný oblouk, který byl zahalen na počest umělce Christa. Autor se projektu, jejž s manželkou Jeanne-Claude vymyslel v 60. letech minulého století, nedožil. Obalení monumentu látkou ve čtvrtek večer oficiálně zahájil francouzský prezident Emmanuel Macron. Památka v tomto stavu zůstane do 3. října.

Konceptuální umělec bulharského původu, který zemřel vloni ve věku 84 let, stihl zahalení Vítězného oblouku ještě podrobně navrhnout.

Známý, 50 metrů vysoký monument, jejž dal postavit panovník Napoleon Bonaparte jako připomínku svého vítězství v bitvě u Slavkova, postupně zmizel pod 25 tisíci metry čtverečními stříbřitě modrého recyklovatelného plastového obalu. Polypropylenovou textilii upevňují červená lana rovněž vyrobená z materiálu šetrného k životnímu prostředí.

"Je to naplnění šedesátiletého snu, šílený sen se stal skutkem," řekl ve čtvrtek Macron, kterého doprovázely manželka Brigitte, ministryně kultury Roselyne Bachelotová nebo pařížská starostka Anne Hidalgová.

Macrona zvlášť těší, že se instalace týká Vítězného oblouku, který utrpěl v závěru roku 2018. Tehdy se stal terčem výtržníků při protestech protivládního hnutí takzvaných žlutých vest.

Christo a jeho manželka Jeanne-Claude, jež zemřela už v roce 2009, chtěli Vítězný oblouk poprvé zabalit počátkem 60. let minulého století. Na myšlenku přišli, když si poblíž slavné pařížské stavby pronajímali pokoj. Nápad tehdy sice představili prostřednictvím fotomontáže, nikdy však nenavrhli konkrétní postup obalení pomníku. Nemysleli si, že by mohli získat potřebné povolení.

Projekt s rozpočtem 14 milionů eur, což je v přepočtu zhruba 354 milionů korun, dotáhl až Christův synovec Vladimir Javačev. "Největší výzva pro mě je, že Christo tu není. Chybí mi jeho nadšení, jeho kritičnost, jeho energie," řekl agentuře Reuters.

Projekt není financován z veřejných peněz. Všechny výdaje pokryjí prostředky utržené z prodeje Christových přípravných studií, nákresů, koláží a modelů pařížské instalace, prací z 50. a 60. let, litografií či dalších předmětů.

Christo a jeho žena na sebe upozorňovali především skrze "balicí" projekty. Látkou nechali v průběhu několika dekád pokrýt mrakodrapy, část australského pobřeží, římské hradby, živé stromy, pařížský most Pont Neuf či berlínský Říšský sněm.

Jeho zakrytí v roce 1995 přilákalo desetitisíce diváků. V následujících dvou týdnech se na Reichstag, skrytý ve 100 tisíci metrech čtverečních blýskavé fólie, přijelo podívat dalších pět milionů lidí ze světa. Smyslem akce bylo podle umělců, kteří se poznali koncem 50. let na studiích v Paříži, ukázat jedinečnost skutečnosti, jež pomíjí.

V posledních letech života Christo vzbudil velkou pozornost projektem plovoucích barevných pontonů, které na dva týdny spojily města u severoitalského jezera Iseo. Prošlo se po nich 1,3 milionu lidí.

 

Právě se děje

Další zprávy