Lepší shnilé maso než mediální obraz

Veronika Musilová-Kyrianová
12. 1. 2007 9:00
Recenze - Když převáží obraz nad skutečností, stanou se z člověka jeho šaty - podobně jako se jimi stala Jacqueline Kennedyová.
Foto: Aktuálně.cz

Životní osud někdejší první dámy Spojených států si vybrala pro svou hru Jackie rakouská spisovatelka Elfriede Jelineková (1946). Je čtvrtou částí jejího dramatického cyklu Smrt a dívka z roku 2003 a v české premiéře text uvádí Divadlo Na prádle v  divadelně netradičním prostoru kavárny.

Foto: Aktuálně.cz

Manželé Kennedyovi byli pionýry novodobé mytologie; vytvářeli ji a byli jí zároveň stvořeni. Hysterický zájem veřejnosti o veškeré intimity ze života populárních osobností má kořeny právě tady, v prvopočátku mediálního matrixu. Jackie hrála s úspěchem hlavní roli  v mediálním seriálu pro každého, který byl na programu nepřetržitě od 60. do 90. let.

Radikální společenské kritičce a autorce románů, básní, dramat i esejů tato žena slouží k jednomu z jejích ústředních témat: coby přesný model k úvaze nad silou vizuálního obrazu prezentovaného médii, za nímž se skutečný člověk ztrácí.

Foto: Aktuálně.cz

Inscenátoři rozdělili Jelinekové původně jednolitý text do partů pro tři herečky, které tak tvoří tři hlasy Jackiina vnitřního monologu - v nich rozeznívají rozpory života pod neustálým dohledem.

Scénograf obalil jejich těla vrstvou lepenky, ze které vyrobil i chanelovský kostýmek a Jackiinu paruku. Lepenkou, jež se asi nikdy nerozloží, vyjadřuje umělost obrazů zbývajících po člověku, který se do nich rozpadl. Slovy autorky žádné "maso, které shnije".

Foto: Aktuálně.cz

Tím masem je míněna Marylin Monroe - Jackiina rivalka, která na rozdíl od první dámy na veřejnosti odhalovala svou tělesnost i spontaneitu a svým koncem poté, co ji nejen bratři Kennedyové jako maso použili,  na to doplatila.

Jackie se nikdy odhalit nenechala, Jelineková ji však vrací do krizových chvil  jejího života a zkoumá její myšlení a jednání. Například k atentátu na JFK, kdy byl prezident  sedící v limuzíně vedle ní zastřelen. Mozek se rozprskl i na Jackiiny šaty a z videozáznamu, který je v inscenaci promítán, dosud není jasné, proč Jackie hned po třech výstřelech lezla pro cosi dozadu na kapotu vozu.

Foto: Aktuálně.cz

Jelineková situaci interpretuje tak, že Jackie sbírá právě ustřelenou část mozku, aby ji vrátila k manželově hlavě. Jako kdyby jí právě upadla rukavička a ona se pro ni s omluvným gestem před  věčnými zraky diváků shýbala.

Marylin je v inscenaci přítomna nejprve na slavném záznamu, kde v drogové euforii zpívá panu prezidentovi Happy Birthday. Poté přichází na scénu jako nová lepenková bytost, opět s písní na rtech. Kromě efektního zjevení ale není její další význam domyšlen. 

Foto: Divadlo Komedie

Herečky ztvárňující ve třech variantách Jackie pracují s vědomím, že coby mediální hvězdy jsou stále pozorovány. Jazyk vizualizují jednoduchými, opakujícími se gesty, do nichž se dá shrnout celý Jackiin život.

Právě zironizovaný jazyk, s kterým dál experimentuje, je pro Jelinekovou nejsilnějším nástrojem. Promyšleně ho stylizuje použitím citací, sebecitací, slovních hříček, asociací, deformací i využitím jazyka reklamy, politické scény i popkultury.

Foto: Divadlo Komedie

Na českých jevištích zní od roku 2004, kdy kontroverzní Jelineková získala Nobelovu cenu za literaturu. Kromě kritiky současné mediální kultury, která často manipuluje s individualitou, se zabývá otázkou ženské emancipace a feminismem - kterému se ovšem zároveň vysmívá - a všudypřítomným násilím.

Jedna z nejinscenovanějších německy píšících autorek, která často rozbíjí klasickou strukturu dramatu  i příběh coby další kritické gesto, se u nás nejvíc zabydlela ve vyhraněném pražském Divadle Komedie. Její první uvedenou hrou u nás tu byla Klára S. Starší titul zpracovává její další typické téma, nerovnoprávné postavení ženy - tady navíc potenciální umělkyně - v rodině a společnosti.

Na téže scéně uvedli i Jelinekové opus Sportstück, který analyzuje všechny formy násilí - pro něž tady slouží za příklad svět sportu. "Hra o sportu" se děje přímo na fotbalovém hřišti, kde se v kontrastu s antickými hrdiny z Elektry rodí pseudohrdinové dneška. Dresy jim možná páchnou víc než Jackie kostýmek, ale jinak mají dost společného.

Divadlo Na prádle Praha - Elfriede Jelineková : Jackie - Smrt a dívka IV (2003). Premiéra 7. ledna, nejbližší reprízy 21. ledna, 12. a 24. února. Překlad Barbora Schnelle, režie David Czesany, dramaturgie Lucie Ferenzová, výprava Tomáš Bambušek, hudba Patrik Charvát, video Štěpán Jirák, fotografie Jan Dvořák. Hrají Barbora Andělová, Jindřiška Křivánková, Lucie Roznětínská a Lucie Ferenzová.

 

Právě se děje

Další zprávy