Larssonova partnerka otočila: Další Milénium neexistuje

Pavel Kroulík
4. 8. 2011 8:00
Doposud však tvrdila, že čtvrtý román dopíše

Londýn - Eva Gabrielssonová hned od smrti svého životního partnera Stiega Larssona tvrdila, že chce po zesnulém spisovateli a novináři dokončit čtvrtý díl jeho slavné detektivní série Milénium, který prý zanechal rozepsaný ve svém laptopu. Nyní však radikálně otočila a prohlásila, že oněch dvě stě stran je přinejlepším začátek románu a nová kniha tedy rozhodně nevznikne.

Foto: Aktuálně.cz

Larsson, se kterým žila 32 let, byl prý "spontánní autor" - a text, který jí poprvé ukázal v srpnu 2004 při jejich poslední dovolené, tvoří podle jejího nového vyjádření "spíše náčrty scén, které se mu líbily". Není jasné, kam by je ve výsledné knize zařadil, a nelze tak mluvit o románu. Na BBC 4 tento týden řekla, že na pověstech o nové knize nikdy nebylo moc pravdy.

Ještě ve svých na jaře vydaných memoárech Millennium, Stieg and Me přitom tvrdila, že hodlá knihu dopsat. O obsahu nikdy blíž nemluvila, ale vypouštěla informace typu, že jedna ze dvou hlavních postav, tetovaná hackerka Lisbeth Salanderová, se tu pomalu začne zbavovat svých nepřátel i vnitřních démonů.

Jediným, ale zásadním problémem, aby knihu mohla dopsat, byla však od počátku autorská práva. O ně stále bojuje s Larssonovou rodinou - konkrétně se spisovatelovým otcem Erlandem a bratrem Joakimem, kteří žijí ve švédském městě Umea.

Čtěte také:
Filmová Milénia jsou jen špatně vyprávěné příběhy
Recenze: Larssona natočili ti, kteří milují detektivky

Larssonova dívka nakopává vosí hnízda i čtenářský zájem
Recenze: Milénium si hraje s ohněm a s informacemi
Detektivní trilogii Milénium zfilmuje temný David Fincher

Právě laptop s onou "čtvrtou knihou" byl i její největší zbraní při vyjednávání o tom, jaký bude mít vliv na Larssonův odkaz a zda získá část z dědictví, které má hodnotu minimálně 40 milionů dolarů. Rodina už chtěla románové torzo sama vydat a nabízela za to Gabrielssonové 3,5 milionu dolarů. Historička architektury přes finanční tíseň odmítla, a naopak se nabídla, že za podíl na právech knihu sama dopíše.

Prohlášení v médiích je tak nutné vnímat jako součást tohoto sporu. Je možné, že za náhlým obratem je snaha "bagatelizovat" románové torzo, aby nehrálo v dalších jednáních velkou roli. Ale stejně tak může platit verze, že rozepsaný román skutečně nikdy neexistoval  a infromace o něm měly jen vytvořit nátlak na rodinu.

Gabrielssonová vždy vyvětlovala nárok na Larrsonův odkaz i rozepsanou knihu tím, že celé Milénium bylo jejich společným dílem. Říká, že spolu o jeho knihách mluvili a psali je spolu a jsou tedy i jejím dítětem.

Bojovník proti bezpráví

Pár Larsson - Gabrielssonová byl zasnouben, ale nikoli sezdán. Nechtěli, aby o nich existovaly dokumenty, kvůli kterým by byli tak zranitelní při Larssonově práci pro antifašistická hnutí. Často je prý ohrožovali skinheadi a pravicová hnutí. Spisovatel pak zemřel náhle bez závěti a peníze i práva na knihy tak připadly Larssonovým příbuzným.

Foto: Aktuálně.cz

Rodina s partnerkou nemluví jinak než přes právníky a její vztah se synem nikdy neuznala.  Gabrielssonová si stěžovala, že příbuzní na odkazu svého syna jen parazitují a chtějí rychle vydělat. V memoárech je přímo obviňuje, že ze spisovatele chtějí udělat jen obchodní značku a vycházejí vstříc nevkusnému průmyslu, který se okolo "bojovníka proti bezpráví" vytvořil.

O sobě naopak tvrdí, že ho vždy povzbuzovala k psaní; dokonce byla přímou inspirací série. V roce 2002 jí dal k Vánocům krátkou povídku o starém muži, který dostává vždy jednou za rok od neznámého odesilatele květiny, a ona mu odvětila: "Tak proč nenapíšeš celou knihu o tom, co se stalo?" Posléze tento příběh otevírá úvodní knihu Muži, kteří nenávidí ženy.

Směřování levicového novináře a aktivisty Larssona prý nejvíc ovlivnila jeho babička, s rodiči si podle své partnerky nikdy nebyl blízký. Nesdíleli jeho politické názory a nezajímal je jeho boj proti rasismu ani korupci. Jejich slova, že vždy byli na syna hrdí, považuje Gabrielssonová za pokrytectví.

V boji o jeho odkaz má každopádně na své straně většinu médií, od nichž v parafrázi na názvy Larssonových knih dostala přezdívku Dívka, která neměla štěstí. Málokdo si zřejmě myslí, že je to Dívka, která si něco neprávem přivastnila.

Mezinárodní kariéra

Larssonovi se povedl unikátní kousek. Dlouhá léta byl respektovaným ekonomickým novinářem a aktivistou známým pro otevřenou kritičností k establishmentu. Když si chtěl na začátku nového století od žurnalistiky odpočinout, napsal rozsáhlou detektivní trilogii (nejen) z novinářského prostředí, která vešla ve známost pod souhrnným názvem Milénium (Muži, kteří nenávidí ženy; Dívka, která si hrála s ohněm; Dívka, která kopla do vosího hnízda).

Foto: Aktuálně.cz

Zemřel však náhle v roce 2004 v padesáti letech na infarkt ještě před vydáním prvního dílu. Nedožil se toho, když se z jeho románů stal prodejní i kulturní fenomén, který dalece překročil hranice severské země.

Larssonova partnerka ovšem z 27 milionů prodaných knih ani z filmových práv nemá žádný užitek, nedisponuje rovněž vlivem na jeho odkaz. Jak poznamenává The Guardian, velmi pravděpodobně se jí nebude líbit ani hollywoodská verze prvního dílu Milénia, kterou v Los Angeles  a ve Švédsku natočil David Fincher.

Do kin má film přijít v prosinci. Novináře Michaela Blomkvista hraje Daniel Craig a Lisbeth Salanderovou ztvárnila po několika přeobsazeních Rooney Mara. Americká verze prý je mnohem dramatičtější. Blomkvist je sice méně promiskuitní, zato Salanderová ještě agresivnější a příběh má zcela jiný konec než kniha.

Příznivci autora temných filmů Davida Finchera jsou ale natěšení. Věří, že snímek vystihne vrstevnatou předlohu lépe než švédské filmy, které kolovaly ve světových kinech včetně Česka. Jejich jediným kladem, který nikdo nezpochybňuje, zůstává výkon švédské herečky Noomi Rapaceové v roli Lisbeth, které má diky trilogii nakročeno k mezinárodní kariéře.

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Seemanová překonala český rekord i na kraulové čtyřstovce

Plavkyně Barbora Seemanová překonala v Taškentu další český rekord. Po čtvrteční kraulové dvoustovce posunula nejlepší čas i na dvojnásobné trati. Časem 4:08,89 vylepšila svůj předchozí rekordní zápis z loňského mistrovství světa v Kwangdžu o 84 setin sekundy.

"Čtyřstovka se mi stejně jako včera dvoustovka jela skvěle. Cítila jsem silný záběr, což je pro mě hodně důležité. I když je to čtyřstovka, která vždycky bolí, tak jsem se snažila ke konci do toho ještě kopnout, ale abych nevytuhla, což se ale pochopitelně trochu stalo," popsala rekordní závod dvacetiletá Seemanová v tiskové zprávě.

"Opět skvělý výsledek, vylepšený osobní rekord, český rekord, no prostě paráda. Stále ale cílíme na olympijský A-limit, který Báře stále uniká. Na druhou stranu se zlepšuje a uvidíme, co se stane na jaře," uvedla trenérka Petra Škábová.

Na vynikající časy z International Swimming League v Budapešti navázala v Taškentu Simona Kubová. Po náročném programu posledních týdnů dokázala na 100 metrů znak zaplavat čas 1:00,03 a zopakovat olympijský A-limit. Ten už má splněný od loňského jara.

Zdroj: ČTK
Další zprávy