reklama
 
 

Larssonova partnerka chce dopsat poslední Milénium

18. 1. 2011
Foto: Bontonfilm
Pořád však nezískala od rodiny autorská práva
Doporučujeme

Londýn - Eva Gabrielssonová, dlouholetá partnerka Stiega Larrsona, chce po zesnulém spisovateli a novináři dokončit čtvrtý díl jeho slavné detektivní série Milénium.

Znovu to zopakovala ve svých memoárech Millennium, Stieg and Me, které vyjdou příští týden ve Francii a ve Skandinávii. Základní problém však zatím přetrvává: nejdřív musí od Larssonovy rodiny získat autorská práva.

Pár byl totiž jen zasnouben, ale nikoli sezdán, aby neexistovaly žádné dohledatelné dokumenty a nebyli tak "zranitelní" při Larssonově práci pro antifašistická hnutí. Jak píše Gabrielssonová i v pamětech, často je ohrožovali skinheadi a pravicová hnutí. Spisovatel pak zemřel náhle bez závěti a peníze i práva na knihy tak připadly jeho otci Erlandovi a bratrovi Joakimovi žijícím ve švédském městě Umea.

Čtěte také:
Filmová Milénia jsou jen špatně vyprávěné příběhy
Recenze: Larssona natočili ti, kteří milují detektivky

Larssonova dívka nakopává vosí hnízda i čtenářský zájem
Recenze: Milénium si hraje s ohněm a s informacemi
Detektivní trilogii Milénium zfilmuje temný David Fincher

Její největší zbraní při vyjednávání o vliv na Larssonův odkaz a finanční část z dědictví, které má hodnotu minimálně 40 milionů dolarů, je laptop s onou rozepsanou čtvrtou knihou, která má nyní asi dvě stě stránek.

Rodina, která s ní nemluví jinak než přes právníky a její vztah se synem neuznala, už chtěla torzo vydat a nabízela za to Gabrielssonové v přepočtu 3,5 milionu dolarů. Historička architektury přes finanční tíseň odmítla, naopak nabídla, že za podíl na právech knihu dopíše.

Už dřív si stěžovala, že rodina na odkazu svého syna jen parazituje a chce rychle vydělat. V memoárech je přímo obviňuje, že ze spisovatele chtějí udělat jen obchodní značku a vycházejí vstříc nevkusnému průmyslu, který se okolo "bojovníka proti bezpráví" vytvořil. "Nechci jeho jméno vidět na hrníčcích a dalším merchandasingu; chci, aby byl respektován skutečný Stieg!"

Říká, že spolu o jeho knihách mluvili a psali je společně a jsou tedy i jejím dítětem. Vždy ho k psaní povzbuzovala, dokonce prý byla přímou inspirací série. V roce 2002 jí dal k Vánocům krátkou povídku o starém muži, který dostává vždy jednou za rok od neznámého odesilatele květiny, a ona mu odvětila: "Tak proč nenapíšeš celou knihu o tom, co se stalo?" Posléze tento příběh otevírá úvodní knihu Muži, kteří nenávidí ženy.

Obsah čtvrté knihy zatím není znám, neví se ani to, zda přímo navazuje na vydaná Milénia, která byla vždy označována za trilogii. Gabrielssonová jen naznačila, že jedna ze dvou hlavních postav, tetovaná hackerka Lisbeth Salanderová, se tu pomalu začne zbavovat svých nepřátel i vnitřních démonů.

Směřování levicového novináře a aktivisty Larssona prý nejvíc ovlivnila jeho babička, s rodiči si podle své partnerky nikdy nebyl blízký. Nesdíleli jeho politické názory a nezajímal je jeho boj proti rasismu ani korupci. Jejich slova, že vždy byli na syna hrdí, tak považuje Gabrielssonová za pokrytectví.

V boji o jeho odkaz má každopádně na své straně i většinu médií, od nichž v parafrázi na názvy Larssonových knih dostala přezdívku Dívka, která neměla štěstí. Novináři v jejím boji o dědictví vidí analogii s poselstvím Larssonovy trilogie; dědici jsou naopak líčeni coby nehrdinští občánci, kteří by nejeli nikam, kde nejsou k mání švédské klobásy.

Samozřejmě v tom může hrát roli stavovská solidarita s Larssonem a snadná dostupnost emotivního příběhu, který Gabrielssonová nabízí. Málokdo ve Švédsku i v zahraničí si však myslí, že titul "Dívka, která neměla štěstí" by měl znít spíš "Dívka, která si přivlastnila zásluhy".

Larssonovi se povedl unikátní kousek. Dlouhá léta byl respektovaným ekonomickým novinářem a aktivistou známým pro otevřenou kritičností k establishmentu. Když si chtěl na začátku nového století od žurnalistiky odpočinout, napsal rozsáhlou detektivní trilogii (nejen) z novinářského prostředí, která vešla ve známost pod souhrnným názvem Milénium (Muži, kteří nenávidí ženy; Dívka, která si hrála s ohněm; Dívka, která kopla do vosího hnízda).

Zemřel však náhle v roce 2004 v padesáti letech na infarkt ještě před vydáním prvního dílu. Nedožil se toho, když se z jeho románů stal prodejní i kulturní fenomén, který dalece překročil hranice severské země. Larssonova partnerka ovšem z padesáti milionů prodaných knih ani filmových práv nemá žádný užitek a nedisponuje ani vlivem na jeho odkaz.

Podle listu The Guardian, který kauzu pravidelně sleduje, se jí velmi pravděpodobně nebude líbit ani hollywoodská verze prvního dílu Milénia, kterou v LA a ve Švédsku do jara točí David Fincher; do kin má film přijít letos v prosinci.

Novináře Michaela Blomkvista tu hraje Daniel Craig a Lisbeth Salanderovou ztvárnila po několika přeobsazeních Rooney Mara. Časopis W Magazine, který otiskl reportáž z natáčení a kolekci hereččiných fotek v punkovém oblečení, uvedl, ze je prý americká verze mnohem dramatičtější. Blomkvist je sice méně promiskuitní, zato Salanderová ještě agresivnější a příběh má zcela jiný konec než kniha.

Příznivci autora temných filmů Davida Finchera jsou ale natěšení a věří, že snímek vystihne vícevrstevnatou předlohu lépe než švédské filmy, které již kolují ve světových kinech včetně Česka. Jejich jediným kladem, který nikdo nezpochybňuje, zůstává výkon švédské herečky Noomi Rapaceové v roli Lisbeth, které má diky trilogii zřejmě nakročeno k mezinárodní kariéře.

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama