Krásní a vzdělaní Jagellonci. Výstava mapuje éru zlomu

Jan Gregor Jan Gregor
7. 6. 2012 14:30
I se sníženým počtem exponátů nabízí kutnohorská výstava opulentní zážitek
Mistr Pavel z Levoči, Archanděl Michael, Levoča, kolem 1510-20. Prešov, farní kostel sv. Mikuláše
Mistr Pavel z Levoči, Archanděl Michael, Levoča, kolem 1510-20. Prešov, farní kostel sv. Mikuláše | Foto: GASK

Kutná Hora - Největší výstavní tahák tohoto léta Europa Jagellonica měl mít ještě před několika měsíci mnohem rozsáhlejší podobu. Kurátor Jiří Fajt plánoval vystavit v Kutné Hoře na 500 děl ilustrujících umění, kulturu a obyčejný život za vlády Jagellonců.

Drahý projekt s původně plánovaným rozpočtem kolem 30 milionů korun ovšem nedostal v únoru dotaci od grantové komise ministerstva kultury, již žádal o celých 15 milionů korun. Rozsah výstavy, z jejíhož rozpočtu spolkne nejvíce pojištění uměleckých děl zapůjčených z celé Evropy z galerií i soukromých sbírek, se musel zmenšit na tři stovky předmětů.

I tak ale snížený osmnáctimilionový rozpočet ambiciózní výstavy zatíží chod Galerie Středočeského kraje, která sídlí v krásném prostoru Jezuitské koleje, hendikepovaném ovšem stále stavebními úpravami. „Jednu výstavu jsme museli zrušit a jednu zkrátíme,“ vypočítává ředitelka Jana Šorfová.

Částkou pěti milionů přispěl kraj, šest až osm milionů se podle Šorfové snad podaří vybrat na vstupném.

Sv. Anna Samotřetí, Kutná Hora, kolem 1510-20. Kutná Hora, kostel Panny Marie na Náměti
Sv. Anna Samotřetí, Kutná Hora, kolem 1510-20. Kutná Hora, kostel Panny Marie na Náměti | Foto: GASK

Jagellonci jako dobrý sňatkový artikl

Nynější expozice je jen první součástí mezinárodního projektu, který se po Kutné Hoře na podzim přemístí do Varšavy a nakonec do Postupimi. Jiří Fajt si po výstavě Karel IV. – císař z Boží milosti, kterou v letech 2005 – 2006 navštívilo na 250 tisíc lidí ukousl další náročné sousto.

Desetiletí příprav se ale vyplatilo. „Je to prostě výstavní hit,“ shrnuje význam Europy Jagelloniky kunsthistorička a lektorka Monika Sybolová. „Žádná takhle komplexní výstava o zlomu mezi gotikou a renesancí, středověkem a novověkem tady dosud nebyla,“ říká. „Tenhle kulturní a civilizační zlom, srovnatelný snad jen s devatenáctým stoletím, představuje výstava plasticky a na vzácných originálech, mezi nimiž nechybí díla největších jmen své doby,“ doplňuje Sybolová.

Na expozici, rámované časově dobou vládnutí jagellonské dynastie (1386 – 1572), jsou k vidění jak známá díla Lucase Cranacha, Albrechta Dürera, Mistra Pavla z Levoče či Veita Stosse, tak luxusní předměty každodenní potřeby, které přibližují život pozdního středověku. Na mnohých je výmluvně vidět prolínání gotiky a renesance – módní dobové oblečení, přesné detaily místní krajiny nebo humorné mikropříběhy v rámci vážného celku renesančně doplňují typicky gotické výjevy zachycující biblické příběhy.

Výstava přibližuje zajímavý příběh jagellonského rodu, který se takřka přes noc stal jednou z nejsilnějších dynastií střední a východní Evropy. Praha sice v jejich éře přišla o výsadu hlavního regionu – stal se jím polský Krakov – ale na Pražský hrad se vrátil kosmopolitní umělecký duch a vzdělanost. „Jagellonci byli vzdělaní a krásní a byli dobrým sňatkovým artiklem,“ upozorňuje Sybolová. Výstava se soustředí i na svatby Ludvíka Jagellonského s Marií Habsburskou a Ferdinanda Habsburského s Annou Jagellonskou.

Na rozdíl od běžných dohozených sňatků mezi panovnickými rody se měli Ludvík s Marií velmi rádi, což dokazují mimo jiné vřelá slova z Mariiny závěti, která je na výstavě také k vidění. Romantický vztah ovšem velmi brzy zhatilo Ludvíkovo úmrtí v srpnu 1526 v bitvě u Moháče. Jiří Fajt pak podle Sybolové toto historicky významné, ne zcela vyjasněné úmrtí, jímž vymřela česko-uherská větev Jagellonců, považuje za úkladnou vraždu.

Podle konceptu výstavy se návštěvníci v třetí závěrečné sekci seznamují s fenomény, které hýbaly touto významnou dobou. Ať už se jedná o vzmach hornictví, který umožnil emancipaci měšťanstva, vznik prvních bankovních domů, důraz na rozvoj univerzit, jež se po Koperníkovi musely popasovat s úplně novým pohledem na svět, rozkol mezi katolíky a protestanty nebo důsledky vynálezu knihtisku, změny ve společnosti byly převratné.

Zlaté váhy horního mincmistra Českého království Hanse Harsdorfera, Norimberk, 1497. Norimberk, soukromá sbirka rodiny Harsdorferů
Zlaté váhy horního mincmistra Českého království Hanse Harsdorfera, Norimberk, 1497. Norimberk, soukromá sbirka rodiny Harsdorferů | Foto: GASK

Čekání na léto

Pokud nejste kunsthistorici, vyplatí se na prohlídku nápaditě pojaté a vkusně instalované výstavy stáhnout multimediálního mobilního průvodce.

Tato digitální brožura obsahuje doplňující audio, video a textové informace o exponátech. Funguje zdarma prostřednictvím GASKem poskytnutého Wi‐Fi připojení a není zapotřebí instalovat dodatečnou aplikaci do telefonu, postačí běžný internetový prohlížeč. Čas od času se pořádají i prohlídky s lektory.

Zatím si na výstavu, otevřenou od 20. května, hledá cestu kolem 250 lidí ve všední dny a na dvojnásobek vzrůstá zájem o víkendu. Šorfová s týmem si jednoznačně slibuje, že s létem, hezčím počasím a větším přílivem turistů do města se návštěvnost unikátního výstavního projektu ještě zvětší. Zatím vychází zájemců vstříc tím, že brány Jezuitské koleje otevírá i v pondělí, kdy mají galerie obyčejně zavřeno.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zajímáte se o výstavy? 

 

Právě se děje

před 24 minutami

Za korupci při ovlivňování zakázek si lékař Dbalý odpyká sedm let

Někdejší ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý si za ovlivňování zakázek a přijímání úplatků odpyká sedm let vězení. Ve středu o tom rozhodl pražský vrchní soud. Součástí verdiktu je peněžitý trest 10,9 milionu a povinnost nahradit nemocnici škodu 49,5 milionu korun. Lékař se z dnešního zasedání omluvil, svou vinu od počátku stíhání odmítá. Rozsudek je prvním pravomocným rozhodnutím v Dbalého korupčních kauzách. Muž čelí ještě dalším dvěma obžalobám.

Kauza se týká tří okruhů nemocničních zakázek z let 2008 až 2011, a to konkrétně poradenských a konzultačních služeb, účetních a medicínsko-právních služeb a právních služeb, jež nemocnici poskytovala advokátní kancelář Šachta & Partners (dnes MSB Legal) spojovaná s lobbistou Ivo Rittigem. Dbalý za uzavření smluv přijal podle obžaloby úplatky ve výši 12 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Končící liberecký šéf policie Husák se přesune k útvaru policejního vzdělávání

Nynější liberecký krajský policejní ředitel Vladislav Husák bude působit jako metodik Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy. Z místa krajského šéfa ho policejní prezident Jan Švejdar kvůli účasti na narozeninové oslavě v teplickém hotelu odvolá 1. února, od té doby nebude dostávat příplatek za vedení. Husák o přeložení sám požádal.

"Vladislav Husák dnes doručil policejnímu prezidentovi žádost o převelení na jiné místo ve stejné služební hodnosti. Policejní prezident jeho žádosti vyhověl," uvedla mluvčí policejního prezidenta Kateřina Rendlová. Husák podle ní nadále zůstane v desáté platové třídě, odebráním příplatku za vedení a zvláštního příplatku mu klesne příjem o zhruba 20 000 korun měsíčně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Aktivisté dostali za poškození věže elektrárny peněžité tresty až padesáti tisíc

Pět aktivistů ekologické organizace Greenpeace dostalo ve středu za poškození chladicí věže elektrárny Chvaletice peněžité tresty od 28 000 do 49 000 korun. Soud jejich jednání kvalifikoval jako přečiny poškození cizí věci a poškození a omezení provozu obecně prospěšného zařízení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce, zmocněnec elektrárny i všichni obžalovaní si ponechali lhůtu na odvolání.

Aktivisté v říjnu 2016 od 3. do 5. října obsadili chladicí věž elektrárny na protest proti povolení její modernizace a tím prodloužení provozu do roku 2030. Za pomoci horolezecké techniky se z věže spustili a navrtali do opláštění kolem stovky děr, poté na ni ukotvili a rozvinuli transparenty. Uvnitř chladicí věže odpálili několik dýmovnic, aby vizuálně znázornili exhalace z elektrárny. Podle elektrárny tím věž znečistili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy