Královnou aukcí je Toyen. Sběratelé vloni utratili rekordních 1,5 miliardy korun

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
25. 4. 2022 12:04
Práce licitátora je poslední dobou náročná na fyzičku. Například k přiklepnutí obrazu Cirkus od malířky Toyen, jenž se vyšplhal na částku 79,56 milionu korun včetně provize, musel licitátor 95krát bouchnout kladívkem. Tolik příhozů uskutečnili zájemci během dramatické čtvrthodinky na loňské dubnové aukci pražské Adolf Loos Apartment and Gallery. O početné příhozy ale nebyla nouze ani jinde.
Nejdražší dílo loňského roku, obraz Cirkus od avantgardní malířky Toyen. Stál 79,56 milionu korun včetně aukční provize.
Nejdražší dílo loňského roku, obraz Cirkus od avantgardní malířky Toyen. Stál 79,56 milionu korun včetně aukční provize. | Foto: ČTK

Český aukční trh zažil rekordní rok, kdy dražili zavedení sběratelé, investoři i nováčci. V roce 2021 na sledovaných aukcích utratili 1,454 miliardy korun. To je o 45 procent víc než v předchozím prvním covidovém roce, a dokonce o téměř 100 milionů víc než v dosud finančně nejúspěšnějším roce 2017.

Statistiku i její rozbor přinesl odborný server Artplus.cz, který vydal už třináctou Ročenku Art+. Její šéfredaktor Jan Stuchlík shrnuje důvody výrazného nárůstu. "Po covidovém roce 2020 se lidem na účtech nahromadily peníze. Volné prostředky v kombinaci se snazším přístupem na trh díky internetu a online aukcím otevřel cestu k umění i dosavadním nováčkům, kteří v galeriích a na aukcích začali ochotně utrácet," argumentuje.

Deset nejdražších děl loni přesáhlo částku 370 milionů korun, nad jeden milion se dostalo 187 prodaných prací. Velký zájem byl také o současné umění. Naopak výrazně méně se prodávaly klasické starožitnosti. "Díla a předměty dekorativního charakteru se prakticky nedraží, nebo za mnohem nižší ceny, než byly na trhu ještě před pár lety obvyklé," potvrzuje galerista Tomáš Hejtmánek.

Ročenka cituje i další pořadatele. "Na naší listopadové aukci se poprvé v České republice prodalo sto procent položek. Považuji to za mezník, a to nejen v Česku," uvádí galerista Martin Kodl. Majitel jiné galerie Antonín Zezula komentuje nebývalý nárůst organizátorů aukcí. "Online prostředí umožňuje dnes uspořádat aukci v podstatě každému," říká.

Čtyřikrát Toyen

Loňské nejdražší dílo - obraz Cirkus od avantgardní malířky Toyen za 79,56 milionu korun - nedosáhlo na absolutní cenový rekord zdejšího trhu. Ten od roku 2020 náleží malbě Františka Kupky nazvané Divertimento II, vydražené za 90,2 milionu korun. Obě ceny jsou včetně provize, která se většinou pohybuje okolo 20 procent.

Toyen: Cirkus, 1925, olej na plátně, 90 x 90 cm, cena 79 557 500 korun, Adolf Loos Apartment and Gallery.
Toyen: Cirkus, 1925, olej na plátně, 90 x 90 cm, cena 79 557 500 korun, Adolf Loos Apartment and Gallery. | Foto: Adolf Loos Apartment and Gallery

V loňské desítce se však objevily tři další práce Toyen, dohromady bylo vloni vydraženo 24 jejích děl za 224 milionů korun. Autoři ročenky ji tak oprávněně vyhlásili královnou aukčního roku. Stalo se tak poté, co Národní galerie v pražské Valdštejnské jízdárně uspořádala retrospektivní výstavu její tvorby.

Obraz Cirkus namalovala třiadvacetiletá Toyen během prvního pobytu v Paříži, kam se pak často vracela, až se po druhé světové válce ve Francii usadila natrvalo. Plátno vystavila na první společné přehlídce s Jindřichem Štyrským v Paříži.

Obraz déle než půlstoletí patřil do sbírky významného pražského rámaře, roku 2001 se pod odvozeným názvem Kompozice objevil na aukci zdejší Galerie Peron. Tehdy byl prodán za 2,46 milionu korun a stal se prvním malířčiným dílem, jež přesáhlo milionovou hranici. Loňská dražba za bezmála 80 milionů korun ukazuje, že v průběhu 20 let byl obraz zhodnocen více než dvaatřicetkrát.

Deset nejdráže prodaných děl na českých aukcích roku 2021

Pořadí Autor Dílo Cena v mil. korun
1. Toyen Cirkus 79,56
2. František Kupka Člověk a Země (soubor 106 ilustrací) 51,12
3. Toyen Serenáda 49,005
4. Toyen Noční slavnost 36,48
5. Emil Filla Hlava starého muže 32,4
6. Toyen Jarmark 30,24
7. Jan Preisler Tři dívky v lese 29,04
8. František Kupka Koupání 25,2
9. Emil Filla Zápas 19,44
10. Toyen Dýchání spánku 18,15

Ceny jsou uvedeny včetně aukční přirážky, která se u různých síní liší.
Zdroj: Artplus.cz

V kapitole nazvané Bohemika ročenka zaznamenává i loňské nejdražší prodeje českých umělců na zahraničních aukcích. Londýnská síň Sotheby’s v březnu minulého roku vydražila obraz Františka Kupky nazvaný Tryskání (Vření) II za bezmála 240 milionů korun. Řadu let nejdražší český umělec se tak stal prvním zdejším autorem, jehož dílo překonalo hranici 10 milionů dolarů.

Plátno Tryskání (Vření) II se na trh vrátilo po 17 letech, v roce 2004 jej tatáž síň neúspěšně nabízela za desetinovou cenu. Loni se o obraz v Londýně utkali tři zájemci dražící po telefonu. Ve finále zůstali dva, český sběratel a český podnikatel dlouhodobě žijící ve Švýcarsku, který byl nakonec úspěšnější.

V jeho prospěch hrála také provenience obrazu, neboť ten byl nabízen ze švýcarské sbírky. Jeho trvalý dovoz do Česka by cenu navýšil o poplatek 30 milionů korun.

František Kupka: Tryskání II, 1922 až 1923.
František Kupka: Tryskání II, 1922 až 1923. | Foto: Sotheby's

Za hranicemi byl s výrazným výsledkem vydražen ještě jeden Kupkův obraz. Necelé dva měsíce po londýnské aukci se v newyorské pobočce stejné síně objevily Diagonální plány I z poloviny 20. let minulého století. Prodány byly za 2,92 milionu dolarů, což včetně aukčních poplatků odpovídá 66 milionům korun. Podle katalogu plátno pochází z kalifornské sbírky. Jeho prvním majitelem byl Camille Renault, hospodský a velký mecenáš z francouzského Puteaux, kde Kupka žil. Renault po něm pojmenoval koláč, jejž nabízel svým hostům.

Mimořádně výhodnou koupí se stal obraz Nohy od Adrieny Šimotové, který loni zájemce v severní Itálii vydražil v přepočtu za 2,6 milionu korun. Rozměrná malba z roku 1969 byla nabízena bez jakýchkoliv doprovodných informací, pouze s francouzským jménem Jambes a vročením. O její pravosti ale není pochyb: dílo je uvedeno v autorčině soupisu a jeho reprodukce se skvěla na obálce katalogu k pražské výstavě, kterou uspořádala Galerie Václava Špály.

"Vzhledem k publikační a výstavní historii obrazu, nedostupnosti Šimotové děl z přelomu 60. a 70. let na trhu i výraznému růstu cen poválečného umění v posledních letech je dosažená cena výrazně nižší, než je potenciál takového díla na domácím trhu," konstatuje ročenka.

Co znamená NFT

V globálním měřítku trh s uměním vloni ožil. Jeho celková hodnota se vyšplhala na 6,5 miliardy dolarů, což ve srovnání s rokem 2019 představuje nárůst o 22 procent a mírné navýšení o 0,1 procenta oproti dosud rekordnímu roku 2018.

Velký zájem byl o mladé umělce do 45 let, trendem se staly online aukce. V souvislosti s nimi se značné pozornosti těší digitální umění označené novou zkratkou NFT, non-fungible token, v překladu nezaměnitelný token. "Zjednodušeně řečeno se jedná o díla, která existují výhradně v elektronické verzi a která jsou zapsaná v blockchainu, podobně jako kryptoměny," vysvětluje odbornice na online aukce Valérie Dvořáková. "K souboru, který nejčastěji tvoří obrázek ve formátu JPG, má přístup v podstatě kdokoliv, jen jeden člověk ale může být jeho oficiálním majitelem," dodává.

Dílo Everydays – The First 5000 Days od umělce Beepla.
Dílo Everydays – The First 5000 Days od umělce Beepla. | Foto: Christie's

Největší událostí na trhu s NFT byla březnová nabídka virtuální koláže Everydays: The First 5000 Days do té doby nepříliš známého umělce tvořícího pod přezdívkou Beeple. Soubor 5000 obrázků, jež tvořil každý den po dobu 13 let, reflektuje posedlost technologiemi a také strach z nich. Aukční síň Christie’s cyklus prodala za více než 69 milionů dolarů.

NFT zaujalo i zavedené umělce. Například britská umělecká superstar Damien Hirst v září pod názvem The Currency vydal sérii 10 tisíc digitálních Spot Paintings, svých proslulých puntíkatých obrazů. Každý měl digitální i fyzickou podobu. Nový majitel se měl rozhodnout, kterou chce vlastnit, přičemž ta druhá měla být následně zničena. Soubor byl vydražen za 25 milionů dolarů.

Ročenka Art+ přináší i žebříček stovky nejúspěšnějších současných umělců J&T Banka Art Index. První místo jako v posledních letech obsadila Eva Koťátková následovaná Kateřinou Šedou, Zbyňkem Baladránem a Krištofem Kinterou. Skokankou roku se stala sochařka Anna Hulačová, která se propracovala z jedenáctého místa na páté.

Šéfredaktor serveru Artplus.cz Jan Stuchlík se v ročence pokouší nastínit, jak bude vývoj trhu s uměním vypadat letos. "Na jednu stranu vysoká inflace přirozeně povede ke konverzi peněz do hmotných hodnotných aktiv. Umělecká díla umějí svým majitelům ochránit hodnotu majetku i v době krizí a konfliktů. Na druhou stranu nejistota ohledně dalšího vývoje na poli bezpečnostním i ekonomickém, spolu s koncem éry levných peněz, může chuť investorů a sběratelů nakupovat umění utlumit," píše. Která varianta převáží, za rok zhodnotí zase další ročenka.

 

Právě se děje

Další zprávy