Praha - Kolekce kreseb britského malíře Francise Bacona z italské sbírky je zcela autentická a byla vystavena už za umělcova života, říká galeristka Monika Burian, která kresby slavného malíře přiveze do Prahy. Tento týden je představí ve svých výstavních prostorách v Praze Galerie Středočeského kraje (GASK). Některá zahraniční média a historikové umění ale uvádějí, že díla se objevila až po umělcově smrti v roce 1992, a o pravosti kolekce pochybují.
"Mimo jiné proto, že sám Bacon vždy trval na tom, že nekreslí a žádné jiné srovnatelné kresby od něj neznáme," řekl Jan Skřivánek, šéfredaktor časopisu Art&Antiques. Na pražské výstavě má být část z šesti set velkoformátových kreseb, které pocházejí ze sbírky Cristiana Lovatelliho Ravarina, italského společníka Francise Bacona z posledních let jeho života.
"Pochybnosti o pravosti děl nejsou, pokud by je někdo vyslovoval, vystavuje se právním postihům," řekla Monika Burian. Doplnila, že kresby byly úspěšně vystaveny například v Benátkách či Londýně, poprvé již v roce 1988 v Boloni. Výstavy se však konají spíše v menších soukromých galeriích, nikoli ve významných, popřípadě státních a veřejných institucích.
Otázkou, zda jde o originály, či padělky, se v letech 2003 a 2004 zabýval italský soud. V rozsudku, který citoval loni v prosinci časopis The Art Newspaper, se uvádí, že "nikdo nesmí prohlašovat, že kresby Francise Bacona v majetku Cristiana Ravarina jsou padělky"; soud ale zároveň neuvedl, že díla jsou autentická.
Rozhodující mělo být svědectví grafologa, který prohlásil signatury na kresbách za pravé, byť s dovětkem, že s "největší pravděpodobností byly podepsány pod vlivem alkoholu". S rozhodnutím soudu se však neztotožňuje nadace spravující Baconovu pozůstalost - kresby by podle ní měly být uváděny nikoliv jako originály, ale jako díla připsaná.
Majitel kreseb díla vystavuje, plánuje je představit kromě Prahy také třeba v Bogotě, Sao Paulu či Tchaj-peji. Kresby ale také prodává, již před zmíněným rokem 2004 se prodalo 150 kreseb. Otázkou pravosti Ravarinových kreseb se měl v lednu zabývat odborný seminář v londýnském Courtauldově institutu. Na poslední chvíli byl však zrušen kvůli obavám, že případné negativní vyznění semináře by institut vystavilo riziku soudních žalob ze strany majitelů kreseb.
Rekordman současného umění
Zesnulý malíř Francis Bacon byl až do minulého týdne majitelem rekordu v oblasti prodejů současného výtvarného umění. V roce 2008 byl jeho Triptych z roku 1976 vydražen za víc než 86 milionů dolarů, tedy asi 1,4 miliardy korun. Tento rekord prodej obrazu od Marka Rothka s názvem Oranžová, červená a žlutá, jehož cena skončila na neuvěřitelných 87 milionech dolarů, v přepočtu 1, 67 miliardy korun.
Francis Bacon (1909 - 1992) byl přímým potomkem filozofa alžbětínské doby. Opustil rodné Irsko už v šestnácti a získával zkušenosti coby návrhář bytových interiérů. Žil v Paříži, Berlíně a Londýně. Malířství se začal naplno věnovat až po roce 1944, kdy do svých dynamických pláten promítnul inspirační zdroje jak z Ejzenštejnova filmu Křižník Potěmkin, tak z fotografických studií rozložení pohybu od Edwarda Muybridge.
Inspiroval se i obrazy starých mistrů, v průběhu celé tvorby se také až obsedantně věnoval tématu ukřižování. Také ho vždy fascinovaly snímky z jatek a syrového masa. Cítil z nich smrt, kterou asocioval právě s ukřižováním. "Je to jeden z mála obrazů, které jsem schopen dělat v opilosti. Věřím, že pití mi pomáhá být trochu svobodnější," řekl malíř jednoduché techniky, jehož obrazy podle encyklopedií "křičí o osamění, odporu a brutalitě".
Od sedmdesátých letech pravidelně vytvářel mini-série, uzavřené triptychy. Ten z roku 1976 čerpá symboliku z řeckých bájí.
Spojené kauzou
Monika Burian provozuje v Praze Galerii Vernon, v poslední době připravovala například výstavu několika obrazů a kreseb Amedea Modiglianiho v Obecním domě. S ředitelkou GASK Janou Šorfovou jí pojí kauza volby nového šéfa této instituce - Šorfová se o místo ucházela s prací, která obsahovala pasáže totožné s textem, s nímž Burian soutěžila předtím o místo ředitelky Národní galerie v Praze.
Zřizovatel GASK ji ve funkci i přesto podržel, hejtman David Rath se spokojil s vysvětlením, že na koncepci řízení galerie pracovaly společně - nemůže jít tedy podle něj o plagiátorsku práci. Napětí v galerii, která se stávala prestižní tuzemskou institucí, po nástupu Šorfové vyústilo v hromadnou výpověď všech kurátorů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Navštivte i další galerie v Čechách a na Moravě:
