reklama
 
 

Komiksový tým snů nabízí krystalický pocit úžasu

30. 6. 2011
Crew v mistrovské edici vydává kosmicko-mystický Incal
Doporučujeme

Recenze - Zavedené komiksové nakladatelství Crew založilo edici Mistrovská díla evropského komiksu, aby upozornilo na kvalitu, která převyšuje již tak dost vysokou laťku jeho produktů. Jako první vyšla oceňovaná Výprava za ptákem času, po ní následuje souborné vydání šesti komiksů pod souhrnným názvem Incal.

Čtěte také:
Pták času putuje chlípnou nostalgií osmdesátek

Že je Incal mistrovské dílo par excellence, o tom napovídají už jména autorů - chilského scenáristy a filmového režiséra Alejanda Jodorowského a kreslíře Moebia (vl. jm. Jean Giraud). Tuto kombinaci pokládám za nepřekonatelný „tým snů". Jindy spíše minimalistický Moebius byl extravagantním scénářem přinucen vydat ze sebe to nejlepší a jít do extrémních podrobností.

Jestli se říká, že Incalem vznikl celý nový svět, v němž pod Jodorowského taktovkou tvořili další umělci, není na tom nic přehnaného. Moebius s Jodorowským předkládají úžasný vesmír, který je vrcholným dílem kreativního designu. Z takové záplavy obrazů by mohli těžit další a další tvůrci - a taky že se tak děje. Když listujete Incalem, jehož původních šest dílů vycházelo v letech 1981 - 1989, možná vám začne nápadně připomínat snímek Pátý element. Jak estetikou, tak základní dějovou kostrou.

I Moebiovi a Jodorowskému to přišlo podezřelé a zažalovali Luca Bessona o 20 milionů euro za náhradu škody plus nekalou konkurenci. Soud jim ale nevyhověl a Jodorowski se sám později vyjádřil, že ho těší, když si druzí vypůjčují z jeho světa. Podle něj autoři nevyprávějí své vlastní příběhy, ale podávají osobní interpretace „mytémat" - elementárních pramýtů patřících do sdíleného nevědomí civilizace.

Pocit úžasu

Stručně k ději. John DiFool je podřadný soukromý detektiv třídy R; nic zvláštního na pohled ani co se týče dosavadního života. Přesto se kolem něj začnou dít podivné věci, které navíc sám každým ze svých činů zamotává či katalyzuje. Všechno začalo tím, když získal od umírajícího mimozemšťana Incal - světlo, magický předmět, který se v průběhu příběhu chová jako jakási umělá superinteligence.

Jsme na jedné z mnoha planet rozsáhlého kosmického impéria fungujícího na zásadách zastupitelské demokracie, ovšem na její každé slabé místo číhají temné totalitní systémy prahnoucí po převzetí moci. Incal je něco, co dokáže ovlivnit tuto křehkou rovnováhu, cosi mezi inteligencí a kosmickou lodí se schopností měnit velikost. Všichni chtějí Incal získat a DiFool se mezi tím vším plácá jako důležitý hybatel a zároveň kurýr Incalu.

Největší hrozba přichází ze strany sekty technokratů vyznávající mystérium temnoty, jež má pohltit celý vesmír. Pořád se někam prchá, někdo s někým bojuje v měřítku od rvačky po likvidace celých planet. Kují se pikle a zrady, hrdinové procházejí vnitřní transformací a pokročilé technologie jsou - jak to u dobré „vesmírné opery" bývá - k nerozeznání od fungující magie.

Fanoušci science fiction zavedli termín „pocit úžasu", jenž má vysvětlovat prazákladní důvod, proč se nám tento žánr líbí. Sci-fi je literatura předávající pocit úžasu z věcí větších, než je nejen lidský život, ale i kolektivní zkušenost lidstva. Jestli tedy něco jako pocit úžasu existuje, těžko bychom našli dílo, kde se nachází v krystaličtější formě než právě v komiksu Incal. Jestli vás sci-fi žánr už sám od sebe neodpuzuje, máte možnost při četbě zažít skoro trans a můžete se úžasem skoro předávkovat. Ano, taková síla vychází z Jodorowského vypravěčské magie a z Moebiových obrazů.

Začalo to Dunou

Kdybychom stopovali kořeny Jodorowského imaginace, zřejmě bychom se dobrali k románům A. E. van Vogta, ve Francii zbožňovaného „brakového" sci-fi autora, kterého vyznával a překládal i Boris Vian. Právě van Vogt byl přeborníkem ve vesmírných válkách, superlidech, metapsychických schopnostech a dalších důležitých nutrientech pocitu úžasu.

Možná ještě zásadnější však bylo seznámení se slavným románem Duna od Franka Herberta. Z něj si Jodorowski vypůjčil zase jiné kousky své mytologie - společnost bohatě rozvrstvenou na kasty a gildy, dekadentní vládce a zákulisní plány aristokratických rodů na jiných planetách. Jodorowski se s Dunou seznámil skutečně důkladně, neboť měl knihu v 70. letech režírovat. Když se však při přípravných pracích, na nichž se podílel i Dalí, ukázalo, že by výsledný film trval přinejmenším osm hodin, byl Jodorowski od projektu odstaven a film nakonec natočil jiný excentrik David Lynch.

Jodorowski je sám tvůrce značně bohaté představivosti inklinující k metafyzickým tématům. S oblibou přihazuje do svých děl jeden nápad za druhým a jako alchymista zkoumá, co se stane. Tak funguje například jeho mystický western El Topo - Krtek (1970) a stejnou metodou, byť sofistikovanější, postupuje i v Incalu.

Za další inspirační zdroj můžeme pokládat úvodní Hvězdné války, které byly uvedeny tři roky před vydáním prvního svazku komiksu. Naopak dlouhá by byla řada těch, které Incal evidentně ovlivnil. Výrazný vliv měl na tehdy právě se rodící sci-fi směr zvaný kyberpunk. Stejně tak na film Blade Runner. Na moderní vesmírnou operu. A samozřejmě na Káju Saudka, jako ostatně celé Mobiovo dílo.

Moebius strip

Jodorowski a Moebius spolu pracují v dokonalé harmonii, přesto bych řekl, že Moebius je přece jen tím, kdo Incal povyšuje na nadčasové dílo. Jeho styl ovlivněný secesí i ranými obrazy Chrise Fosse je uhrančivý. Je fascinující sledovat kadenci, s jakou dělí plochy panelů na prázdné, čisté plochy a na změť těch nejdrobnějších detailů a prvků. Není nic, s čím by si neporadil: budoucí technologie má v malíčku stejně jako metafyzický symbolismus.

Dokáže namalovat ztělesnění temnoty i aureolu duchovna. Na každé stránce na nás zaútočí silný obraz, tvůrci si v nich doslova libují. Obličeje vystupujících postav jsou zjednodušené úměrně tomu, jak zjednodušené jsou jejich charaktery. Jediný John DiFool je skutečně vícerozměrnou figurou - a také jeho obličej je mnohem složitěji šrafován a vykreslován.

Moebius je nekonečně vynalézavý, přitom svůj - v designu předmětů i co se týče třeba log a nápisů. V oblečení. Pro mě osobně je Moebius nejlepší komiksový kreslíř této planety. Asi bych neoznačil Incal za nejlepší komiks vůbec, na to je v něm příliš infantilní akce, ale mezi první pětku by se dostal určitě.

Alejandro Jodorowsky - Moebius: Incal. Přeložila Richard Podaný. 308 stran doporučená cena 689 korun. Vydala Crew, Praha 2011.

autor: Ivan Adamovič

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama