Koláž, muchláž, asambláž. Galerie Smečky vystavuje díla poválečných českých umělců

Magdaléna Medková Magdaléna Medková - za podpory: Logo Pražská plynárenská
12. 4. 2021 16:00
Výstava v Galerii Smečky nabízí průřez dílem československých umělců, kteří měli nebo mají jedno společné. Svoje postřehy i filozofii vyjadřují pomocí techniky známé jako koláž. Výtvarný postup, který uplatňovali například Jiří Kolář, Karel Trinkewitz nebo Toyen, je však rozmanitější a nabízí různé techniky. Protože galerie zůstávají zatím zavřené, výstavu Všechno je koláž jsme zmapovali on-line.
Všechno je koláž (Galerie Smečky) | Video: Daniela Dlabolová

Výstava v Galerii Smečky vychází ze sbírky, kterou vlastní Pražská plynárenská, a obsahuje koláže i odvozené techniky, jako jsou asambláže, montáže, chiasmáže, muchláže nebo proláže. Mezi ostatními se vyjímají především díla Toyen, Fáry nebo Jiřího a Běly Kolářových, která společnost zakoupila v 90. letech a od té doby je systematicky rozšiřuje o další originály více či méně známých kolážistů.

Aktuální výstavu nazvanou Všechno je koláž připravil v centru Prahy kurátor Jiří Machalický. Z pestré mozaiky autorů vybral ty, které propojuje jednoduchá linka. "Výstava je založená na tom, že jsou tu autoři, kteří se pohybují na rozhraní mezi různými obory. Například Libor Fára tvořil někde mezi scénografií a volným uměním, Jiří Kolář se ve skupině 42 uplatnil spíše jako básník, ale už ve 30. letech minulého století vytvořil několik surrealistických koláží," říká.

Jiří Kolář versus jeho žena Běla

Mezi nejdůležitější jména na výstavě patří manželé Jiří a Běla Kolářovi. V Galerii Smečky je od nich hned několik děl, která ukazují jejich vývoj i rozdílnou techniku. 

"Jiří Kolář ve své evidentní poezii vynalezl řadu technických postupů. Mezi ty nejdůležitější patří chiasmáž, která vznikala tak, že natrhal na kousky například stránky starých knih a následně je podle určitého pravidla sestavoval, například do spirály. Byl ve své tvorbě velmi systematický," vysvětluje kurátor. 

Všechno je koláž

Galerie včetně té v pražské ulici Smečky zůstávají až do odvolání zavřené. Výstava zatím potrvá do 30. dubna, je ale pravděpodobné, že se termín s rozvolněním ještě prodlouží. Více informací o výstavě najdete na www.galeriesmecky.cz.

Kolář je dodnes považován za "otce zakladatele" moderní československé koláže. Svým výtvarným projevem a novými technikami, jako byla muchláž, proláž nebo roláž, inspiroval řadu mladých umělců a dosáhl mezinárodního věhlasu. Jeho žena Běla dlouho stála v jeho stínu. 

"Její princip tvorby byl jiný. Začínala jako fotografka, vytvářela různé experimenty. V temné komoře zvětšovala například slupky z cibule. Až v 60. letech začala vytvářet i asambláže, opět z různých prvků, které jsou součástí běžného života. Uznání se jí ale dostalo až po smrti jejího muže, v závěru života vystavovala i v cizině a její díla tam měla obrovský ohlas," říká kurátor.

Koláž vznikla z reakce na změnu ve "vidění světa"

Koláž jako technika má v historii dlouhou tradici, pozornosti se jí ale začalo dostávat až ve 20. století, kdy se díky novým směrům ve výtvarném umění, jako byl surrealismus, fauvismus, kubismus nebo expresionismus, změnil přístup k vidění světa. 

"Koláž byla příznačná také tím, že se velmi rychle daly propojit nejrůznější světy, které spolu vůbec nesouvisely. Tato myšlenka se rozvinula v tvorbě surrealistů a pak pokračovala dál ve všech těch směrech, které se rozvíjely za války či po ní," říká Machalický.

Foto: Galerie Smečky

Největší rozmach zažila koláž v 60. letech minulého století. Někteří tvůrci se odklonili od systematičnosti a dali přednost své fantazii a vnitřnímu já. Mezi takové patřil například Ladislav Novák, který byl přítelem Jiřího Koláře, a dokonce si s ním i vyměňoval tvorbu.

"Na výstavě jsou dva příklady jeho tvorby, a to froasáž, která vznikala způsobem, že zmačkal papír, rozvinul ho a sledoval linie, které mu připomínaly nějaké jemu vlastní představy. Druhá technika se jmenovala alchymáž, v ní přetvářel staré reprodukce chemickou cestou," vysvětluje kritik.

Různé principy koláže se využívají i dnes, podle Machalického nejčastěji ve filmu a videu. "Využívají se ale i v užitém umění, úpravách výloh, divadle, literatuře nebo na plakátech. Výraznou postavou současnosti je Michal Cihlář, který se podílel na celé řadě tiskovin k zoologické zahradě a který navazuje na tvorbu Jiřího Koláře."

Výstava nazvaná Všechno je koláž bude v Galerii Smečky k vidění zatím do 30. dubna, ale vzhledem k současným omezením se plánuje její prodloužení. Mezi vystavené autory patří Adolf Hoffmeister, Jiří Kolář, Jan Kotík, Běla Kolářová, Věra Janoušková, Ladislav Novák, Eduard Ovčáček, Jan Koblasa, Čestmír Kafka, Karel Trinkewitz, Josef Hampl, Libor Fára a Dalibor Chatrný.

 

Právě se děje

Další zprávy