Knižní recenze: Zimní oběť příliš mluví do vyšetřování

Veronika Havlová
26. 5. 2011 15:00
Nový král skandinávské detektivky si pohrává s žezlem

Recenze - Skandinávská detektivka je v českých zemích pojmem minimálně od 70. let minulého století, kdy u nás začala vycházet desetidílná krimisérie manželské dvojice Sjöwallová-Wahlöö z prostředí stockholmského oddělení pro vyšetřování vražd.

Série navazující na mcbainovskou tradici (ústřední „postavou“ je spíše než jeden výrazný detektiv celý vyšetřovací tým včetně rodinného zázemí, významnými prvky jsou nuda, stereotyp, beznaděj, ubíjející šeď velkoměsta) přinesla kromě napínavých příběhů i kritický pohled na švédskou společnost blahobytu, respektive na organizaci policie,  a získala si u nás velikou popularitu.

Foto: Aktuálně.cz

Nejrůznější skandinávské detektivní romány u nás od té doby vychází v podstatě kontinuálně, nicméně byly jak čtenáři, tak především nakladateli vnímány převážně jako spotřební čtivo na dovolenou, u kterého není důležité dbát na kvalitu vazby ani překladu.   

Hlavní hrdinové: žena a maloměsto

To se změnilo s příchodem Milénia Stiega Larssona. Detektivní série vydaná jedním z prestižních českých nakladatelství (Host) si nejen díky reklamní kampani brzy získala i u nás status literární události, o které se hodně píše, hodně mluví a patří k dobrému tónu mít na ni svůj názor. Vzhledem k úspěchu Milénia (a taky vzhledem k tomu, že jeho autor už logicky nic nového nenapíše) začal mezi nakladateli hon na nového Larssona. V edičních plánech se začala objevovat jména jako Jens Lapidus (Argo), Jo Nesbø (Kniha Zlín) nebo Lars Kepler (Host).

Nejnověji se Host rozhodl vsadit na úspěšného švédského autora Monse Kallentofta (1968). Jeho Zimní oběť vydaná ve Švédsku v roce 2007 je autorovou čtvrtou knihou a zároveň debutem na poli detektivního románu. Jde o první díl knižní série o případech linköpingské policie, ústřední postavou všech (zatím) pěti knih je mladá inspektorka Malin Forsová.

Foto: Aktuálně.cz

Zimní obětí se autor vrací do rodného města, hlavního města jihošvédské provincie Östergötland, kde (jak název napovídá) zrovna panuje zima. Zima strašlivá, nejhorší, jakou kdo pamatuje, s teplotami hluboce pod nulou. Kdo může, drží se doma. Venku jsou s trochou nadsázky jen policajti, vrahové a mrtvoly.

Konkrétně jedna mrtvola visící na stromě uprostřed vymrzlé pláně. Nahé tělo obézního muže středního věku, který si před smrtí zjevně prošel značným fyzickým utrpením. Na místo činu vyjíždí Zacharias Martinsson zvaný Zeke, otec nadějného hokejisty a milovník sborového zpěvu, spolu s mladou a houževnatou kolegyní Malin Forsovou, rozvedenou matkou třináctileté Tove.

V prvních kapitolách se stručně seznámíme i s dalšími členy týmu: Börje Svärde, jenž miluje těžce nemocnou ženu a útěchu hledá u svých vlčáků, Johan Jakobsson, Malinin kamarád do posilovny a otec dvou malých dětí, šéf oddělení Sven Sjöman, Malinin mentor, Karim Akbar, nejmladší policejní ředitel v zemi,  a forenzní specialistka Karin Johannisonová, chladná kráska, která se vdala pro peníze.

Bez střední třídy

A ke slovu se dostává i sama oběť. Posmrtné promluvy Bengta Anderssona, vznášejícího se nad krajinou, přinášejí do děje nadhled, relativizaci pojmů viny a trestu, zákulisní informace a hlavně větší soustředění na postavu Malin, které nahlíží do soukromí i do nitra a ze své výše s ní komunikuje.

Celá kniha je podřízena právě cíli seznámit čtenáře co nejdůkladněji s hlavní hrdinkou série a s městem Linköping.  Malin je jakýmsi prototypem současné ženy. Na jednu stranu je milující a oddanou matkou, zároveň neméně oddanou policistkou. Snaží se co nejlépe zvládat rodinu i práci, ale její citový život trpí. Balancuje mezi exmanželem, který není stvořený pro partnerský život, a milencem – redaktorem místních novin, který pro ni znamená víc, než by si byla ochotna přiznat.

Foto: Aktuálně.cz

Město Linköping zrcadlí stav a problémy současného Švédska. Odliv průmyslové výroby do Asie způsobuje úpadek střední a nižší střední třídy, specializace na špičkové technologie a vědu přináší vzestup hrstce úspěšných, kteří žijí čím dál víc odtrženi od „obyčejných“ lidí. V Linköpingu se to projevuje faktickou nepřítomností vyšší třídy v ději. Do vilové čtvrti, kde „tito lidé“ bydlí, se dostáváme jen ke konci díky chlapci z dobré rodiny, se kterým začne chodit Malinina dcera Tove.

Naopak největší prostor dostávají lidé z okraje společnosti, ať už jde o osamělé asociální jedince, ke kterým patřila oběť, nebo o uzavřený rodinný klan Murvallových, kolem kterého se celé vyšetřování točí a jehož členové se radikálně vymezují proti celé společnosti.

Povedený úvod, nebo neuspokojivá detektivka?

Detektivní motiv stojí tak trochu v pozadí,  nebo je přinejlepším záminkou seznámení se s Malin, jejími kolegy a jejich rodinami. Kallentoft je výborný ve vykreslování charakterů, v budování stísněné atmosféry, ale jako detektivní spisovatel se v Zimní oběti evidentně spíš otrkával. Občas jako by vyšetřování vraždy tak trochu mizelo, a tak nám ho musí v pravidelných intervalech připomínat sama oběť, která zároveň svými úvahami celou snahu o dopadení pachatele relativizuje.

Foto: Aktuálně.cz

Právě posmrtné promluvy Bengta Anderssona jsou ale trochu nešikovnou a postupně i čím dál otravnější vypravěčskou berličkou. Problematické je i vyústění detektivní linie. Vrah je odhalen, ale není potrestán světskou spravedlností, skuteční viníci tragédie vyváznou bez trestu. Přesněji řečeno jejich trestem je právě to, že zůstávají živí a na svobodě.

K neuspokojivě depresivnímu pocitu přispívá i to, že spousta nastolených otázek a naťuknutých problémů zůstane nedořešena. Což je omluvitelné v případě hlavních postav, ale nikoli v případě detektivní linie.  Kallentoftovi se podařilo vytvořit zajímavé prostředí zabydlené silnými charaktery, ale nepodařilo se mu napsat detektivku, která může fungovat samostatně.

Čtenáři nezbývá než čekat na vydání dalších dílů, aby posoudil, jestli je na místě označovat Monse Kallentofta za nového krále skandinávské detektivky. A Host musí doufat, že čtenáře osudy Malin a jejích kolegů zaujaly natolik, že si další díly koupí.

Mons Kallentoft: Zimní oběť.  Přeložila Luisa Robovská, 480 stran. Překlad, Doporučená cena: 329 korun. Vydal Host, Brno 2011.

 

Právě se děje

Další zprávy