Praha - V následujících čtrnácti dnech vychází nový Palahniuk, Steelová a dalších 18 význačných knižních titulů. Ku příležitosti Světového dne knihy nakladatelé uspořádali akci nazvanou Knihománie, která chce zvýšit prodej knih v Česku podobně, jako se to podařilo Velkému knižnímu čtvrtku z loňského října.
Třiadvacátého dubna zemřeli dva velikáni literatury William Shakespeare a Miguel de Cervantes y Saavedra. Organizace UNESCO tak na jejich počest v roce 1995 vyhlásila Světový den knihy a autorských práv, jenž má připomenout radost ze čtení knih.
Právě myšlenku požitku čtení si jako heslo vzalo patnáct nakladatelů a více než tři sta tuzemských knihkupců, kteří ve dnech 21. dubna až 13. května zahrnou čtenáře knižními novinkami, různými slevovými akcemi a doprovodným programem.
Záběr Knihománie je poměrně široký a snaží se pokrýt takřka celé spektrum příznivců literatury. V sobotu ji tak zahájí druhý díl kuchařky Jídlo jako životní styl s radami jak zhubnout a následně vyjde několik knih pro ženy (Dědictví krve od Danielle Steelové), muže (Prokletí od Chucka Palahniuka) nebo děti (první svazek souborného vydání komiksů o Asterixovi). Kromě genderového a věkového rozdělení čtenářské obce však Knihománie sleduje i další pomyslné linie, případně trendy v současné literatuře.
Pomsta po seversku
Larsson, Nesbo, Mankell a další autoři si vydobyli celosvětovou popularitu a děl prvních dvou už se chytil i Hollywood. Úspěšné vlny severských detektivek se tak chytla i Knihománie a v jejím rámci vyjdou tituly dánského spisovatele Jussiho Adlera-Olsena, Arnaldura Indriðasona z Islandu a švédské dvojice Roslund & Helström. Všichni tři už přitom v zahraničí uspěli.
Mezinárodní bestseller autorské dvojice Roslund Anders a Hellström Borge nazvaný Box 21 je jakýmsi jejich představením se českému publiku a to představením poměrně nekompromisním. Příběh detektivního románu čtenáře vtáhne do tajů obchodu s bílým masem a kniha začíná v okamžiku, kdy do stockholmské nemocnice přivezou ztýranou ženu. Lékaři zděšeně zjišťují, že byla brutálně zbičována. Hlavní hrdinka se jmenuje Lydia a několik let žila uvězněna v luxusním bytě, kde vlastním tělem odpracovávala své dluhy. V téže nemocnici kriminalisté Ewert Grens a Sven Sundkvist pátrají po důkazech k usvědčení nájemného vraha - muže, jehož má Grens už pětadvacet let důvod upřímně nenávidět. Oba příběhy se protnou s dvojicí těl provrtaných kulkami a nemocniční márnicí plnou rukojmí.
„Box 21 je čtení pro otrlé. Čtenáři si mohou být jisti pouze jedním - hrdinové knihy se vůbec nechovají podle pro detektivku typických schémat zločin -> hledání pachatele -> odhalení. Popravdě, co čekat jiného, když se jako autoři sešli novinář a bývalý trestanec...,“ bloguje knižní nadšenec Marcel Kupka.
Oběť od Arnaldura Indriðasona také stojí na tématu pomsty, pouze zde měla vražda skrýt děsivé tajemství, které je třeba vypátrat a náležitě potrestat. O zasloužilosti současných šesti milionů prodaných výtisků svědčí například i odezva britského deníku Guardian, jenž knihu tituloval slovy: „Severská detektivka od nejlepšího autora krimi románu současnosti.“
Klasici nově a v novém
Vůbec poprvé se v češtině českým čtenářům představí devět povídek nejklasičtější zástupkyně žánru detektivky Agathy Christie. Časopisecky publikovaná díla z dvacátých a třicátých let a vyšla souborně až v roce 1997, více než dvacet let po smrti slavné královny zločinu. Sedm z nich pojí milostná, mystická či psychologická zápletka. Dvojici detektivek nazvaných Vánoční dobrodružství a Záhada bagdádské truhly zase vévodí vyšetřovatel Hercule Poirot.
Ještě dál do minulosti jde nakladatelství Odeon, které si vzpomnělo právě na patrna Světového dne knihy Williama Shakespeara, a ojedinělou dárkovou publikací tří z jeho her. Romea a Julii, Hamleta a Othella v překladu Jiřího Joska doprovázejí působivé ilustrace Petra Uchnára a literární skvosty v náležité grafické úpravě a luxusní vazbě chtějí být ozdobou každé domácí knihovny.
Bolestné vzpomínky na minulost
Na historii pak Knihománie myslí i v jiném slova smyslu a uvádí dva tituly nabízející neveselý pohled na historické události. Kniha tázající se Jaká je cena člověka představuje vzpomínky politické vězeňkyně Jefrosiňji Antonovny Kersnovské, které líčí brutální poměry v sovětských pracovních táborech.
Po záboru Besarábie Sovětským svazem, byla tato žena vyhnána z rodinného statku a o několik měsíců později odsunuta do Narynské tajgy na horním Obu, kde v nelidských podmínkách a pod vedením sadistického vedoucího pracovala v lese. Odhodlala se k útěku, po jeho neúspěchu a opětovném zatčení však byla obviněna ze špionáže a rozvracení sovětského zřízení, za což byla odsouzena k trestu smrti, změněnému na deset let nápravného pracovního tábora. Přes Novosibirsk a Barnaul se dostala až do Norilska, který se ve čtyřicátých letech teprve budoval a patřil k nejhroznějším místům v SSSR. Odtud vedla cesta jenom na svobodu, nebo pod drn.
Bližší by pak českému čtenáři měla být kniha rakouského literární vědce a esejisty Josefa Haslingera. Ten v takřka dokumentárním románu Jáchymov rekonstruuje stejnojmenné městečko s uranovými doly v Krušných horách. V centru vyprávění se ocitá české národní hokejové mužstvo, které v roce 1949 vybojovalo titul mistrů světa a jehož hráči byli o rok později zatčeni a odsouzeni k vysokým trestům za údajné spiknutí a plánování emigrace.
Nejvyšší trest si odnesl brankář Bohumil „Bóža“ Modrý, jehož sportovní kariéře, osobnímu životu, pobytu ve vězení a smutnému konci (zemřel několik let po propuštění na ozáření uranem) věnuje autor největší pozornost. V jedné rovině vyprávění čtenář sleduje osudy národního hokejového mužstva a brankáře Modrého, v druhé, zasazené do současnosti, pak kniha vypráví o setkání dcery brankáře a knižního nakladatele, který se tak o tomto justičním zločinu zprostředkovaně dozvídá.
