Kniha o muslimech bez senzací. Jako Na plovárně

Blahoslav Hruška
6. 11. 2007 11:10
Cestopisné novináře Turečka črty nikoho nesoudí
Foto: Aktuálně.cz

Recenze - Původní česká literatura vztahující se k Blízkému východu trpí zvláštní disproporcí. Na jedné straně psavci, pro něž je dovolená na turecké riviéře kvalifikací pro rádobyzasvěcené popisy. Na druhé straně pak autoři, kteří mají znalosti i erudici, až příliš často píší pro úzké publikum.

Novinář Břetislav Tureček si bere z každé skupiny to lepší. Má nejen dostatek zážitků z cest a pionýrské nadšení pro region, ale zná i odbornou literaturu k tématu, a tak je schopen napsat nejen hutnou analýzu, ale i odlehčenější cestopisnou črtu.

Dokazuje to v publikaci Světla a stíny islámu, kterou vydalo nakladatelství Euromedia pod poněkud zavádějícím podtitulem Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel. Tureček totiž píše především o oblastech, které zná nejlépe, Íránu, Afghánistánu a Pákistánu - tedy krajinách, které do klasického pojetí blízkovýchodního "úrodného půlměsíce" nepatří.

Ač knížka působí jako sbírka cestopisných novinových článků, vznikla jako původní text. Na jedné straně je možná škoda, že Tureček nepřetavil své postřehy a zážitky do postupně dávkovaného novinového seriálu, na druhé straně ale alespoň vynikne literární forma, kterou zvolil - črta.

Afghánský venkov - tady je Tureček jako doma
Afghánský venkov - tady je Tureček jako doma | Foto: Reuters

Polozapomenutý útvar kdysi proslavený Karlem Čapkem. Ač psaný důsledně v ich-formě, nezapomíná na inteligenci čtenáře a hodnocení a soudy tak nechává na nich. Podobný postup volí Tureček - popisuje sice zvyky a obyčeje, které by se daly paušálně odsoudit jako "arabské barbarství" (rituální obětování zvířat, tělesné tresty), v zájmu vyváženosti ale dává i argumenty protistrany.

Někdy je to čtení příjemné, jindy to trochu drhne a čtenář marně hledá nějaký ráznější a přesvědčivější argument nebo autorův vlastní názor. Tureček tak trochu připomíná talkshow Marka Ebena Na plovárně - také on nechává své hosty, aby se vypovídali, nebrzdí je otázkami a vyprávění jen volně sune kupředu.

Ale ještě jeden moment mají společný: sympatickou otevřenost. Také Tureček nám na sebe ledacos "práskne" - například že nejznámější výdobytek osmanského lázeňství, tedy hamám, okusil až po mnoha letech ostýchání.

Pro ty, kdo mají zkušenosti s blízkovýchodním regionem, jsou Světla a stíny příjemným čtením, které jako přidanou hodnotu nabízí krátké a výstižné politické analýzy.

Turečkovy cestopisné črty jsou ale vlastně ze všeho nejvíc určeny těm, kdo na Blízkém východě nikdy nebyli. Přesně takoví lidé si totiž myslí, že mládež žije v Íránu v kulturní klauzuře nebo že přistěhovalectví za prací je jen problémem Evropy.

A málokdo je o opaku přesvědčí s takovým ebenovským klidem a vyrovnaností jako právě Tureček.

Břetislav Tureček: Světla a stíny islámu. Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel. Euromedia-Knižní klub, Praha 2007. 264 stran, doporučená cena 289 Kč.


 

 

Právě se děje

Další zprávy