Kdy si vezmeme zpět Podkarpatskou Rus? ptají se Kassaboys

Výstava Verchovina v Galerii Artwall je reakcí na kvazi-demokratické referendum o Krymu.
Zobrazit 6 fotografií
Foto: Galerie Artwall
ČTK Kultura ČTK, Kultura
10. 4. 2014 20:30
Expozici s názvem Verchovina připravila košická skupina Kassaboys v reakci na aktuální dění na Ukrajině, zejména na krymskou krizi a nedávné referendum o připojení Krymu k Rusku.

Fotogalerie - Fiktivní kampaň na referendum o obnovení Československa včetně znovupřipojení Podkarpatské Rusi představuje nová výstava v Galerii Artwall. Velkoplošné obrazy či fotografie, které výstavu tvoří, jsou zavěšené na zdi na Nábřeží kpt. Jaroše.

Expozici s názvem Verchovina připravila košická skupina Kassaboys v reakci na aktuální dění na Ukrajině, zejména na krymskou krizi a nedávné referendum o připojení Krymu k Rusku.

"Fiktivní referendum nastavuje zrcadlo nejen ruské inscenaci kvazi-demokratického referenda na Krymu, ale i dalším podobným revizionistickým snahám, přítomným ve středoevropském prostoru," říkají Kassaboys, tedy košičtí umělci Radovan Čerevka, Tomáš Makara a Peter Vrábeľ.

Pozadí k proklamativním sloganům referenda tvoří fotografie z německého vydání turistické mapy Podkarpatské Rusi z 30. let. Hesla jako "přičlenění", "integrace", "připojení" a "anexe" však nedávají možnost skutečné volby, v důsledku znamenají všechna to samé. Z kampaně není zřejmé, kdo referendum vyhlašuje a k jakému státu se má Podkarpatská Rus připojit. Divák se může pouze domnívat, zda přičlenění navrhují podkarpatští separatisté, českoslovenští revizionisté nebo zastánci rozšíření Evropské unie.

Projekt Kassaboys paroduje argumentaci historickým geopolitickým členěním a zároveň upozorňuje na jeho nebezpečí. Podle jedné z kurátorek výstavy Lenky Kukurové je dílo možné chápat jako připomínku toho, že řešení problémů a konfliktů přeskupováním území s použitím vojenské síly je rizikové.

Češi mají podle historiků zažitý stereotyp oběti. V současné situaci se ztotožňují s Ukrajinou, která přišla o Krym, a paralelu vidí v roce 1939 a zabranými Sudety i v roce 1968 a okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

"Projekt Verchovina však naznačuje, že mocenské ambice mělo i meziválečné Československo, jehož hranice byly výsledkem vyjednávání českých a slovenských politiků a mocenských her vítězů první světové války," dodává kurátorka Zuzana Štefková.

Po druhé světové válce byla Podkarpatská Rus od Československa oddělena a stala se součástí Sovětského svazu. "Následkem toho zde dnes existují rozdělené vesnice, jejichž obyvatelé nazývají hranice Schengenu novou železnou oponu," tvrdí Kassaboys.

 

Právě se děje

Další zprávy