Kdy se Jiří Fajt ujme vedení Národní galerie? Přísně tajné

ČTK Kultura ČTK, Kultura
24. 6. 2014 14:40
Historik umění Jiří Fajt vyhrál výběrové řízení na post ředitele Národní galerie ještě za úřadování ministryně Aleny Hanákové. Termín jeho nástupu byl už několikrát odložen.
Jiří Fajt.
Jiří Fajt. | Foto: Národní galerie

Praha - Historik umění Jiří Fajt se na přelomu června a července ujme funkce ředitele Národní galerie v Praze. Ministerstvo kultury, které galerii zřizuje, přesný termín dosud neuvedlo, odkazuje ale na předchozí ujednání.

Ředitelem Fajta jmenovala již před rokem tehdejší ministryně kultury Alena Hanáková, její nástupce Jiří Balvín stanovil po několika odkladech termín nástupu Fajta na letošní 1. červenec.

Ministerstvo: Včas podáme zprávu

Poté, co se ministrem stal Daniel Herman, uvedl, že jiný způsob řešení situace ve vedení Národní galerie než ten, že dříve či později nastoupí Jiří Fajt, nevidí. V únoru oba společně uvedli, že by to mělo být do začátku června, tedy dříve, než chtěl Balvín. Ministr a designovaný ředitel prý spolu ještě v době do uvedení do funkce projednávali otázky příštího směřování galerie i Fajtovy představy, jak instituci řídit.

"Ke svému nástupu mohu říct, že to jistě nebude k 1. červenci, to je ten nejzazší možný termín, budeme se snažit, abych mohl nastoupit dřív," řekl v únoru Fajt. Později byl z ministerstva zmiňován termín konce června, počátkem června Herman na tiskové konferenci uvedl, že Fajt má stále ještě pedagogické závazky v zahraničí.

"Na situaci okolo uvedení do funkce se zatím nic nemění. Včas podáme médiím zprávu," sdělila mluvčí ministerstva kultury Helena Markusová.

O tom, zda a kdy by měl Fajt nastoupit, ale nevědí ani zaměstnanci NG včetně ředitelů jednotlivých sbírek.

Stav ochromení

Do dubna loňského roku Národní galerii vedl Vladimír Rösel, jehož náhle odvolala tehdejší ministryně Hanáková, která podobnými kroky proslula. Od té doby vede galerii jako pověřený ředitel šéf Sbírky Starého umění Vít Vlnas.

Národní galerie má však v takovém stavu v některých oblastech jen omezené možnosti, nepokračuje třeba vypořádání církevních restitucí, kdy v případě některých movitých památek bylo o vydání rozhodnuto již před půl rokem, dohoda o vydání třeba Vyšebrodského oltáře či dvou Rubensových pláten však stále nebyla podepsána.

Dočasný stav ve vedení také instituci ztěžuje situaci při shánění peněz z jiných než státních zdrojů, jimiž galerie nutně musí státní dotaci, jež se rok od roku snižuje, doplňovat. Jaký bude rozpočet galerie na příští rok, zatím není zřejmé.

Při sestavování státního rozpočtu hrozilo, že kapitola kultury bude krácena o miliardu, tedy asi o deset procent svých letošních výdajů. Příspěvkové organizace byly upozorněny, že by o stejné procento mohly být zkráceny jejich mzdové prostředky. Herman je ubezpečuje, že o výši rozpočtu stále vyjednává a v pondělí uvedl, že "platy v oblasti kultury se snižovat nebudou".

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy