Parafráze na památníky britského impéria. Tate Modern odhalila 13 metrů vysokou sochu

Kultura Kultura
1. 10. 2019 12:54
13 metrů měří fontána nazvaná Fons Americanus, kterou do vstupní haly Turbine Hall prestižní londýnské galerie Tate Modern nově umístila americká výtvarnice Kara Walkerová.
Fontána bude v Tate Modern k vidění do 5. dubna 2020.
Fontána bude v Tate Modern k vidění do 5. dubna 2020. | Foto: ČTK/AP

Projekt, jenž vznikl na zakázku automobilky Hyundai a k vidění bude do 5. dubna příštího roku, je podle kritiků umění "obžalobou násilných dějin Velké Británie" a způsobu, jakým se někdejší koloniální mocnost staví ke své otrokářské historii. "Spíš Velkou Británii kritizuje, než aby ji oslavoval," konstatuje britská BBC.

Kara Walkerová.
Kara Walkerová. | Foto: Hyundai

Návštěvníci Tate Modern, kterých bylo vloni 5,83 milionu, při příchodu do galerie už zdálky slyší zurčení vody. Ta vytéká z úst a ňader africké Venuše umístěné na vrcholku sousoší. Vytvarovaná je tak, aby připomínala různé afro-brazilské či karibské bohyně.

Fontána představuje variaci na zhruba dvakrát tak vysoký památník královny Viktorie, který od roku 1911 stojí před Buckinghamským palácem a patří k nejvyhledávanějším turistickým atrakcím londýnské metropole.

"Některé tradiční památníky ve veřejném prostoru ten příběh vyprávějí špatně nebo ho zkrášlují," upozorňuje Kara Walkerová na méně známý fakt, že památník anglické královny byl částečně zaplacen z prodeje předmětů přivezených Brity z Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a především západní Afriky.

Jednotlivé části sousoší Walkerové, kolem něhož plavou sochy žraloků odkazující na známé dílo současného umělce Damiena Hirsta, tak odkazují například k zaoceánskému obchodu s otroky. "Alegorické figury, které si Walkerová vymyslela, představují cynický protipól k oslavě britské říše," píše deník New York Times.

Jedna socha kupříkladu parafrázuje malbu Otrokářská loď od anglického romantika J. M. W. Turnera. Ten znázornil scénu z roku 1781, kdy kapitán v bouři nechal hodit přes palubu nemocné a umírající otroky, aby za ně mohl v přístavu pobrat finanční kompenzaci.

Kara Walkerová: Fons Americanus.
Kara Walkerová: Fons Americanus. | Foto: Hyundai

Podobiznu kapitána na vrcholku fontány autorka sestavila z různých historických postav, jež začínaly jako bojovníci za svobodu a končily jako autokraté. Jsou jimi například haitský černošský vojevůdce a významná postava tamní revoluce Toussaint Louverture, jamajský předchůdce takzvaného panafrického hnutí Marcus Garvey nebo císař Jones ze stejnojmenné hry amerického dramatika Eugena O'Neilla.

"Sousoší obsahuje tolik kulturních a uměleckohistorických narážek, že by si s ním člověk vystačil na celý seminář dějin umění," píše server artnet.com.

Detail ze sousoší Fons Americanus.
Detail ze sousoší Fons Americanus. | Foto: Matt Greenwood/Tate

Podle něj práce Walkerové do popředí posouvá rasismus a násilí obecně spojené se vznikem různých památníků a ptá se, co o jejich vzniku víme a co jsme potlačili. "Něčím mě až perverzně fascinují," vzpomíná americká autorka, jak coby studentka umění poprvé přiletěla do Evropy a prohlédla si památky evropského baroka, třeba římskou fontánu di Trevi z 18. století.

Sama své dílo vnímá jako víc než komentář k dějinám otroctví. "Mluvím o obecné dynamice moci, o Novém světě, který byl vytvořen jako součást říšského projektu," řekla pro New York Times. "Je to o distribuci síly, o tom, jakou roli má rasový původ v utváření osudů druhých," dodala pro BBC.

Portál artnet.com připomíná, že Walkerová londýnské sousoší dokončila v době, kdy se v jejích rodných USA vede debata o konfederačních památnících upomínajících na americkou občanskou válku.

"Ta diskuse poodkryla rasismus a krutost, které dlouho zůstávaly pod povrchem," míní umělkyně, která téma vnímá jako potvrzení, že Spojené státy jsou ještě stále mladé. "Teprve nedávno ta země začala na celostátní úrovni probírat, co památníky vlastně znamenají, jak se tam dostaly a co znamenají," upozorňuje.

Od roku 2000, kdy byla otevřena, londýnská galerie Tate Modern ve vstupní hale Turbine Hall vystavuje mimořádné projekty připravené na míru.

Ten první krátce před svou smrtí připravila francouzská sochařka Louise Bourgeois, od té doby díla pro Turbine Hall vytvořili Číňan Aj Wej-wej, dánsko-islandský umělec Olafur Eliasson nebo kubánská performerka Tania Bruguera.

 

Právě se děje

Další zprávy