


Nizozemsko ve čtvrtek vrátilo Egyptu 3500 let starou sochu poté, co se tento vzácný artefakt před čtyřmi lety objevil na veletrhu umění v Maastrichtu. Vyšetřování nizozemských úřadů loni potvrdilo, že dílo bylo uloupeno a nezákonně odvezeno z Egypta pravděpodobně při nepokojích za takzvaného arabského jara v roce 2011.

Socha se pak znovu objevila v roce 2022 na mezinárodním uměleckém veletrhu. Napsala o tom agentura Reuters.
Odborníci se domnívají, že artefakt - kamenná hlava, která byla původně součástí blokové sochy - pochází z Luxoru v jižním Egyptě. Zobrazuje významného úředníka z doby vlády faraóna Thutmose III. (1479 až 1425 před naším letopočtem).
Artefakt byl zabaven na uměleckém veletrhu v Maastrichtu. Obchodník s uměním, který dílo získal a zároveň měl pochybnosti o jeho původu, ho na základě vyšetřování dobrovolně odevzdal.
"Naší politikou je vracet to, co nám nepatří, a vždy to vracet oprávněné kulturní skupině či zemi," řekl nizozemský ministr kultury Gouke Moes u příležitosti předání artefaktu egyptskému velvyslanci. K navrácení kamenné hlavy se zavázal už v listopadu nizozemský premiér Dick Schoof na setkání s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím.
Egyptský velvyslanec v Nizozemsku Emad Hanna uvedl, že jeho země pozorně sleduje artefakty, které se objevují na výstavách či v aukcích. "Pro nás to má velký význam z hlediska cestovního ruchu a ekonomiky, protože když si lidé přijíždějí tyto věci prohlédnout do Egypta, má to rozhodně velký přínos," řekl Hanna.
Zatím není jasné, zda a kde se Egypt chystá dílo vystavit, uvedla agentura Reuters.
Na začátku listopadu bylo nedaleko pyramid v Gíze slavnostně otevřeno Velké egyptské muzeum, největší na světě. V monumentální budově, jejíž stavba trvala přes 20 let, se nachází více než 50 000 exponátů souvisejících se životem ve starověkém Egyptě. Vláda v Káhiře si od něj slibuje, že zvýší návštěvnost Egypta, a pomůže tak zlepšit tamní špatnou ekonomickou situaci. V souvislosti s tím v Egyptě odstartovala kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených v dobách evropského kolonialismu.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“