Julian Barnes si upevnil post favorita na Bookera

Pavel Kroulík
6. 9. 2011 15:24
Je ve finále literární ceny a má ještě lepší kurz
Foto: Aktuálně.cz

Londýn - Spisovatel Julian Barnes potvrdil roli největšího favorita a postoupil do šestičlenného finále prestižní Man Bookerovy ceny. 

Autor Historie světa v 10 a půl kapitolách byl ve finále Bookera už třikrát, ale nikdy nevyhrál. O cenu se ucházel s knihami Flaubertův papoušek (1984), England, England (1998) a Arthur & George. Jeho vztah k této trofeji je přitom značně kritický: v minulosti ji označil za snobské bingo a porotce obvinil, že se nechávají ovlivnit slávou.

Bookerova cena, od roku 2002 přejmenovaná podle sponzora na Man Bookerovu cenu, se tradičně těší zájmu médií i sázkařů.  Záhy po zveřejnění širší nominace už některé kanceláře vyhlásily svého letošního favorita. Byl jím právě Barnes nominovaný za knihu The Sense of an Ending.

Jde o školní vzpomínky muže středního věku na krátkou lásku s dívkou Veronikou a přátelství s charismatickým Adrianem.  V další rovině je příběh meditací o stárnutí a smrti i nad věrohodností naší paměti.

Foto: Aktuálně.cz

Soupeřem budou zkušenému experimentátorovi dva debutanti. Stephen Kelman, který dříve pracoval jako skladník a sociální pracovník a pro první román Pigeon English si vybral za téma vraždu desetiletého nigerijského chlapce na londýnském sídlišti Peckham. Prvotinou jsou také Snowdrops od A.D. Millera.

Ve finále jsou i dva kanadští autoři. Postoupil Patrick deWitt s "antiwesternem" The Sisters Brothers a Esi Edugyanová nominovaná za román Half Blood Blues o černošských jazzových hudebnících v Německu 30. let. Šestici doplňuje Carol Birchová s historickým románem Jamrach's Menagerie o potopení velrybářské lodi v 19. století, ve kterém se podle recenzentů snoubí Dickens s Melvillem. Vítěz bude znám 18. října.

Z širší třináctičlenné nominace oznámené na konci července nepostoupil druhý největší favorit sázkařků Alan Hollinghurst. Ten byl jediným autorem z letošního seznamu, který už Bookera vyhrál. Cenu získal v roce 2004 jako vůbec první otevřeně homosexuální autor za svůj čtvrtý román Linie krásy. Kniha Stranger's Child, za kterou se Hollinghurst dostal na letošní soupisku, je jejím pokračováním.

Porota pod vedením někdejší šéfky MI5 Stelly Rimingtonové nevybrala ani dalšího známého autora, již dvakrát nominovaného spisovatele a dramatika Sebastiana Barryho. Absence dvou nejsilnějších soupeřů ještě posílila Barnesovy šance na prvního Bookera - tedy aspoň podle sázkařů, kteří mu hned dali nový kurs 3:1.

Do finále nepostoupil ani román s „českým tématem".  Kniha Daleká cesta od kanadské autorky Alison Pickové o osudech židovské rodiny v Československu a dětských transportech, které umožnily některým židovským dětem dostat se do bezpečí.

Foto: Reuters

Bookerova cena se uděluje anglicky píšícím autorům a byla založena jako protiváha Goncourtově ceně ve Francii. Vyhlašuje se od roku 1969 a je omezena na spisovatele z Británie, Irska a Commonwealthu. Poražení finalisté dostanou tradičně po 2500 librách, vítěz si odnese 50 000 liber.

Hlavní přínosem ceny ale není jednorázová finanční odměna, nýbrž dramatické zvýšení autorovy obliby a prodeje vítězného díla. Právě popularizačním efektem ceny včetně postupného zveřejňování nominací se inspiruje česká Magnesia Litera.

Loni Bookera získal Howard Jacobson za knihu Finklerova otázka a po vítězství se jí prodalo 250 tisíc výtisků. Vítězství osmašedesátiletého spisovatele a sloupkaře listu The Independent - který se označil za "židovskou Jane Austenovou" - bylo poměrně překvapivé.

Nevyhrál nejznámější autor loňské finálové šestice Peter Carey a jeho kniha Parrot a Olivier v Americe. Sedmašedesátiletý Australan tak nedosáhnul na rekordní metu, kdy by jako první spisovatel ve čtyřicetileté bookerovské historii získal prestižní trofej potřetí. Totéž se předloni nepodařilo ani J. M. Coetzeemu.

Tehdy byl v užší nominaci román Simona Mawera Skleněný pokoj o židovsko-křesťanském manželském páru v předválečném Československu, který se inspiroval osudy známé vily Tugendhat.

 

Právě se děje

před 45 minutami

Evropské státy se chystají převzít své občany ze syrských věznic

Belgie se chystá využít příměří v Sýrii a evakuovat své občany podezřelé z terorismu z táborů na severu Sýrie. Podle britského listu The Guardian se chystají podobný krok učinit i další evropské země. Turecko zahájilo 9. října ofenzívu na severu Sýrie a ve čtvrtek ji po dohodě s USA na 120 hodin pozastavilo s podmínkou, že se kurdští bojovníci musejí stáhnout z dohodnutého prostoru u hranice. Právě Kurdové střeží tábory se zajatými členy Islámského státu (IS) a jejich příbuznými.

Mezi zajatci je podle odhadů 2000 až 3000 cizinců. Belgické úřady už informovaly rodiny belgických zajatců, že se Brusel pokusí využít pětidenního příměří a belgické občany z táborů repatriovat.

O podobném kroku uvažuje také Francie a Německo. Británie, která dosud odmítala řešit osud asi 30 britských zajatců, se podle The Guardianu možná vzhledem k postupu ostatních Evropanů zachová podobně jako oni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy