Nejúspěšnější českou umělkyní je Koťátková, dílo Hulačové koupilo Centre Pompidou

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
8. 4. 2020 11:58
Sedmatřicetiletá umělkyně Eva Koťátková, autorka Stroje na obnovu empatie, jejž vloni na podzim představilo Istanbulské bienále, se po loňské premiéře znovu umístila na prvním místě žebříčku J&T Banka Art Index. Ten řadí úspěšné české umělce narozené po roce 1950 na základě bodového hodnocení z posledních deseti let. Index je už sedmým rokem součástí Ročenky Art+, která nedávno vyšla.
Dílo Anny Hulačové nazvané Pathetic Poetic bylo k vidění na veletrhu Art Basel v Hongkongu, napsal o něm deník New York Times.
Dílo Anny Hulačové nazvané Pathetic Poetic bylo k vidění na veletrhu Art Basel v Hongkongu, napsal o něm deník New York Times. | Foto: Art Basel Hong Kong

Skvěle se loni vedlo také o rok mladší sochařce Anně Hulačové. Ve stejném žebříčku, jenž sleduje zhruba 2500 umělců, se posunula ze 44. na 27. místo. K tomu jí mimo jiné pomohlo, že její dílo nazvané Nanebevstoupení Mark 1 do sbírek vloni koupilo slavné pařížské Centre Pompidou. Instalaci chce letos vystavit na souborné přehlídce.

Cestovatel Kintera

Úspěšný rok má za sebou také Krištof Kintera, který své obří sochy a instalace představil na devíti zahraničních výstavách v Římě, Paříži, Québecu nebo Sydney. A malíř Jan Merta se loni stal rekordmanem v počtu a také ceně vydražených děl. Sběratelé si přes aukce koupili 14 jeho obrazů dohromady za 5,6 milionu korun, což žádný ze současných českých umělců v roce 2019 nepřekonal.

Minulý rok se mnoha českým autorům dařilo také v mezinárodním kontextu. Svůj podíl na tom má nepříliš hustá, ale sílící síť zdejších soukromých galerií, které své autory podporují a propagují například na mezinárodních veletrzích.

I když je zřejmé, že bilance letoška bude v důsledku epidemie koronaviru výrazně slabší, galeristé nemyslí na nejhorší. "Tím, že máme pro veřejnost zavřené dveře a je omezené cestování, mnoho projektů, na kterých jsme my nebo naši umělci pracovali, bylo zrušeno nebo odloženo na neurčito," říká galeristka s českoamerickými kořeny Kacha Kastner, spolumajitelka galerie Hunt Kastner.

Kacha Kastner, spolumajitelka galerie Hunt Kastner.
Kacha Kastner, spolumajitelka galerie Hunt Kastner. | Foto: Lukáš Bíba

"Mnohokrát jde ale o dlouhodobou práci, takže pokračujeme se stejnou intenzitou v rozdělaném a zaměřujeme síly na vzdálenější cíle a netrápíme se příliš tím, co stejně nemůžeme změnit," dodává.

Kacha Kastner na nezvyklé situaci hledá pozitiva. "Dobrou stránkou je, že zpomalené tempo nám dává čas na utřídění a reflexi. Nejkritičtější chvíle nastane, až skončí karanténa. Jak svět zareaguje, do jaké míry se vzpamatuje? A jak bude vypadat to nové ‚normální‘?" ptá se spolumajitelka galerie Hunt Kastner, která stála právě za prodejem díla Anny Hulačové do Paříže.

Dva patroni z Česka

Instalace, jejíž hlavní částí je dvojice figurálních soch, byla poprvé k vidění na londýnském veletrhu Frieze v roce 2017. Brzy poté začala pražská galerie jednat s francouzskou institucí. Kurátorka z Paříže Alicia Knocková se přijela podívat do Prahy, kde se dílo loni objevilo na výstavě v Colloredo-Mansfeldském paláci, a pak Francouzi ještě jednou instalaci zhlédli loni na Aichi Triennale v Japonsku.

"Nabízíme výraznou slevu pro sbírky veřejných institucí," odpovídá diplomaticky Kacha Kastner na otázku, za jakou částku dílo do prestižního muzea prodala. "Nákup by se ale neodehrál bez skupiny patronů, kteří si říkají Přátelé Centre Pompidou, především bez českých a maďarských členů," upřesňuje okolnosti prodeje.

V klubu mecenášů, kteří pro Centre Pompidou nakupují současné umění - vždy ve spolupráci s kurátory muzea, kteří akvizice vybírají -, je také jeden český sběratelský pár. "Za podporu patronů jsme velmi vděční. Přátele Centra Pompidou od nás už dříve zakoupili práci Davida Chatrného a Evy Koťátkové," dodává úspěšná pražská galeristka, která přemlouvá další české sběratele, aby do spolku Přátel Centre Pompidou také vstoupili.

Anna Hulačová: Nanebevstoupení Mark 1, 2017, kurátor Yoko Nose, vystaveno na Aichi Triennale 2019 v Toyota Museum.
Anna Hulačová: Nanebevstoupení Mark 1, 2017, kurátor Yoko Nose, vystaveno na Aichi Triennale 2019 v Toyota Museum. | Foto: Takeshi Hirabayashi

Barokní gesta

Výstava, která počítá s novou akvizicí z Prahy, se bude jmenovat Global(e) Resistance a Centre Pompidou by ji mělo otevřít 24. června. "Zatím to vypadá, že se uskuteční, protože jsme v kontaktu a řešíme technologické a propagační detaily," říká autorka díla Anna Hulačová.

Anna Hulačová s jedním ze svých starších děl.
Anna Hulačová s jedním ze svých starších děl. | Foto: ČTK

Nové majitele korespondenčně instruuje, například jak rozmístit instalaci, jejíž dominantou jsou dvě postavy z bílého cementu. Obě figury mají seříznuté obličeje a na jejich místech jsou vsazené digitální tisky. Na jednom je fotografie holicího strojku, druhý má místo obličeje žehličku. Podle toho lze usuzovat, že reprezentují mužský a ženský princip, i když jinak jsou anonymní.

"Figury vypadají jako torza, jejich těla, která připomínají košile, se rozpadají, roztékají. Zároveň tato surrealistická těla mohou připomínat duchy, kteří se snaží vznést nahoru," říká umělkyně. Pro gesta figur se nechala inspirovat barokními sochami světců. "Obě jsou propojené v jedné instalaci, jako je propojená společnost, ale zároveň jsme každý individualita, která k nebesům směřuje sama za sebe," dodává.

Anna Hulačová ráda spojuje kontrasty. Také v Nanebevstoupení Mark 1, jež obohatilo pařížskou sbírku, je napětí mezi technologií a spiritualitou, je tu kontrast ženské role a mužské, industriálního světa a života v domácnosti, minulosti a futuristického umění. Instalaci doplňují dvě keramické ruce. Z jedné ruky stále vyvěrá pěna, ve druhé jsou živé květiny. A tyto lehké substance naopak gravitací směřují dolů.

Díla Anny Hulačové na veletrhu Art Basel v Hongkongu.
Díla Anny Hulačové na veletrhu Art Basel v Hongkongu. | Foto: Art Basel Hong Kong

Upřímné sochy

Sochařka, která vystudovala pražskou Akademii výtvarných umění a v roce 2016 byla finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého, loni vzbudila pozornost také na veletrhu Art Basel v Hongkongu.

Díla Anny Hulačové na veletrhu Art Basel v Hongkongu.
Díla Anny Hulačové na veletrhu Art Basel v Hongkongu. | Foto: Art Basel Hong Kong

"Vyzařovala z toho upřímnost a nedalo se tomu odolat," citovaly New York Times ředitelku asijské části veletrhu Adeline Ooi, které padla do oka instalace Anny Hulačové nazvaná Pathetic Poetic.

Americký deník věnoval české autorce obsáhlý profilový článek, což jí přineslo další body v hodnocení žebříčku J&T Banka Art Index.

Ročenka Art+ se vedle Hulačové věnuje dalším současným umělcům, kteří na sebe loni upozornili. Samostatnou studii si vysloužil malíř Vladimír Kokolia, kterému předloni připravila velkou retrospektivu brněnská Fait Gallery. Výtvarník, který na českých aukcích patří k nejoblíbenějším jménům své generace, vzpomíná, jak překonával nechuť k prodeji svých děl.

Snímek z výstavy Vladimíra Kokolii v brněnské Fait Gallery.
Snímek z výstavy Vladimíra Kokolii v brněnské Fait Gallery. | Foto: Fait Gallery

Malování na kapotu

Autor figurálních obrazů Daniel Pitín se po Krištofu Kinterovi stal teprve druhým čtyřicátníkem, který dostal prostor ve vyhlášené pražské Galerii Rudolfinum. S návštěvností 25 tisíc diváků se jeho přehlídka stala jednou z nejvyhledávanějších výstav minulého roku. Napomohl k tomu i volný vstup, jež se Rudolfinu daří ve spolupráci se sponzory držet již několikátou sezonu.

J&T Banka Art Index 2020

Pořadí 2020 Pořadí 2019 Umělec Rok narození
1 1 Eva Koťátková 1982
2 2 Jiří Kovanda 1953
3 3 Kateřina Šedá 1977
4 4 Zbyněk Baladrán 1973
5 5 Krištof Kintera 1973
6 6 Dominik Lang 1980
7 8 Jiří Thýn 1977
8 11 Martin Kohout 1984
9 10 Josef Bolf 1971
10 9 Jiří David 1956

Zdroj: Ročenka Art+

Letošní Ročenka Art+ přináší i několik zajímavostí či bizarností. Líčí spolupráci pražské galerie Cermak Eisenkraft s automobilkou BMW, pro kterou malíř Milan Kunc pomaloval v Česku vyrobený hybridní vůz i8 Roadster. Vozidlo se zlatým podkladovým nátěrem ozdobil obrazy zvířat. "Lidi jsem nemaloval, ti jsou totiž v mojí představě dokonalého světa spíš znejisťujícím faktorem," říká Kunc.

Pomalované BMW bylo vydraženo za 550 tisíc eur, v přepočtu 14,9 milionu korun, čímž se stalo nejdražším vozem prodaným přímo z továrny. Automobilka slíbila, že obnos daruje organizaci, která se věnuje čištění oceánů od odpadků.

Milan Kunc pomaloval v Česku vyrobený hybridní vůz i8 Roadster od BMW. | Video: BMW
 

Právě se děje

Další zprávy