Cílem není malba. Výstava připomíná působení malíře Šímy ve skupině Le Grand Jeu

Na snímku z brněnské výstavy je Šímův obraz Parník na Seině z roku 1923.
Snímek z výstavy Josefa Šímy v brněnském Místodržitelském paláci.
Přehlídka se příští rok přesune do Prahy, kde bude doplněna o zápůjčky ze soukromých sbírek nebo práce na papíře.
Foto: ČTK
ČTK Kultura ČTK, Kultura
27. 10. 2018 7:00
Přehlídka děl v brněnském Místodržitelském paláci se zaměřuje na působení výtvarníka Josefa Šímy ve skupině Le Grand Jeu. Ukazuje malby „stejně všední a každodenní, a stejně nesrozumitelné a nadsmyslné, jako je život snu“, jak o něm napsal Karel Teige.

Cestu malíře Josefa Šímy od tvůrčích počátků k úspěchu ve Francii, kde žil přes půlstoletí, mapuje nová výstava připravená Moravskou galerií. Ta shromáždila Šímovy malby, kresby, grafiky či korespondenci z 20. a 30. let minulého století. Mnoho děl bylo zapůjčeno z francouzských muzeí včetně Pompidouova centra v Paříži či muzea v Remeši, přispěla též Národní galerie v Praze.

Přehlídka se příští rok přesune do Prahy, kde bude doplněna o zápůjčky ze soukromých sbírek nebo práce na papíře.
Přehlídka se příští rok přesune do Prahy, kde bude doplněna o zápůjčky ze soukromých sbírek nebo práce na papíře. | Foto: Kamil Till

Výstavou v brněnském Místodržitelském paláci se Moravská galerie připojuje k oslavám 100. výročí Československa. Kurátoři nechtěli připravit klasickou retrospektivu, k rozsáhlému dílu hledali jiný klíč. "Jako nejzajímavější se nám jevilo představit Šímovo dílo nikoliv vcelku, ale od jeho počátků, které jsou spojené také s Brnem, až po dobu, kdy se v Paříži účastnil založení skupiny Vysoká hra," vysvětluje kurátor Petr Ingerle, který výstavu připravil s kunsthistoričkou Annou Pravdovou. Výstava proto dostala název Cesta k Vysoké hře. Působení v umělecké skupině, francouzsky známé pod názvem Le Grand Jeu a cíli blízké surrealistickému hnutí, znamenalo v Šímově tvorbě obrat. Členové spolku, zejména básníci, se pokoušeli proniknout za hranice reálného. Inspiraci čerpali z mytologie, podvědomí či ezoterického myšlení.

"Vysoká hra je výlučně ničivá. Zničení však je jen jednou tváří proměny, jejíž druhou tváří je tvorba. Jsme odhodláni ke všemu, hotovi vsadit sebe samy, abychom podle potřeby zpustošili, zkazili, zlehčili," uvádí manifest skupiny, s níž Šímu pojilo odmítání zavedeného způsobu života, předsudků či komerce.

S Le Grand Jeu vystavoval třeba v galerii na pařížské adrese Rue Bonaparte 12 poblíž dnešního českého konzulátu. Skupina, jejíž francouzskou revue vloni poprvé v českém překladu vydalo nakladatelství Malvern, se rozpadla roku 1932. Někteří členové pak přešli k surrealistům. "Byl jsem pro ně v mnohém určitou oporou, vyvěrající z mé koncepce výtvarné práce, paralelní a často předcházející jejich koncepci básnickou," vzpomínal Šíma na etapu Le Grand Jeu.

V nynější brněnské expozici jsou hojně zastoupeny jeho obrazy krajin, ostrovů, mraků, torz v krajině či mytických výjevů. Nechybí ani díla některých jeho souputníků, především Maurice Henryho a Artüra Harfauxe.

Josef Šíma se narodil roku 1891 v Jaroměři do rodiny s uměleckými kořeny, studoval na pražské Akademii výtvarných umění u Vlaha Bukovace a Jana Preislera. V Brně se prvně ocitl jako chlapec, jeho otec tam roku 1904 přišel vyučovat kresbu. V moravské metropoli později Josef Šíma krátce studoval stavební inženýrství, působil jako asistent na katedře kreslení a měl zde svůj první ateliér. Za první světové války nicméně narukoval a bojoval v Haliči, Rusku či Itálii, k výtvarné práci se tak skoro nedostal.

Začátkem 20. let minulého století se stal zakládajícím členem Devětsilu a záhy nato odešel do Francie. Tam nejprve získal místo kreslíře kostelních oken v městečku Hendaye pro firmu Mauméjean, později byl zaměstnán v pařížském ateliéru zabývajícím se výrobky z kůže a koženými knižními vazbami. Zde Šíma našel zázemí i svou budoucí ženu.

V Paříži se český rodák prosadil a začal představovat důležitou spojku s českou avantgardou. Styky udržoval, psal do Lidových novin, spolupracoval s pražskými nakladatelstvími.

Do Československa roku 1935 doprovázel surrealisty Andrého Bretona a Paula Eluarda, vystavoval s Uměleckou besedou a roku 1936 měl velkou přehlídku v pražském Obecním domě. Po druhé světové válce pak byl jmenován kulturním poradcem československého velvyslanectví. Ve funkci skončil roku 1950.

Šímovy první práce ovlivnily sociální civilismus, poetismus, konstruktivismus i surrealismus, navazoval na Antonína Slavíčka či Jana Preislera. Nikdy se ale s žádným směrem plně neztotožnil a umělecky se zejména v abstraktním období rychle vyvíjel.

Ve Francii začal experimentovat se senzibilitou. Ta se odráží v jeho malbách pařížských ulic či krajinách z 20. let. "Záhadné, chimerické, bizarní a monstruosní tvary Šímových maleb jsou obrazy negativu života: snu; stejně všední a každodenní, a stejně nesrozumitelné a nadsmyslné, jako je život snu," napsal o Šímových dílech roku 1928 teoretik Karel Teige.

V té době se Šíma věnoval také scénickým návrhům či ilustracím knih, vytvořil kupříkladu perokrasby k titulu Lidé z baru Louise Delluca nebo ilustrační kresby pro Rozpravy Aventina. Spolupracoval také na výtvarné koncepci nakladatelství Odeon, založeného roku 1925 knihkupcem Janem Fromkem.

Jeho plátna z 30. let mají filozofický podtext, objevují se v nich přírodní či archetypální tvary jako vejce, krystaly či ženská torza. Do srozumitelných symbolů Šíma přetvářel vzpomínky, balancoval na hranici hmotného světa a představivosti, až snad mysticismu. Jeho obrazy často znázorňovaly abstraktní myšlenku či filosofickou úvahu, byly prodchnuty duchovním hledáním a zejména v 50. letech pak silně světlem. "Konečným cílem není malba. Za estetickými vjemy je vždy metafyzická myšlenka, kterou nevidíme. Metafyzické je skryto v poetickém," mínil malíř, o němž se traduje, že na francouzském venkově kdysi uviděl kulový blesk valící se po svahu, což jeho zájem o světlo podnítilo.

"Umění v pojetí Josefa Šímy je cele založeno na přesvědčeném vědomí jednoty světa; v malířské metaforizaci to lze vyjádřit organickým prolnutím hmoty a světla. Tomu pak v umělcově pohledu i výrazu odpovídá obdivuhodná celistvost, v rovnováze smyslového vjemu, fantazijní představy, intelektuální rozvahy," napsal o něm někdejší ředitel Národní galerie Jiří Kotalík, podle nějž Šíma každý obraz směroval "k transpozici skutečnosti do oblasti poezie, ale vždy v ryze malířském sdělení".

V pozdějších letech se Josef Šíma výrazně inspiroval antickými náměty, viz jeho malby Pád Ikarův, Lidé Deukalionovi či Zoufalství Orfeovo. Zajímala ho euklidovská geometrie či literární interpretace mýtů v podání Jeana Cocteaua či Marcela Prousta. Na Šímovu práci s antickými mýty byla roku 2006 zaměřena výstava v pražském Domě U Zlatého prstenu, vystavěná okolo malířova zásadního plátna Návrat Theseův z roku 1933.

V rodném Československu byl Josef Šíma po únoru 1948 odmítán a zamlčován, do širšího povědomí se nakrátko vrátil až roku 1968 výstavou v hlavních galeriích Prahy, Brna i Bratislavy, kterou reprízovalo také pařížské Muzeum moderního umění. Tou dobou autor pracoval na vitrážích pro kostel sv. Jakuba v Remeši, které ale kvůli nemocnému srdci nedokončil. Zemřel roku 1971 v Paříži ve věku osmdesáti let.

Dnes bývá Šíma vedle Toyen či Jindřicha Štyrského považován za moderního malíře evropského významu. V zahraničí jej dodnes mnozí znají jako Josepha Simu, Francouze narozeného v Rakousku-Uhersku. Jeho díla jsou ozdobou sbírek pražské Národní galerie a dosahují vysokých částek na trhu s uměním - obraz Léda s labutí z roku 1938, roku 2008 vydražený za 14,6 milionu korun, patří mezi nejdražší česká díla prodaná po sametové revoluci.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Hospodářská komora: Povinný prodej českých potravin je protiprávní

Povinný podíl až 85 procent českých potravin v obchodech, navrhovaný některými poslanci, odporuje podle Hospodářské komory ČR evropskému právu. Proti návrhu se staví také Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle kterého by to vedlo ke zdražování a snížení kvality zboží. Sněmovna se bude možná novelou zákona o potravinách zabývat v příštích dnech ve třetím čtení. Sněmovní zemědělský výbor ale již dříve doporučil vrátit návrh do debaty ve druhém čtení.

Pozměňovací návrh zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech předložila skupina dvou desítek poslanců napříč politickým spektrem. Kdyby byl návrh schválen, na pultech by muselo být již od příštího roku nejméně 55 procent potravin z Česka. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent. Hospodářská komora to označila za nepřípustný zásah do podnikání.

"Smlouva o fungování Evropské unie v článku 34 jasně uvádí, že množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána. Předložený návrh jasně porušuje pravidla jednotného trhu Evropské unie," sdělil prezident komory Vladimír Dlouhý.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Fotbalová Premier League se podle BBC znovu rozjede 17. června

Za tři týdny ve středu 17. června se znovu rozjede fotbalová Premier League, po bundeslize další z nejprestižnějších soutěží na světě. O termínu restartu sezony v Anglii po koronavirové pauze informovala BBC. Mluvčí soutěže to zatím nepotvrdil s tím, že jednání asociace FA se všemi dvaceti účastníky stále pokračuje. Hrát se bude stejně jako jinde v Evropě bez diváků a první den jsou na programu dvě dohrávky.

Bundesliga v Německu začala 16. května, o týden později se přidala první liga v Česku a po dnešku zná datum obnovení sezony i Premier League. Po dvou úvodních zápasech Manchester City - Arsenal a Aston Villa - Sheffield United se naplno rozjede o tři dny později během víkendu.

Anglická liga je kvůli pandemii nemoci covid-19 přerušená od 13. března. Předtím se stihlo odehrát neúplných 29 kol z 38. Tabulku před obhájcem titulu Manchesterem City vede s ohromným náskokem 25 bodů Liverpool a ve zbývajících devíti zápasech mu proto stačí dvakrát vyhrát, aby se po 30 letech stal mistrem.

Pokud se termín obnovení sezony potvrdí, pauza v Premier League bude tříměsíční. Ve středu si kluby odsouhlasily druhou fázi k návratu, na který čekají také Tomáš Souček s West Hamem a Matěj Vydra v Burnley. Týmy již mohou trénovat i kontaktně. V malých skupinkách se kluby připravují od minulého týdne.

V rámci rozsáhlého testování na koronavirus se objevilo během tří vln 12 pozitivních případů mezi hráči a členy realizačních týmů. Pro všechny nakažené automaticky platí týdenní karanténa.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Bezprizorní dětští uprchlíci v Řecku podle Hamáčka nejsou

V řeckých táborech podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) nejsou dětští uprchlíci, kteří by byli vhodní pro převoz do Česka. Přivézt do ČR sedmnáctileté Afghánce či Pákistánce by nemělo smysl, řekl ve čtvrtek ministr ve Sněmovně při interpelacích. Zopakoval, že ministerstvo vnitra pokládá celou záležitost za uzavřenou.

"Žádné děti, které by byly bezprizorní, opuštěné a vhodné k relokaci do České republiky, nejsou. Je tam celá řada sedmnáctiletých Afghánců a Pákistánců, kteří z mého pohledu nemají šanci na nějakou rozumnou resocializaci v ČR," uvedl ministr vnitra. Podle něj by tito mladíci pravděpodobně brzo odešli za svými příbuznými do Německa nebo Švédska. Česko bude podle Hamáčka nadále pomáhat řešit situaci v řeckých uprchlických táborech materiálně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy