Bývalí ředitelé Národní galerie žádají nový konkurz

ČTK ČTK
8. 4. 2014 15:53
Čtyři bývalí ředitelé napsali ministru kultury Danielu Hermanovi, aby místo uvedení Jiřího Fajta na post šéfa Národní galerie uspořádal nový konkurz.
Jiří Fajt.
Jiří Fajt. | Foto: Národní galerie

Praha - Čtyři bývalí ředitelé Národní galerie chtějí po ministrovi kultury Danielu Hermanovi, aby do čela této instituce neuvedl historika umění Jiřího Fajta a vyhlásil výběrové řízení.

Fajta ředitelem Národní galerie jmenovala bývalá ministryně Alena Hanáková, potvrdil ho Hermanův předchůdce Jiří Balvín a Herman je rozhodnutý Fajta uvést do funkce do poloviny letošního roku. Část odborníků i umělecké obce fakt, že ministryně jmenovala ředitele bez konkurzu, kritizuje od začátku.

Pod otevřeným dopisem jsou podepsáni kromě Milana Knížáka, který je Fajtovým dlouhodobým kritikem, také Ladislav Kesner starší, Lubomír Slavíček a Dagmar Šefčíková. Nesignoval ho zatím poslední ředitel Národní galerie Vladimír Rösel, jehož Slavíček jako tehdejší člen výběrové komise pomáhal zvolit.

Konkurz vyhrál Fajt už v roce 2010

Na ministra se podobně obracejí také zastánci Fajtova jmenování. Ti argumentují tím, že řádným konkurzem prošel v roce 2010; komise ho tehdy doporučila jako vítěze, tehdejší ministr úřednické vlády Václav Riedlbauch ho však nejmenoval. Jeho nástupce Jiří Besser konkurz zrušil a vyhlásil nový. Z něj vzešel ekonom Rösel, který v čele galerie vydržel necelé dva roky do dubna 2013. Fajt se účastnil i tohoto konkurzu a skončil druhý.

Herman je rozhodnutý Fajta do funkce uvést. "Jinou variantu řešení neobsazeného místa ředitele než tu, že se jej dříve či později ujme Jiří Fajt, v současné době nevidím," uvedl při poslední společné schůzce v únoru.

Röselova nástupce Hanáková vybírala za pomoci komise pouze ze tří účastníků minulých konkurzů a Fajta jmenovala v době, kdy již byla její vláda v demisi. Její nástupce Jiří Balvín Fajta potvrdil, ale jeho nástup do funkce dvakrát odložil.

Otevřené výběrové řízení je nejtransparentnější řešení, když se hledá podobná osobnost. Zákon ale dnes umožňuje ministrovi ředitele příspěvkové organizace jmenovat i bez něj. Kritici současné situace v Národní galerii a mnozí odborníci volají po změně statutu příspěvkových organizací.

Zmiňují ji i signatáři dopisu, kteří apelují na ministra, aby se zasadil o přijetí nového zákona o Národní galerii, jehož součástí by byla její transformace na vhodný typ veřejnoprávní instituce "nepodléhající politickým tlakům". Podobnou cestou se již vydalo Národní divadlo.

Knížák nikdy konkurz nevyhrál

Signatáři dopisu uvádějí, že dva z nich byli ředitelem galerie jmenovaní a dva pověření. Kesner a Slavíček se ve vedení vystřídali v prvních pěti letech po revoluci, Šefčíková byla pověřena řízením od září 1998 do jmenování Knížáka v červnu 1999.

Tehdejší ministr kultury Pavel Dostál ho jmenoval, byť v hodnocení odborné komise skončil na třetím místě. Dostál uspořádal druhé kolo konkurzu, kam už nepozval odborníky, ale jen ministerské úředníky.

Knížáka, který se netajil podporou ODS, jmenoval Dostál jako sociálnědemokratický ministr. Tento krok někteří komentátoři přičítali hlavně opoziční smlouvě. Proti jmenování Knížáka se záhy ohradil člen výběrové komise a tehdejší ředitel Domu umění města Brna Pavel Liška, konkurz označil za inscenaci a distancoval se od něj.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 5 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy