Na Václavském náměstí svítí velryba z Národního muzea, objekt vytvořil umělec David

ČTK ČTK
9. 10. 2018 9:25
Poslední dny zbývající do znovuotevření Národního muzea na Václavském náměstí připomíná nový objekt výtvarníka Jiřího Davida. Kostra velryby po soumraku pluje "v informačním 3D planktonu".
Po setmění se aktivuje diodová stěna.
Po setmění se aktivuje diodová stěna. | Foto: ČTK

Umělec Jiří David představil nové dílo na Václavském náměstí v Praze. Interpretuje známý symbol Národního muzea, kostru velryby, kterou pomocí moderních technologií přenáší do veřejného prostoru.

Jiří David představuje své nové dílo pro Václavské náměstí v Praze.
Jiří David představuje své nové dílo pro Václavské náměstí v Praze. | Foto: ČTK

Dílo vzešlo ze soutěže. S Národním muzeem ji uspořádala firma, jejíž kabely se používaly při rekonstrukci historické budovy muzea. Ta se po několikaleté opravě částečně otevře pro veřejnost 28. října. Zhruba do této doby bude na náměstí umístěn také Davidův objekt.

"Jsou to tři panely, kterými prochází hlavní motiv, tedy kostra velryby, a já jsem to dával do jakéhosi abstraktního planktonu. Velryba v něm pluje. Považuji ji sice za trochu zprofanovaný symbol Národního muzea, ale pak mě to začalo zase bavit, jak ji pochopit ještě jiným možným způsobem," říká David.

Projekt nazvaný Chybí vám velryba? se skládá z digitálních panelů, které jsou propojeny soustavou kabelů. Podle firmy, jež je vyvinula, jsou díky nové plášťové směsi chráněny před vlhkostí i UV zářením.

Součástí objektu je diodová stěna, která se aktivuje při soumraku, a také zrcadlo. Společně po setmění vytváří dojem, že velryba pluje "v takovém informačním 3D planktonu, v prostoru", vysvětlil David pro server idnes.cz.

"Jednotlivá pole, skrze něž kostra proplouvá, jsou vizualizována, tvořena abstraktní konstrukcí. Do této vizuální konstrukce jsou zároveň vetknuty konkrétní matematické šifry ve svých lineárních kombinacích, geometrických interpretacích, transparentní symboly, znaky, obrazce, ve viditelnosti elementárních částic a v jednom případě například i samotný půdorys Národního muzea," vypočítává výtvarník.

Dílo bude na náměstí k vidění do 28. října.
Dílo bude na náměstí k vidění do 28. října. | Foto: ČTK

Kostra samice plejtváka myšoka patří k nejznámějším exponátům Národního muzea. Roku 1885 ji vyvrhlo moře na pobřeží Norska. Mršinu zpracovala velrybářská firma, která pak kostru nabídla k prodeji.

O nabídce se dozvěděl Antonín Frič, tehdejší ředitel zoologických a paleontologických sbírek Musea Království českého, dnešního Národního muzea. Kostru nakonec roku 1887 pořídil jako exponát pro nově vznikající budovu na Václavském náměstí, přičemž na koupi musel Frič uspořádat sbírku ve vlastenecké stolní společnosti.

Pražané měli příležitost poprvé kostru spatřit v listopadu 1888 v domě U Halánků, dnešním Náprstkově muzeu. Do současné historické budovy Národního muzea byla převezena roku 1892 a postavena na ocelové nosníky.

V padesátých letech doznala instalace kostry výrazné změny a od té doby je zavěšena tak, jak ji známe dnes.

Kostra plejtváka myšoka, umístěná v Národním muzeu, pochází z Norska. | Video: Národní muzeum

Velryba je dnes ale spojena s ještě dalšími významy. Je to zvíře, které přispívá k rovnováze ekosystému, je muzikální a slouží jako symbol toho, že inteligentní bytosti mohou přežít, aniž by se navzájem vyhlazovaly a aniž by ničily své prostředí pro své vlastní cíle, dodává výtvarník Jiří David.

 

Právě se děje

Další zprávy